en ru

Volba druhů dřevin a místa výsadby

Podmínkou úspěšnosti výsadby je vhodná volba druhu, případně kultivaru dřeviny. Například pro stromořadí je vhodné vybírat stromy s vysoko nasazenou korunou kvůli zajištění dostatečné podchodné výšky. V zástavbě nejsou vhodné dřeviny se silně alergizujícím pylem, v blízkosti komunikací pak stromy, ze kterých padá množství plodů. Geograficky nepůvodní druhy a všechny křížence je možné do krajiny rozšiřovat jen s povolením orgánu ochrany přírody. Druhy, které mohou být hostiteli chorob a škůdců, je za určitých okolností stanovených rostlinolékařskými předpisy zcela zakázáno vysazovat. Vhodný druh je v každém případě třeba vybírat s pomocí Agentury ochrany přírody a krajiny nebo se obrátit na odborníka či znalce.

Smyslem náhradní výsadby je zachování zeleně na daném stanovišti, včetně zachování její estetické, biologické a funkční hodnoty. Adekvátní náhradou za vykácené stromy tak nemůže být výsadba v rámci parkových úprav na jiném místě, než je pozemek ve vlastnictví žadatele (ačkoliv to zákon o ochraně přírody, po předchozím souhlasu vlastníka pozemku na jiném místě, umožňuje).

Uložená náhradní výsadba by neměla ohrožovat vlastníky sousedních nemovitostí (výsadba příliš vzrůstných druhů těsně u hranice pozemku). Pod hrozbou pokuty je zakázáno sázet dřeviny na ochranných hrázích jako vodních dílech podle vodního zákona (§ 58). V ochranném pásmu nadzemního vedení elektřiny je zakázáno nechávat růst dřeviny nad výšku 3 metry (§ 46 odst. 9 energetického zákona). V silničním ochranném pásmu a v prostoru křižovatek se nesmí vysazovat stromy nebo vysoké keře (§ 33 zákona o pozemních komunikacích). Pokud jde o sázení dřevin do ochranných pásem nebo do určité blízkosti dalšího vedení infrastruktury, pak není zcela vyloučeno, ale je vázáno na:

    • souhlas vlastníka podzemního vedení elektřiny, souhlas provozovatele plynovodu a zařízení tepelné energie – § 46 odst. 11 písm. b), § 68 odst. 6, § 87 odst. 4 energetického zákona,
    • souhlasem vlastníka podzemního komunikačního vedení – § 102 odst. 3 písm. c) zákona o elektronických komunikacích,
    • souhlas vlastníka (popřípadě provozovatele) vodovodních řadů a kanalizačních stok, nebo pokud jej odmítne dát, pak na povolení vodoprávního úřadu – § 23 odst. 5 a 6 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu,
    • povolení vodoprávního úřadu k vysazování dřevin v záplavových územích v rozsahu ovlivňujícím odtokové poměry – § 14 odst. 1 písm. a) vodního zákona.

Registr pozemků pro náhradní výsadbu

Každá obec a město jsou povinni vést ve svém územním obvodu přehled pozemků vhodných pro náhradní výsadbu po předběžném projednání s jejich vlastníky (§ 9 odst. 2 zákona o ochraně přírody). Je-li veden dobře, stává se výbornou pomůckou. Umožňuje vhodně zvolit plochu v blízkosti vykácené dřeviny a udržet koncept zeleně v obci.

Povinnost vést přehled by proto neměla být zanedbávána. Pokud se tak děje a v rozhodnutí o povolení kácení není kompenzována ekologická újma z důvodu údajného nedostatku vhodných ploch pro náhradní výsadbu, je řešením buď stanovovat náhradní výsadbu výlučně na pozemky žadatelů o kácení, anebo nepovolovat kácení s tím, že ekologická újma způsobená případným kácení vzrůstá s nemožností ji kompenzovat. Zároveň se úřad vystavuje nebezpečí rušení rozhodnutí o kácení z důvodu nezákonnosti, také lze očekávat provedení kontroly nad dodržováním zákona o ochraně přírody Českou inspekcí životního prostředí.