en ru

Údržba břehových porostů, ochrana vedení elektřiny a plynu – oznámení předem

Novelou zákona o ochraně přírody účinnou od 1. 12. 2009 došlo k zúžení možnosti „kácet na zvláštní předpis“. Podle stávajícího § 8 odst. 2 zákona o ochraně přírody: „povolení není třeba ke kácení dřevin...při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků, k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy prováděném při provozování těchto soustav...“.

I v těchto případech, stejně jako u kácení z pěstebních nebo zdravotních důvodů, je nutné podat oznámení o kácení písemně, a to nejméně 15 dnů předem. Oznámení musí mít stejné náležitosti jako žádost o vydání povolení a podává se k orgánu ochrany přírody příslušnému podle stejných pravidel, jako kdyby se kácení povolovalo.

Nemá-li oznámení uvedené náležitosti, postupuje úřad podle § 37 odst. 3 správního řádu, tj. pomůže oznamovateli nedostatky odstranit nebo jej vyzve k odstranění nedostatků a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu. Přitom ho poučí, že lhůta 15 dní začne běžet až podáním řádného oznámení.

Údržba břehových porostů

Co se rozumí údržbou břehových porostů říká § 47 odst. 2 písm. b) vodního zákona. Ten stanovuje, že na pozemcích koryt vodních toků nebo na pozemcích sousedících s nimi mohou správci toků odstraňovat staré či nestabilní dřeviny, aby se nestaly překážkou odtoku vody při povodňových situacích.

Oznámení a kácení břehových porostů, pokud jde o údržbu břehových porostů prováděnou při správě vodních toků z důvodu prevence povodňových škod, provádí správce daného vodního toku. Při kácení musí správce šetřit práva vlastníka pozemků s dřevinami. Správce toku sice může porosty pokácet a dokonce kvůli zpevnění břehů i nové vysadit, ale není považován za jejich vlastníka.

Dřeviny podél elektrického vedení a vedení plynu

Ochranné pásmo elektrizační a plynárenské soustavy určuje § 46 a 68 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon). V ochranném pásmu nadzemního vedení elektřiny je zakázáno nechávat růst porosty nad výšku 3 m. Pro podzemní vedení elektřiny i plynu platí další omezení při výsadbě dřevin.

Energetický zákon v dalších ustanoveních upřesňuje možnost kácení při provádění údržby daných soustav zařízení: jsou jimi případy dřevin, které ohrožují bezpečné a spolehlivé provozování dané soustavy. Těmito ustanoveními jsou § 24 odst. 3 písm. g), § 25 odst. 4 písm. h), § 58 odst. 1 písm. f) a § 59 odst. 1 písm. f) energetického zákona a odkazuje na ně, poněkud problematicky, v nezávazné poznámce 6b) pod čarou zákon o ochraně přírody. Domníváme se, že kácet na oznámení lze pouze dřeviny rostoucí v ochranném pásmu. Mimo ochranná pásma je nutné, i v případě dřevin ohrožujících bezpečnost elektrického vedení a vedení plynu, podat žádost o povolení kácet. Povolení je rovněž nutné v případě kácení dřevin ohrožujících vedení tepelné energie podle § 76 odst. 5 písm. c) energetického zákona, které zákon o ochraně přírody v případě oznamovacího režimu dle § 8 odst. 2 zcela pominul, a to i v případě jejich ochranný pásem.

Kácení stromů v oznamovacím režimu podle §8, odst. 2 ZOPK,  které rostou v ochranném pásmu elektrizační a plynárenské soustavy, lze provádět pouze při provozování těchto soustav. To v praxi znamená, že kácení  může oznámit a provést vlastník pozemku, kde dřeviny rostou, až po výzvě provozovatele daného zařízení (v jiných případech musí vlastník pozemku žádat o povolení ke kácení podle  §8, odst.1 ZOPK). Pokud tak vlastník neučiní sám, může kácení oznámit a provést provozovatel. Měla by přitom být šetřena práva vlastníka pozemků s dřevinami. Pokud provozovatel pokácí stromy, platí, že dřevo je vlastnictvím majitele pozemku.