en ru

Domy v záplavové zóně

Středočeský kraj, Husinec, 2004 - 2005 | Kauzy - Účast veřejnosti | Aktualizováno 8.6.2012
Zdroj: www.seznam.cz, geodec.cz
Už od 90. let dvacátého století připravoval vlastník pozemků ve středočeském Husinci na břehu Vltavy výstavbu patnácti rodinných domů. Protože jde o území ohrožené záplavami, měl být u řeky navezen šest metrů vysoký a 300 metrů dlouhý násyp. Pikantní je, že oním vlastníkem pozemků byl tehdejší místostarosta Husince, který i přes protesty občanů prosadil změnu územního plánu, a umožnil tak svou louku zastavět. V území, silně postiženém povodní v roce 2002, by mohla navážka v případě další přírodní pohromy způsobit nepředvídatelné následky.

Během povodní v srpnu 2002 stoupla Vltava u Husince o 12 metrů a pozemky určené k výstavbě se ocitly 8 až 9 metrů pod vodou. Husinec byl tehdy jednou z vůbec nejsilněji postižených obcí. Velká voda poškodila školu, školku, obecní komunikace, rozhlas i osvětlení a mnoho domů. Je proto nepochopitelné, že ani po této katastrofě nebyl plán na zástavbu nivy zrušen.

Val nebo skládka

Ke stavbě valu mělo být navezeno asi 180 tisíc tun materiálu. Projekt tak začal budit dojem, že investor chce především vydělat na ukládání zeminy z výkopu metra, případně jiného interního odpadu. Tím by bylo možné získat odhadem až padesát milionů korun.

Podezření se prohloubilo poté, co stavební úřad v Klecanech vydal v únoru 2002 územní rozhodnutí. Občané se o tom však dozvěděli pozdě, protože zahájení řízení bylo oznámeno jen na vývěsce obecního úřadu v Řeži, kam v zimě málokdo z Husince zajede. Stavební úřad pak zahájil samostatné řízení o navezení valu, přičemž o výstavbě samotných domů se mělo jednat teprve později. Mohlo by se tak stát, že v Husinci vyroste jen mohutná skládka a celá akce tím skončí.

Plánovaný násyp měl být lokalizován na bývalé pastvině mezi osídlenými pozemky a řekou. Tato plocha tvoří přirozené záplavové území, kam se řeka rozlévá již při jarních malých povodních a snižuje tak stoupání hladiny v hlavním korytě, které má v místech mezi Klecany a Řeží nejužší profil, jen necelých čtyřicet metrů. Násyp by zcela zamezil tomuto přirozenému rozlivu a tím by podle hydrodynamických zákonitostí vzedmul hladinu řeky proti proudu.

Při stejném průtoku, jakého řeka dosahovala v srpnu 2002 by pak v oblasti lomu, Klecánek a Roztok stoupla hladina na vyšší povodňovou úroveň. Údolí, které by vzniklo mezi násypem a zástavbou Husince, by se i při občasných jarních záplavách nebo přívalových deštích zaplnilo vodou. Násyp by tak vytvořil poloostrov a při velkých záplavách ostrov se všemi důsledky pro evakuaci obyvatel.

Pochybnosti našly odezvu

Vzhledem k typu a rozsahu záměru se neprovádělo posuzování jeho vlivů na životní prostředí v procesu EIA, a rozhodnutí tak do značné míry záviselo jen na stavebním úřadu. Podnik Povodí Vltavy, který původně stavbu násypu odmítal, později změnil své stanovisko na souhlasné.

Stavební úřad v Klecanech vydal v roce 2004 k navezení násypu stavební povolení. Zhruba deset majitelů okolních pozemků se proti němu odvolalo ke krajskému úřadu. Jejich obavy se týkaly nejen potenciálu stavby zhoršit průběh případné další povodně. Husinec leží naproti nejstarší přemyslovské stavbě Levému Hradci, v přírodním prostředí se stromy, skálami a řekou. Umělý násyp podstatně převyšující své okolí by nevratně poškodil ráz zdejší krajiny.

§ Mnohé typy staveb nepodléhají procesu EIA, přestože jejich vliv na životní prostředí může být značný. V takových případech je jedinou možností občanů účastnit se územního a stavebního řízení. V Husinci se takto podařilo zastavit stavbu, která by zhoršila průběh povodní.

Krajský úřad uznal některé námitky občanů a stavební povolení zrušil. Věc se tak vrátila do Klecan k novému projednání stavebním úřadem. Ten vydal opět povolení ke stavbě, a občané se znovu odvolali. Podruhé již krajský úřad odvolání nevyhověl a dal stavbě násypu zelenou.

Lidé se proto obrátili na správní soud. Ten nejprve vydal předběžné opatření, později rozhodnutí stavebního úřadu v Klecanech rozsudkem z dubna 2008 zrušil a vrátil věc k novému projednání. Krajský úřad by tak měl o námitkách občanů rozhodovat znovu. Investor však zřejmě pochopil, že stavbu v záplavovém území nebude možné prosadit, a svého plánu se vzdal.

„Stavby v záplavových územích významně ovlivňují výši miliardových povodňových škod. Po povodních na Moravě a ve východních Čechách v roce 1997 nedošlo k významnému zlepšení situace. Po zátopách v srpnu 2002 se sice objevilo v tisku mnoho prohlášení politiků, kteří slibovali tento problém řešit. Skutečností však je, že i pro zátopová území, která jsou navrhována jako aktivní se „někomu“ vydávají stavební povolení, projednávají projekty a možná i zahajuje výstavba.“

Jaromír Pohanka, doktor přírodních věd

jbj
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha