V roce 1897 tvořilo ve Francii aleje 2 935 000 stromů. Avšak například v oblasti Seine-et-Marne, kde bylo na konci 19. století 200 000 stromů dnes nalezneme sotva desetinu tohoto počtu, tedy 17 500 stromů. Dalším příkladem může být město Brive, kde bylo v roce 1824 uváděno nespočet krásných alejí, přičemž v roce 2006 bylo 40 % ze 7 000 stromů ve velmi špatném stavu či fatálně nemocných. Problémem proto zůstavá nesprávná péče o stromy, jejich nemoci, stáří, ale také jejich kácení a nízký počet nově vysázených stromů.
Lze konstatovat, že na konci 70. let 20. století se situace ve Francii zlepšila a bylo vysázeno mnoho alejí podél cest, zejména pro zpevnění krajnic. O zachování kulturního významu alejí se také významně zasadil prezident Georges Pompidou. Nicméně od konce 20. století bylo častým důvodem ke kácení alejí znepokojení kvůli bezpečnosti silničního provozu. Statistiky však potvrzují, že neexistuje žádná spojitost mezi bezpečností na silnicích a alejemi podél nich.
Ochranou alejí ve Francii se zabývá například organizace Arbres et Routes.











