I limity mají své limity

logo BarvaPřítomnost olova a kadmia je omezena v celé řadě výrobků. U těch, které přicházejí běžně do kontaktu s potravinami, upravuje obsah těžkých kovů vyhláška 38/2001. Hovoří se zde o tzv. migračních limitech, které se v laboratoři testují prostřednictvím míry uvolňování olova a kadmia do 4 % roztoku kyseliny octové. Jejich nastavení však v současné době není dostačující.

Migrační limity jsou příliš benevolentní

Migrační limity jsou nastaveny příliš vysoko na to, aby zajistily ochranu zdraví veřejnosti. Již v roce 2004 na to upozornil Norský věděcký výbor pro bezpečnost potravin.

Prokázání souladu s migračními limity je složité a drahé

Prokázat, zda daný výrobek splňuje migrační limity, je časově i finančně náročné. Soulad s těmito limity je možné ověřit pouze v laboratorních podmínkách, čímž se množství zboží procházejícího kontrolou výrazně snižuje. Kontrolní orgány zpravidla nemají dostatečný rozpočet pro zaplacení početných laboratorních testů. Vhodnějším řešením je sledování celkové koncentrace těžkých kovů v nádobí. Ta se dá zjistit během několika minut ručním rentgenovým analyzátorem. Přesné stanovení koncentrace je třeba sice opět provést v laboratoři, ale pouze na vybraném vzorku výrobků a mnohem levněji. Nejenže by se tak usnadnila práce kontrolním orgánům a samotným prodejcům zboží, ale takové nastavení limitů by korespondovalo s vědeckými závěry, podle kterých neexistuje bezpečná koncentrace toxických těžkých kovů ve výrobcích přicházejících do kontaktu s jídlem.

Nádoba, ze které se uvolňují 4 mg olova na litr nápoje je zákonem považována za nezávadnou. Člověk vážící 70 kg by při používání takové nádoby přijmul 400 μg olova za týden, čímž by 16x překročil původní maximální doporučený týdenní příjem stanovený Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Tento provizorní tolerovaný týdenní přijem (PTWI) byl navíc po roce 2011 zrušen, protože dle vědeckých závěrů vůbec neexistuje bezpečná koncentrace olova pro lidský organizmus.

Podobně vypadá situace ohledně migračních limitů pro kadmium. Při dodržení současného migračního limitu 0,3 mg kadmia na litr nápoje představuje týdenní příjem kadmia dospělým člověkem o váze 70 kg  asi 30 μg. Tak ovšem překračujeme tolerovaný týdenní příjem kadmia (stanovený Evropským úřadem pro bezpečnost potravin) dvánáctkrát.

V souvislosti s novými vědeckými závěry týkajících se negativních dopadů těžkých kovů na zdraví a životní prostředí navrhla Evropská komise již v roce 2013 razantní zpřísnění limitů pro olovo a kadmium v keramickém nádobí.  Například v případě hrnků či misek se měly migrační limity snížit 400x, pro kadmium pak 60x. O důvodech, proč k nastavení přísnějších limitů stále nedošlo, bychom zde pouze spekulovali. Jejich prosazení by se měla ovšem kvůli ochraně zdraví spotřebitelů uspíšit.

Migrační limity nemají příliš dobrou vypovídací hodnotu

Ověřování migrace olova a kadmia se provádí v laboratorních podmínkách při teplotě okolo 22 °C po dobu 24 hodin. Jako zkušební kapalina („simulant“) se používá 4 % vodný roztok kyseliny octové.

Keramické nádobí či sklo však běžně v domácnosti vystavujeme mnohem náročnějším podmínkám. Dáváme do nich horké nápoje a jídlo a potraviny s agresivnějším pH, tedy např. kyselejší než je simulující roztok v laboratorních podmínkách. Talíře při krájení poškrábeme příborem nebo drátěnkou při mytí. Toto není při migračních testech zohledněno.

Současné vědecké studie dospívají k závěru, že při vyšší teplotě a delším čase působení dochází k razantně většímu uvolňování těžkých kovů z nádobí. Olovo se více uvolňuje, pokud je jako simulant použita např. kyselina citronová či kyselina mléčná.  Přitom obě tyto látky nalezneme v potravinách častěji, než kyselinu octovou (6) (7) (8). Povaha kyseliny přítomné v potravinách významně ovlivňuje i migraci jiných rizikových látek jako vanad, barium či měď, které bývají součástí barevných pigmentů v keramice. Což současná legislativa rovněž nezohledňuje.

Limity migrace olova a kadmia ve výluzích z výrobků ze skla, sklokeramiky, keramiky, porcelánu a předmětů se smaltovaným povrchem dle vyhlášky  38/2001.
    olovo (Pb) kadmium (Cd)
1.1 kategorie 1 0,8 mg.dm-2 0,07 mg.dm-2
1.2 kategorie 2 4,0 mg.l-1 0,3 mg!-1
1.3 kategorie 3 1,5 mg.l-1 0,1 mg.l-1
1.4 okraj pro pití 2,0 mg/předmět 0,20 mg/předmět
Limity migrace olova a kadmia ve výluzích z dětských sacích lahví
    olovo [mg .l-1] kadmium [mg.l-1]
2.1. vnitřní povrch 0,25 0,03
2.2. vnější povrch 2,00 0,15

(a) kategorie 1, do které patří výrobky, které nemohou být naplněny, nebo výrobky, které mohou být naplněny, ale jejichž vnitřní hloubka měřená od nejhlubšího bodu k horizontální rovině, která prochází horním okrajem, nepřesahuje 25 mm,

b) kategorie 2, do které patří výrobky, které mohou být naplněny,

c) kategorie 3, do které patří výrobky, které jsou určeny k ohřevu při přípravě jídel a nápojů, a obalové a skladovací nádoby, jejichž vnitřní objem je větší než 3 litry.