en ru

letnaDnešní evropská města, byť v různých zemích, se všechna potýkají s podobnými problémy – nadměrným automobilismem, s ničením historické architektury a nevhodnou výstavbou, úbytkem zeleně, zhoršováním kvality životního prostředí. Tyto negativní trendy nejsou nové. Poprvé se o nich na celosvětové úrovni diskutovalo na druhé konferenci OSN o životním prostředí v Rio de Janeiru v roce 1992, kde byla schválena tzv. Agenda 21. Do dnešních dní se však podařilo vyřešit jen malou část existujících problémů a současná města čelí i mnohým novým výzvám.

V roce 2006 byla z iniciativy čtyř poslanců Evropského parlamentu – Gisely Kallenbach, Monicy Frassoni, Davida Hammersteina-Mintze a Michaela Cramera – založena evropská síť nevládních organizací E-Polis. Jejím cílem je spojit skupiny z různých zemí EU, podporovat výměnu zkušeností mezi jednotlivými státy, přispívat k zapojení veřejnosti do rozhodovacích procesů, hledat alternativní řešení probléomů a prosazovat udržitelné principy při tvorbě rozvojových strategií měst.

E-Polis podporuje a inspiruje místní občanské iniciativy a nevládní organizace, obohacuje členy sítě sdílením úspěšných příkladů a dobrých nápadů, a pomáhá nacházet zahraniční partnery pro společné projekty. Základním nástrojem výměny informací a zkušeností jsou webové stránky. Jedním ze zakládajících členů sítě bylo i Centrum pro podporu občanů sdružení Arnika.

Prosazujeme lokální řešení, zlepšující život obyvatel daného místa. Za základ společné evropské identity považujeme spojení udržitelného rozvoje s péčí o kulturní dědictví.

Věříme, že zlepšit život ve městech je možné.


e-polis

Více informací hledejte na webu E-Polis.

Záchrana architektury „grunderské éry“

leipzigPo pádu Berlínské zdi začali obyvatelé Lipska odcházet z ekonomických důvodů do západní části Německa. Důsledkem trendu vylidňování východní části Německa, pokračujícího prakticky až do dnešních dní, jsou desítky opuštěných a postupně chátrajících domů v centru Lipska, ale i dalších měst. K tomuto výsledku přispěl i zájem lidí stěhovat se do nových bytů. V centru města tak chátrá hodnotná architektura, rozlehlé buržoazní vily a činžovní domy tzv. grunderské éry (Grunderzeit), vystavěné ve druhé polovině 19. století v době největšího průmyslového rozmachu Evropy.

Město nemá žádnou koncepci pro ochranu a opravu chátrajících budov, nejčastějším přístupem jsou jejich demolice. Finanční prostředky směřují převážně do novostaveb „na zelené louce“ a infrastruktury pro automobilismus. Do historických budov se přestalo investovat a škody jsou značné.

Stadtforum Leipzig sdružuje různé nevládní iniciativy a usiluje o zastavení devastace architektury rozličnými způsoby.

Klíčovou aktivitou je hledání nového využití prázdných objektů, pokud možno bez jejich celkové renovace, která by byla velmi nákladná. Chátrající domy tak mohou k nejrůznějším účelům využívat občanské iniciativy, umělci i neformální skupiny mladých lidí. Za prominutí nájemních poplatků se musejí noví obyvatelé zavázat k ochraně svěřeného domu před vandalismem a zajišťovat jeho základní opravy.

Stadtforum Leipzig rozšiřuje tento model péče o nevyužívané domy, označovaný termínem „Haushalten“ do dalších měst německého východu, například Halle. (Význam slovního novotvaru „Haushalten“ překládá iniciativa jako „udržení budov při životě“, zároveň jako „vytvoření domácnosti“ a „péči o domácí rozpočet“).

Dalším projektem je Muzeum grunderské éry, které má poukázat na hodnotu architektury 19. století a přispět k zájmu veřejnosti o zachování, opravu a nové využití chátrajících budov. Muzeum má vypovídat o všech aspektech života v 19. století – ne jen hodnotě architektury, ale také o v té době běžné občanské angažovanosti.

 

Více informací: Stadtforum Leipzig

Co překáží brněnským chodcům

brnoOdrazem kvality života a snahy vedení města o spokojenost jeho občanů je i kvalita veřejného prostoru a postavení občana v roli chodce či cyklisty. Ve chvíli, kdy životu města vládnou automobily a nelze se jim úplně vyhnout ani v pěší zóně, naskýtá se otázka, jak je na tom brněnský občan a brněnský chodec. Zajímá se vůbec město o své obyvatele, pokud zrovna nesedí v autě?

Občanské sdružení Brno věc veřejná chce oslovit co nejširší počet občanů Brna, kteří stále ještě nerezignovali na svou občanskou roli ve městě a chtějí něco změnit. Sdružení každoročně uděluje cenu Brněnský chodec za největší přínos brněnskému veřejnému prostoru. Nechce jen poukazovat na negativní jevy a počiny, ale naopak vyzdvihovat realizace a procesy, které Brnu prospívají a pomáhají měnit jeho ulice i zákoutí.

V posledních letech sdružení uspořádalo několik výstav, mapujících veřejný prostor s jeho ostudnými a problematickými místy. Obyvatelé města pak mohli navrhovat opatření k jejich proměně; výsledky celého procesu nakonec dostali na stůl brněnští politikové a úředníci. Například v roce 2006 byl projekt zaměřen na děti žijících v romských ghettech, jejich pohled na veřejný prostor a zejména cesty vedoucí z ghetta ven, v roce 2008 se zaměřil na brněnské řeky a nábřeží. Sdružení pořádá pravidelné přednášky a další akce.

Záchrana rybářské čtvrti Cabaňal

valencie-1Velká část historické rybářské čtvrti Cabaňal ve španělské Valencii je památkově chráněna pro svůj unikátní charakter. Původní obyvatelé tuto čtvrť sami vystavěli ve stylu „lidového modernismu“ – architekti s trochou nadsázky označují Cabaňal za „lidovou formu Gaudího“. Typické valencijské „barracas“ – chalupy s příkrými doškovými střechami – jsou postaveny v řadách podél mořského pobřeží. Nekonečné ulice poskytovaly dostatek prostoru k rozkládání rybářských sítí.

V období rozkvětu mezi lety 1837 a 1897 v Cabaňalu vznikaly eklektické a malebné domky v lidově modernistickém stylu, charakterizované užitím dekorativních glazovaných kachlíků. Sociální struktura obyvatel dodnes ladí s malými krámky, uměleckými dílnami, specializovanými obchody a studii umělců. Život v Cabaňalu charakterizuje zvláštní atmosféra a vzájemně spjaté osudy sousedů, kterých zde dnes žije přibližně 22 tisíc. Využívání ulic jako pomyslného rozšíření obytného prostoru domů je pro ně stejně přirozené jako sdružování a společné oslavy náboženských i jiných svátků.

valencie-2Cabaňal je dnes živou rezidenční čtvrtí, méně postiženou hlukem a znečištěním ovzduší než zbytek města – většina ulic má pouze pěší charakter. Stavební uzávěra, která v oblasti platila v posledních patnácti letech, nicméně vedla ke zhoršení technického stavu domů, neboť byla omezena nejen možnost novostaveb, ale i rekonstrukcí původních budov.

Stavební uzávěra měla zablokovat rozvoj území, protože již dlouhé roky se na pozemcích Cabaňalu uvažuje o výstavbě silničního průtahu. Projekt dnes prosazuje primátorka Valencie Rita Barberá. Plánuje prorazit skrz historickou čtvrť padesát metrů širokou obousměrnou silnici, s cílem zpřístupnit nové pozemky komerční výstavbě. Demoličnímu plánu má ustoupit 214 z celkem 774 domků. Silniční průtah by Cabaňal rozříznul na dvě poloviny a připravil by jej o unikátní charakter.

valencie-3Vedení města již v minulosti výrazně oslabilo památkovou ochranu Cabaňalu a zahájilo vyvlastňování a demolice prvních budov. Obyvatelé bojují za svou čtvrť od roku 1998, kdy vznikla Platforma za záchranu Cabaňalu složená z různých občanských spolků. Platforma organizovala řadu demonstrací, „caceroladas“ (shromáždění doprovázené boucháním do hrnců a pánví), věnuje enormní úsilí také komunikaci s úřady a politiky.

Proti projektu na silniční průtah Cabaňalem podalo písemné stížnosti 110 tisíc lidí. Ve čtvrti se pořádají pravidelné umělecké akce za její záchranu, proběhly dokonce čtyři festivaly – a to nejen na ulicích, ale i v některých soukromých domech. Návštěvníci se tak mohli seznámit se životem bývalé rybářské čtvrti a pochopit úsilí jejích obyvatel.

Obyvatelům se prozatím podařilo Cabaňal uchránit, nicméně tlak ze strany města se stupňuje. Pokud se silniční projekt města uskuteční, lidé přestanou rybářskou čtvrť navštěvovat, všichni tudy budou jen projíždět cestou k pobřeží. Ztráty nejen na architektuře, ale i na lidských osudech a sociální struktuře mohou být nenahraditelné.

 

Podpořte obyvatele Cabynyalu! Připojte svůj hlas za záchranu rybářské čtvrti!

Více informací: Platforma Salvem en Cabanyal

Šetrný rozvoj ostrova Gran Canaria

laspalmasGran Canaria je rájem pro turisty, ale život obyvatel ostrova poznamenává řada problémů. Část z nich pociťuje zhoršování kvality života – zvětšují se rozdíly mezi bohatými a chudými, výstavba na ostrově probíhá bez ohledu na potřeby lidí, investice poškozují přírodu a ostrov se zadlužuje.

Rychlý nástup turistického průmyslu (ostrov navštíví ročně na deset milionů lidí) přimělo většinu obyvatel k přestěhování na rychle se rozvíjející pobřeží. Změna životního stylu má své stinné stránky v podobě přibývání drogově závislých, imigrantů a lidí bez vzdělání (počet středoškoláků a vysokoškoláků je zde vůbec nejnižší z celého Španělska.).

Situaci ještě zhoršilo otevření fondů EU, které se využívají neefektivně a bez veřejné kontroly, většina peněz končí v betonu obřích staveb poškozujících životní prostředí. Zatímco vnitrozemí nemá prakticky žádné spojení s okolním světem, na pobřeží dochází k bouřlivé přestavbě historických sídel i ničení nezastavěných oblastí. V centru Las Palmas vznikají výškové budovy a město tak připomíná spíše Manhattan než středomořský ostrov.

Gran Canaria, kde cesta mezi nejvzdálenějšími body neměří více než 200 kilometrů, je mimo zastavěné oblasti pobřeží pořád ještě přírodním rájem. Cílem místní Federace sousedských sdružení (Federation of the Neighborhood Associations – FNA) orientovaných na kulturní a sociální otázky, a organizace Tierra Verde, je čelit tlakům na intenzivní využívání pozemků, chránit přírodu a podporovat ekologicky šetrné formy rozvoje ostrova.

V oblasti San Lorenzo podporuje FNA ekologické farmaření se zvláštním zaměřením na mladé lidi a seniory. Předmětem podpory je i drobné podnikání, ekoturistika a vytváření infrastruktury v údolí řeky Guinigüada například pro kulturní festivaly.

Oblast kolem sopky Bandami byla v minulosti postižena agresivní výstavbou. Cílem FNA je zmírnit důsledky nedávného vývoje a vytvořit zde trh s uměleckými předměty, kde by mohli místní obyvatelé prodávat místní výrobky, jako například speciální druhy vína. Zároveň se zde rozvíjí nabídka služeb horských průvodců.

Vláda usiluje o zrušení chráněné oblasti v jedné z částí ostrova a výstavbu průmyslové zóny na jejím místě. FNA usiluje o zastavení tohoto projektu a založení agro-environmentálního parku. Ten by měli spravovat sami místní obyvatelé s využitím příkladů z jiných zemí Evropy.

Sdružení Tierra Verde se snaží zapojit co největší počet obyvatel Las Palmas do plánovacích procesů a rozhodování o budoucnosti celého ostrova. Podporuje účast obyvatel v konkrétních řízeních a organizuje řadu veřejných setkání.

V roce 2009 se Tierra Verde soustředí na vytvoření Rady mladých Kanárských ostrovů, která by měla pomoci formulovat a prosazovat zájmy mladých lidí. Vedle problematiky životního prostředí se zaměřuje na sociální, ekonomické, kulturní a jiné otázky.

 

Více informací: Tierra Verde

DarekProPrirodu-zeleny
kalendář 2018
Vykročte do roku 2018 s kalendářem od Arniky.
95 Kč Vstoupit do e-shopu
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
podporte
toxické látky
udrzitelna spotreba
verejnost
odpady
vzduch2
praha2
voda2
biodiv2
stromy