en ru

Florentinum

Praha 1 | Kauzy - Územní plán Prahy | Aktualizováno 10.1.2017
Foto: Jan Losenický
„Florentinum vzniklo jako nadčasová stavba, která se hrdě hlásí k dědictví evropské kulturní tradice a jejímž hlavním účelem je vytvoření výjimečného prostoru pro ty nejlepší obchodníky, kteří toto řemeslo dokáží povznést na uměleckou úroveň.“[1] Florentinum, zbudované podle návrhu Cigler Marani Architects[2], má desítky tisíc metrů čtverečních kanceláří rozložených na řadu podlaží a několik hrbů.  Slouží řadě nájemníků – nejen jako administrativní budova, ale také jako obchodní prostory a restaurace. Nabízí stovky parkovacích stání v podzemí. Florentinum získalo různá ocenění za architektonické ztvárnění své předimenzované kompaktní hmoty.[3]

Z historie projektu

Florentinum stojí na místě bývalého Rudého práva (budova České typografie) mezi ulicemi Na Florenci a Na Poříčí, nedaleko Masarykova nádraží. V roce 2010 celý projekt přestavby stávajících budov koupila Penta. Jeden ze starostů Prahy 1, Oldřich Lomecký, k tehdejším plánům prohlásil: „Díky tomuto projektu se mentálně a fyzicky definitivně loučíme s Rudým právem… Respektujeme podnikatelský záměr i vizi jeho autorů, na druhou stranu jsme jako radnice zástupci obyvatel, kteří chtějí žít pohodlně a kvalitně v příjemném a klidném prostředí, plném zeleně a zón klidu a aktivního odpočinku. Proto Praha 1 požaduje vypracování dopravně-urbanistické studie, jež skloubí veřejný zájem se soukromými podnikatelskými aktivitami v okolí Masarykova nádraží tak, že dojde k celkové revitalizaci lokality a bude nastartován její další rozvoj.“[1]

Dnes je patrné, že Florentinum nepřineslo veřejnému zájmu příliš mnoho – slibovanou odpočinkovou zónu se spoustou zeleně pro veřejnost představuje maličký trávník a pár neduživých stromů, kterým se v zastíněném betonovém parteru zrovna nedaří.  Málokterý Pražan právě sem půjde za relaxací.

Územní plán počítal s bydlením

Územní plán počítal s tím, že se na pozemcích nemají stavět jen kanceláře, ale taky byty. Penta v červnu 2011 požádala o tzv. úpravu územního plánu spočívající ve snížení minimálních podílů bydlení, v tomto konkrétním případě z hodnoty 4 na 0 (v nových domech už nebylo zapotřebí mít 40% plochy určené pro bydlení, všechno mohly být kanceláře a obchody).   Úprava č. 1047 územního plánu se nezákonně odehrála bez jakékoli účasti veřejnosti.  To, že je zvyšování podílu administrativy na úkor bydlení v centru Prahy nežádoucí, vyplývá např. z konceptu Management plánu ochrany světového kulturního dědictví historického centra Prahy. Kde se uvádí: „Historické jádro ještě nedávno koncentrovalo nejvíce administrativních ploch v Praze (500 000 m2). Část z nich je obsazena správou státu a města, většina je ale komerčního charakteru. V dnešní době se mění profil uživatelů, střední i velké firmy se postupně přesouvají mimo centrum. O to paradoxněji působí současné budování nových kapacit v samém středu, již dnes přetíženého území (např. objekt Florentinum, Quadrio). Tím spíše, že některé starší, architektonicky a památkově hodnotné budovy ztrácejí své původní uživatele (např. objekt Albatros na Národní třídě).“ Podle názoru Oldřicha Lomeckého, již jednou zmiňovaného někdejšího starosty Prahy 1 však byla úprava územního plánu v pořádku.[2]

Zajištění souladu s územním plánem bylo základním předpokladem výstavby, což zcela jasně vyplývá také z oznámení záměru v rámci procesu posuzování vlivů.[3] Dodejme, že procesem EIA proplulo Florentinum klidně, jeho dopady nebyly pražským magistrátem hodnoceny.

Povolení získána bez překážek

Po změně územního plánu, „pozitivním“ výsledku procesu EIA a získání povolení na bourací práce (rok 2011) se vše posunulo na další úroveň – územní řízení. To bylo skončeno v prosinci 2011 vydáním územního rozhodnutí. Brzy následovalo stavební povolení a v roce 2013 kolaudace.

Ze závazného stanoviska Národního památkového ústavu sice vyplynulo několik důležitých připomínek, kritický byl zčásti i Útvar rozvoje města, příslušné odbory magistrátu však vydaly souhlasná stanoviska. Celému plánování obřího projektu, který výrazně ovlivňuje charakter centrální Prahy, nepředcházela žádná skutečná veřejná diskuse.[4] 

Znovu v těsném sousedství

Penta v dubnu 2016 oznámila prodej celého administrativního paláce, nabídková cena měla být více než sedm miliard korun.[5] V lednu téhož roku se v novinách objevila zpráva, že tentýž developer kupuje od Českých drah Masarykovo nádraží.[6]  Právě zde v červnu 2013 zastupitelé Prahy schválili po mnoha letech změnu územního plánu,[7] která umožní jeho přestavbu. Podle přání Penty se má začít stavět do dvou let.[8] Část budovy by měla zůstat zachována a dokonce by zde mělo vzniknout muzeum. Čas ukáže, jak to s velkolepými plány[9] dopadne tentokrát.

[2] Spojený s řadou kontroverzních pražských projektů. Viz Věstník Klubu za starou Prahu, ročník LII(XIII.): Památková péče v Praze jako učebnice klientelismu.

[3] http://www.florentinum.cz/cs/aktuality/archiv-tiskovych-zprav/florentinum-ziskalo-dalsi-prestizni-oceneni/http://www.florentinum.cz/cs/aktuality/archiv-tiskovych-zprav/florentinum-ziskalo-dalsi-prestizni-oceneni/

[1] http://www.praha1.cz/cps/odbory-a-oddeleni-18737.html

[2] Viz Valentová

[4] Viz Věstník Klubu za starou Prahu.

jbj
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha