Články

Časté dotazy - Bezpečné zdravotnictví

Níže naleznete odpovědi na časté otázky týkající se problematiky výskytu toxických látek ve zdravotnictví. S dotazem se můžete obrátit na naši Ekoporadnu.

 

Je zdravotnictví opravdu bezpečné, nebo se máme bát?

S jakými toxickými látkami se lze ve zdravotnictví setkat?

Je hrozba toxických látek ve zdravotnictví významná?

Jsou potenciálně ohroženi všichni pacienti?

Které nemocnice a zdravotnická zařízení již používají netoxické pomůcky a přístroje?

Kolik nahrazování zdravotnických pomůcek stojí? Nejsou alternativní pomůcky dražší a nebude to znamenat zbytečné výdaje navíc? Vždyť už dnes ve zdravotnictví chybí spousta peněz?

Kde mohu získat další informace?

 

Je zdravotnictví opravdu bezpečné, nebo se máme bát?

Toxické látky jsou dnes ve vnitřních prostorách, ať se jedná o obydlí, nebo veřejné prostory téměř všudypřítomné. Nalezneme je ve stavebních materiálech, jakými jsou podlahové krytiny nebo plastová okna, v nábytku, v elektronice a ve spoustě předmětů denní potřeby. Z mnohých takovýchto předmětů se toxické látky uvolňují do okolního prostředí. Koncentrace toxických látek, se kterými lidé běžně přicházejí do styku, jsou však poměrně nízké. Ve zdravotnických zařízeních však může někdy docházet k situacím, kdy se do kontaktu s organismem dostanou několikanásobně vyšší dávky toxických látek.

S jakými toxickými látkami se lze ve zdravotnictví setkat?

Nejčastěji se můžeme ve zdravotnictví setkat se dvěma skupinami toxických látek. První z nich je rtuť, která se zde nalézá především v přístrojích na měření tlaku – tonometrech. Z nich může rtuť unikat při nesprávném zacházení s přístrojem nebo při jeho rozbití. Další skupinu toxických látek ve zdravotnických zařízeních nalezneme ve výrobcích z polyvinylchloridu (PVC). Výrobky z PVC nalézají ve zdravotnictví široké uplatnění, používají se na mnohé zdravotnické pomůcky, jakými jsou dialyzační sety, různé hadičky a vaky pro enterální výživu, vaky na krev a krevní plazmu a mnohé další výrobky. Čisté PVC je tvrdá plastická hmota, pro jejíž změkčení se používají přísady, tzv. změkčovadla. Častými změkčovadly jsou látky zvané ftaláty, z nichž mnohé jsou toxické. Změkčovadla nejsou v PVC pevně chemicky vázána a uvolňují se tak v malých dávkách do okolí. Snadněji se uvolňují do tekutin s obsahem tuků, jakými jsou např. krev a krevní plazma, nebo enterální výživa.

Je hrozba toxických látek ve zdravotnictví významná?

Je i není, záleží to na mnoha okolnostech. Prvním významným faktorem je už obecně vyšší přítomnost toxických látek ve zdravotnických zařízeních, než je tomu v běžných „domácích" podmínkách. Dalším významným faktorem je to, že pacienti přicházejí častěji a ve větší míře do přímého kontaktu s toxickými látkami, než je tomu např. v běžné domácnosti. Celkově lze říci, že míra působení toxických látek na pacienta závisí na způsobu hospitalizace (např. hospitalizace se zavedením enterální výživy, hospitalizace na jednotce intenzivní péče apod.) a délce hospitalizace. Významným je také věk pacienta, především dětský organismus je více vnímavý na působení toxických látek.

Jsou potenciálně ohroženi všichni pacienti?

Vnímavost organismu k působení různých toxických látek je individuální. To znamená, že každý jedinec snáší různě vysoké expozice toxických látek. U rtuti však již velmi malá dávka, které je jedinec vystaven, znamená vysoké ohrožení, neboť rtuť je velice toxická již v malých dávkách. U ftalátů uvolňovaných z PVC obecně platí, že více ohroženou skupinou jsou děti a novorozenci a nejvíce ohroženy jsou předčasně narozené děti umístěné v inkubátorech. Dítě, při stejně velké dávce toxické látky, dostane v poměru k hmotnosti těla relativně větší dávku než dospělý člověk. Navíc dětský organismus je ve vývinu a je tedy mnohem vnímavější na působení toxických látek. Některé ftaláty mají kupříkladu významný vliv na vývoj pohlavní soustavy, říkáme, že jsou reprotoxické. Při vysokých dávkách ftalátů na organismus předčasně narozeného dítěte, umístěného v inkubátoru, může toto znamenat nebezpečí, že v dospělosti bude mít dítě problémy s plodností, přičemž více ohroženou skupinou jsou chlapci.

Které nemocnice a zdravotnická zařízení již používají netoxické pomůcky a přístroje?

Ve srovnání s některými státy (Rakousko, Švédsko) je na tom Česká republika, co se týká nahrazování zdravotnických pomůcek a materiálu za netoxické relativně v počátcích. Přesto i zde již některá zdravotnické zařízení provedla náhradu části zdravotnických pomůcek za netoxické. Mezi pozitivní příklady patří např. novorozenecká oddělení fakultních nemocnic v Olomouci a v Praze-Motole, dále novorozenecká oddělení v nemocnicích v Havlíčkově Brodě a v Českých Budějovicích, částečné náhrady dialyzačních pomůcek proběhly ve fakultní nemocnici v Ostravě, postupná náhrada PVC pomůcek probíhá také v nemocnici v Lounech. Podrobnější informace lze nalézt i na stránkách Arniky - nemocnice bez PVC. Kromě toho všechny nemocnice v České republice nahradily rtuťové lékařské teploměry za bezrtuťové alternativy, jak jim to ukládá nová legislativa Evropské unie (Nařízení Evropské komise č. 2007/51/ES). Stávající rtuťové teploměry mohou postupně dosloužit, ale nové se již nedají koupit.

Kolik nahrazování zdravotnických pomůcek stojí? Nejsou alternativní pomůcky dražší a nebude to znamenat zbytečné výdaje navíc? Vždyť už dnes ve zdravotnictví chybí spousta peněz?

Ano skutečně, netoxické alternativy jsou obecně dražší než ty stávající s obsahem toxických látek. Vezměme si např. klasické rtuťové lékařské teploměry. Od roku 2009 se tyto teploměry nesmějí v Evropské unii uvádět na trh. Stávající teploměry mohou dosloužit. Na trhu nalezneme široké portfolio alternativních bezrtuťových teploměrů, jednorázových, bezdotykových a digitálních. Tyto alternativní teploměry jsou obecně dražší, ale zase mají o mnoho delší životnost. Jedná se především o elektronické digitální teploměry, které jsou asi sedmkrát dražší než původní rtuťové teploměry. Nicméně nemocnice musejí po dvou letech provádět atestaci těchto teploměrů (narozdíl od dříve používaných rtuťových) a to je poměrně nákladné, proto po dvou letech raději provedou nákup nových teploměrů. Takto vlastně zákaz bezrtuťových teploměrů znamená pro nemocnice vyšší výdaje. Také pomůcky z jiných materiálů, než je měkčené PVC jsou dražší, neboť výroba PVC je velice levná, narozdíl od alternativních pomůcek. Na první pohled se tedy může zdát, že náhrada původních pomůcek a přístrojů obsahujících toxické látky je opravdu dražší. Ano skutečně je, ale pouze v krátkodobém časovém horizontu. Z dlouhodobého hlediska totiž náhrada netoxickými přístroji a pomůckami znamená, že toxické látky se tímto budou do prostředí uvolňovat v mnohem menším množství. Tím bude rovněž docházet k nižší expozici pacientů a obyvatelstva obecně. V dlouhodobém časovém horizontu se pak toto promítne nižší nemocností obyvatelstva a v konečném důsledku pak nižšími náklady na zdravotní péči. Prevence bývá vždy efektivnější a celkově levnější, než likvidace následků. To platí nejen ve zdravotnictví. Lze také očekávat, že se zvyšováním výroby alternativních zdravotnických pomůcek bude jejich cena postupně klesat.

Kde mohu získat další informace?

Mnohé další informace lze získat na webových stránkách Arniky. Podrobnější informace o toxických látkách a odpadech ve zdravotnictví naleznete na našem webu v sekci Toxické látky v tomto odkazu. K problematice PVC lze najít další informace na webu Nehrajme si s PVC a PVC ve zdravotnictví, ke rtuti lze nalézt další informace v sekci o rtuti a o toxických látkách vznikajících při spalování odpadu se lze dozvědět více na tomto odkazu.

Dále lze na našich stránkách nalézt seznam vybraných alternativních pomůcek a výrobků bez PVC ve zdravotnictví a také alternativních bezrtuťových zdravotnických přístrojů. Informace o jednotlivých toxických látkách lze nalézt také v databázi toxických látek na našem webu.

toxické látky
jbj
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

sajga-baner