Územní plánování

Územní plán vymezuje, na kterých pozemcích může vznikat obytná zástavba, kde má být průmysl, určuje koridory dálnic a železnic atp. Zpracovává se pro jednotlivé obce a určuje především zastavitelné plochy. Územně plánovací dokumentace pro kraje se nazývá "zásady územního rozvoje" (vymezují zejména plochy a koridory veřejně prospěšných staveb), s nimiž musí být územní plány obcí v souladu. Žádná stavba, která by byla v rozporu s územním plánem (např. továrna na zemědělské půdě) nemůže být schválena a postavena.

SEA - Posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí

Vyhodnocuje se dopad koncepce (např. územního plánu, krajského plánu odpadového hospodářství, státní strategie hospodářského růstu, republikové politiky územního rozvoje, operačního programu EU atd.) na životní prostředí a veřejné zdraví. Výsledkem je zpravidla stanovení limitů a omezujících podmínek či kompenzačních opatření, jejichž plnění by měly úřady v budoucnosti sledovat, kontrolovat a vymáhat.

EIA - Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí

Je prvním souborem jednání o konkrétní stavbě či průmyslovém nebo jiném záměru. Stanovují se zde základní parametry a omezující podmínky pro příslušnou aktivitu, hodnotí se různé varianty řešení, jejich negativa a přínosy, navrhují se omezující podmínky, limity výsledného řešení a kompenzační opatření.

Územní řízení

Řeší otázku, zda bude konkrétní stavba (továrna, dálnice, přehrada, skládka) umístěna v daném území, stanovují se její parametry a technická řešení. Podkladem pro územní řízení je výsledek procesu EIA. Pokud investor požádá o zahájení územního řízení na velkou stavbu před ukončením procesu EIA nebo dokonce ještě před jeho samotným zahájením, vyzve ho příslušný úřad k předložení konečného stanoviska EIA. U určitých záměrů dovoluje nový stavební zákon spojit závěrečnou fázi procesu EIA (veřejné projednání dokumentace a posudku EIA) s územním řízením. Bez ukončeného posouzení EIA nelze pro žádnou stavbu vydat územní rozhodnutí (případně nemůže být uzavřena veřejnoprávní smlouva).

IPPC - Integrované povolení

Řízení o vydání integrovaného povolení musí být zahájeno před vydáním stavebního povolení, v praxi se většinou zahajuje v průběhu stavebního řízení (a stavební řízení se pak přerušuje). Integrované povolení nahrazuje dílčí povolení podle zákona o vodách, ovzduší, odpadech apod. a stanoví závazné detailní podmínky provozu konkrétních zařízení. IPPC se týká velkých průmyslových a zemědělských provozů a vztahuje se i na podniky, které byly spuštěny před přijetím zákona o IPPC (má tedy do určité míry zpětnou platnost). Cílem IPPC je zavádění tzv. nejlepších dostupných technologií - tj. technologií s maximální účinností a minimálními negativními vlivy na životní prostředí.

Stavební řízení

V tomto řízení, jehož výsledkem je stavební povolení nebo veřejnoprávní smlouva, se zpřesňují technické detaily, specifikují jednotlivé technologie a podrobné členění konkrétní stavby, její funkce, provoz atd. Předmětem stavebního řízení je prověření projektové dokumentace konkrétní stavby - zejména zda je v souladu s územně plánovacími podklady, územním rozhodnutím, obecnými technickými požadavky na výstavbu a dalšími požadavky úřadů, tedy i se závěry procedury EIA.

Kolaudace

U staveb, jejichž vlastnosti nemohou jejich budoucí uživatelé ovlivnit (např. stavby pro obchod a průmysl, stavby dopravní a občanské vybavenosti) je zapotřebí požádat o kolaudační souhlas. Po dokončení stavby se pak posuzuje, zda byla stavba vybudována v souladu s vydaným stavebním povolením a ověřenou projektovou dokumentací. Stavební úřad dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebude ohrožovat život, zdraví a bezpečnost lidí či zvířat nebo životní prostředí. Zjišťuje, zda stavebník dodržel obecné technické požadavky na výstavbu a závazná stanoviska dotčených správních úřadů k užívání stavby (která musí brát v úvahu také stanovisko EIA.