Aleje – dědictví naší krajiny

alej na sirkuJabloňová alej podél cesty mezi Hůrkou a Jeseníkem nad Odrou (foto: Alena Kanková)

Naše země je protkána tisíci kilometrů silnic, silniček a polních cest. Většinu z nich lemují stromořadí. Tak tomu bylo odnepaměti. Aleje jsou svědectvím promyšleného komponování krajiny s naplněním estetickým ambic tehdejších elit, ale i šetrného přístupu venkovského lidu k okolnímu prostředí. Na našem území se nachází 193 památných alejí, v nichž roste 15 600 stromů. Nejvíce z nich je ve Středočeském kraji (38), druhým krajem nejbohatším na aleje je Vysočina (35).

Hrozí alejím zánik?

V období po druhé světové válce byla řada stromořadí  vykácena kvůli rozšiřování silnic, vyvolanému nárůstem automobilového provozu. Zbývajícím alejím nikdo nevěnoval potřebnou péči a nová stromořadí se vysazovala jen málo. V roce 2006 krajské správy silnic, které ošetřují silnice II. a III. třídy, začaly ve všech krajích plošně kácet aleje. Vlivem mírné zimy uspořili silničáři prostředky a rozhodli se je utratit tímto způsobem. Během zimy padly po celé republice stovky zdravých stromů. Stejná situace se opakovala v zimě 2008.

Dokážeme si však představit, jak razantně se krajina změní, vykácíme-li celou alej?  

 

krajina_s_alejikrajina_bez_aleje

Podívejte se na příspěvek Ing. Petra Veličky „Jak jsme k alejím přišli a jak o ně dnes přicházíme (Nejen historické souvislosti vzniku a zániku alejí v našich zemích)“ , který na semináři „Zachování alejí jako typického prvku české krajiny“ zastupoval Českou komoru architektů.

Oficiálně se jako hlavní důvod pro kácení alejí uvádí jejich nebezpečnost. Silničáři i některé policejní správy tvrdí, že za tragické nehody mohou stromy rostoucí podél silnic. Skutečnost je však jiná. Z policejních statistik vyplývá, že hlavními příčinami dopravních nehod jsou chyby řidičů: nevěnování pozornosti řízení vozidla, nedodržení bezpečné vzdálenosti, nesprávné otáčení nebo couvání, nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky a podobně.

Desatero nenahraditelných funkcí alejí

funkce_alej1

  1. Stromořadí utvářejí harmonický charakter české krajiny a její typický ráz.
  2. V létě alej chrání cestovatele před slunečním žárem. Ocení to pěší, cyklisté i  řidiči aut: stín brání oslnění sluncem a chrání povrch vozovky před přehřátím a následným vyjížděním kolejí do změklého povrchu nebo praskáním.
  3. V noci nebo za deště či mlhy usnadňuje stromořadí řidičům orientaci, ukazuje směr.
  4. Alej působí jako přírodní větrolam, zmírňuje boční vítr a omezuje víření prachu z polí.
  5. V zimě snižuje riziko tvoření sněhových jazyků.
  6. Stromy pohlcují jemný polétavý prach a další škodliviny produkované automobily.
  7. Průměrný strom spotřebuje za život na 24 milionů m3 oxidu uhličitého, skleníkového plynu způsobujícího změny klimatu.
  8. Stromořadí omezuje hluk, který se ze silnic šíří k obytné zástavbě. Zejména pokud stromořadí doplňují keře, může být účinek významný.
  9. Stromořadí jsou po někdejším zničení remízů posledním zbytkem přírody mezi chemicky ošetřovanými monokulturními poli a asfaltovou vozovkou.
  10. Každý vzrostlý strom je domovem desítek nebo i stovek druhů rostlin a živočichů. Platí to zejména pro hmyz, ptáky a drobné živočichy.