Co sajze hrozí?

Kazachstán je jedenáctou zemí světa podle velikosti zásob ropy. Pod zemí se skrývají také rozsáhlá ložiska zemního plynu, uhlí, uranu a cenných kovů. Sovětský svaz věnoval značné úsilí geologickým průzkumům a krajina i lidé se dodnes nevyrovnali s následky těžby.

V roce 2015 zveřejnila státní ropná společnost KazMunaiGas projekt na otevření ložiska plynu Chansu, které se nachází na hranici přírodní rezervace Usťjurt, v proláklině Karyn Žaryk. Právě toto místo slouží za zimoviště stádům antilop. Široko daleko nejsou žádná lidská sídla, nevedou tudy silnice ani žádná jiná infrastruktura.

Těžba plynu by všechno změnila. Ve stepi by se objevily stovky dělníků, otřesy půdy by zvířata donutila zcela opustit jižní části Usťjurtu.

Existují přitom alternativy. Zatímco Chansu skrývá 25 – 125 milionů m3 zemního plynu, v regionu se nachází řada dalších nalezišť, která nezasahují do nejcennějších částí přírody: například Aksu-Kenderli (až 420 milionů m3 plynu), Pionýrské (až 290 milionů m3) nebo Samtyr (až 610 milionů m3). Nyní je třeba státní ropnou společnost přesvědčit, aby své plány změnila.

Stovky lidí už podepsaly petici, která žádá záchranu Usťjurtu. Přidejte se k nim.

nasledky tezby 1 nasledky tezby 2

Pytláci, vojáci, nemoci

V pleistocénu se sajgy rozšířily až do západní Evropy, žily na Britských ostrovech, Aljašce a v Kanadě. Od 18. století se začal jejich životní prostor zmenšovat spolu s tím, jak lidé osidlovali oblast Karpat na západě a stepi Mongolska a Číny na východě. V 19. století sajga z Evropy zcela vymizela. Jejich populace v Asii neustále klesaly, což vedlo v roce 1920 k téměř úplnému vyhynutí. Následně byla zavedena radikální ochranná opatření, což spolu s vysokou porodností antilop vedlo k rychlému nárůstu počtu zvířat až na dva miliony.

V osmdesátých letech byla ve střední Asii zdánlivě tak nekonečná stáda sajgy, že se zvířata odstřelovala kulometem z vrtulníků, jejich maso se nakládalo do konzerv a prodávalo v obchodech – bylo to nejlevnější maso. S rozpadem Sovětského svazu se situace ještě zhoršila. Začalo nekontrolované vybíjení zvířat pro maso a kvůli trofejím. Mezi lety 1985 a 1998 bylo vyvezeno 131 tun rohů sajgy do Číny. Tradiční čínská medicína si rohů sajgy cení stejně jako rohu nosorožce a věří, že prášek z rohů očišťuje organismus, léčí játra, bolesti hlavy a horečky.

Zatímco ještě v 90. letech 20. století žil v Kazachstánu asi milion antilop, během deseti let zůstalo na světě posledních 50 tisíc jedinců.

Vedle organizovaného lovu a pytláctví ohrožuje sajgu i vojenský průmysl a dobývání kosmu. V dobách Sovětského svazu se ve východní části náhorní plošiny Usťjurt testovaly jaderné bomby. Zřejmě nejhorší úder zažila stáda sajgy v roce 1995, kdy kosmická raketa, vypuštěná z kosmodromu Bajkonur, oslepila asi 200 tisíc zvířat, která pak umírala ve stepi.

V roce 2015 vymřelo 200 tisíc antilop v důsledku bakteriální infekce. Protože bakterie napadají pouze oslabená zvířata, vědci předpokládají, že svou roli mohlo sehrát i znečištění životního prostředí nebo jiné faktory. Před touto katastrofou se světová populace sajgy odhadovala na 262 tisíc jedinců. Znamená to, že dnes ve stepích střední Asie běhá posledních 60 tisíc zvířat. Přežije Sajga rok 2020?

rohy sajgy 026

martin-skalsky„Sajgy se od pradávna proháněly po středoasijských pláních. Dnes ale vlivem zániku jejich přirozeného prostředí jejich počty nezadržitelně klesají. Pomozte nám ochránit jejich domov a odvrátit plán na zničení nedotčené přírody těžbou fosilních paliv. Děkujeme vám.“  

—  Martin Skalský z Arniky.