Články

Integrované povolování - FAQ

Na jaké provozy se zákon vztahuje ?

Zákon rozhodně neplatí pro všechny průmyslové či zemědělské provozy. Přesný výčet typů činností, na která se zákon o integrované prevenci vztahuje, najdete v příloze č. 1 k zákonu.  Provozy jsou rozděleny do kategorií energetika, výroba a zpracování kovů, zpracování nerostů, chemický průmysl, nakládání s odpady a ostatní zařízení (např. povrchová úprava látek, výroba uhlíku a elektrografitu).

Integrované povolení se vydává pro tzv. zařízení – pro jeden velký podnik tak může být vydáno několik integrovaných povolení, například zvlášť pro výrobu a zvlášť pak pro energetický provoz zásobující podnik. Integrované povolení potřebují například velké chemičky, hutě, elektrárny a spalovny komunálních odpadů. Patří sem však také papírny a zhruba 600 zařízení představují v ČR velké zemědělské a potravinářské provozy, včetně velkochovů, jatek a kafilérií.

V praxi se můžeme setkat se žádostmi o integrované povolení na nové provozy, nebo na provozy, které byly uvedeny do provozu před existencí zákona o integrované prevenci. Továrny a další zařízení uvedená do provozu před 1. lednem 2003 měla získat integrované povolení do 30. října 2007.

O vydání integrovaného povolení mohou dobrovolně požádat rovněž další provozy, kterým to zákon nestanovuje.

 

Problémy se zařazením podniku ?

U některých provozů je problematické na první pohled rozpoznat, zda se na ně povinnost mít integrované povolení vztahuje či nikoliv. Limity produkce u některých kategorií činností, specifikované v příloze 1 zákona o integrované prevenci, jsou stanoveny v instalované kapacitě za hodinu. Často však známe údaje o produkci či kapacitě závodů za rok. Pak je nutné podívat se do stavebního povolení (u starých provozů) či podkladů k jeho vydání a řídit se v něm uvedenými údaji.

U nových záměrů můžeme tyto údaje nalézt v dokumentaci vlivů na životní prostředí (EIA). Ty se však podle naší zkušenosti často liší od konečné podoby provozů (například v případě spaloven odpadů jde o rozdíly v řádu tisíců tun za rok, tedy i o řádové rozdíly v kapacitě měřené za hodinu). Údaje z dokumentace EIA tak lze považovat jen za orientační.

Pokud konkrétní provoz zahrnuje několik technologických jednotek stejné kategorie, pak se pro účely integrovaného povolování jejich kapacita sčítá.

 

Kdo vydává integrované povolení ?

Integrované povolení vydávají krajské úřady. Výjimkou jsou provozy, u nichž se předpokládá negativní vliv na životní prostředí přesahující státní hranice. Pak řízení o vydání integrovaného povolení vede Ministerstvo životního prostředí, konkrétně odbor posuzování vlivů na životní prostředí EIA a integrované prevence IPPC.

Posouzení přeshraničních vlivů může být velmi sporné. V takových případech bude nejspíše směrodatný požadavek na posuzování od okolních států. Nicméně máte-li důkazy či odborné podklady vypovídající o přeshraničním vlivu nějakého podniku a chcete prosadit vedení procesu Ministerstvem životního prostředí, pak neváhejte s předložením takových informací krajskému úřadu nebo přímo ministerstvu.

Mezi provozy s přeshraniční vlivem patří například spalovna komunálních odpadů Termizo v Liberci anebo všechny severočeské hnědouhelné elektrárny. Pokud je autorům těchto stránek známo, žádný provoz umístěný v ČR zatím v přeshraničním režimu posuzován nebyl.

 

Co vše český zákon integruje ?

Zákon integruje (a zároveň nahrazuje) některá povolení vydávaná podle složkových zákonů. Integrované povolení shrnuje povolování provozů z hlediska jejich vlivu na čistotu ovzduší, vody, půdy, na zdraví lidí (hladinu hluku, hygienické limity apod.), ale i na další oblasti. Nejlépe to specifikují odstavce 4 a 5 v § 13 zákona. Níže najdete výčet povolení a souhlasů podle složkových zákonů, která lze nahradit vydáním integrovaného povolení:

 

  • Zákon o vodách
    Například lze nahradit povolení k vypouštění odpadních vod do vodních toků nebo k vypouštění odpadních vod obsahujících nebezpečné závadné látky do kanalizace. Přesný výčet najdete v § 126 odst. 5 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon).
  • Zákon o ovzduší
    Integrovaným povolením se například nahrazují souhlasy s povolením (nikoliv umístěním) stavby zvláště velkých a středních stacionárních zdrojů znečištění ovzduší. Přesný výčet najdete v § 53 odst. 3 zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší.
  • Zákon o odpadech
    Zejména souhlasy krajských úřadů k provozování zařízení k nakládání s odpady a vyjádření obecních úřadů obcí s rozšířenou působností ke zřízení těchto zařízení. Přesný výčet v §82 odst. 2 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech.
  • Zákon o vodovodech a kanalizacích
    Nahrazuje povolení k vypouštění odpadních vod, které vyžadují předchozí čištění, do kanalizace (dle § 18 odst. 3 ve spojení s § 39 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu.
  • Lázeňský zákon
    Přesný výčet v § 37 odst. 5 zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech (lázeňský zákon).
  • Zákon o veterinární péči
    Závazné posudky orgánu veterinární správy, které se týkají staveb a zařízení k chovu zvířat, k zacházení se živočišnými produkty a krmivy, nebo k nakládání s konfiskáty živočišného původu. Přesněji v § 77a zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči (veterinární zákon).
  • Zákon o ochraně veřejného zdraví
    Časově omezené povolení krajské hygienické stanice k provozu zdroje hluku nebo vibrací, který překračuje hygienické limity (§ 31 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví.

 

Musí podniky nadále dodržovat limity dané např. Zákonem o ovzduší?

Zákon o integrované prevenci neumožňuje stanovení mírnějších emisních limitů (§ 14 odst. 3), ať už jde o znečištění ovzduší, vody anebo obsah škodlivin v odpadech a další oblasti.

Integrované povolení musí limity složkových zákonů respektovat.

Při vydávání integrovaného povolení dochází ke změně orgánu státní správy, který vydává rozhodnutí. Takže například namísto městského úřadu rozhodne o povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových příslušný krajský úřad anebo samotné Ministerstvo životního prostředí. Nerozhoduje o něm však v jednotlivém, odděleném řízení, ale v rámci celého procesu vydávání integrovaného povolení. Takový postup je výhodný pro podnik, státní správu i další účastníky – jednání o všech dílčích limitech se vedou na jediném místě a v rámci jediného řízení.

Pro zákon o integrované prevenci jsou klíčové emisní limity. Krajský úřad může v rámci vydávání integrovaného povolení stanovit pro konkrétní provoz přísnější emisní limity, než jaké požadují složkové zákony. Při posuzování musí zohlednit mimo jiné příspěvek daného podniku k celkovému zatížení prostředí v daném regionu škodlivinami. Jiná situace tak bude panovat při povolování chemického podniku ve Středočeském kraji a jiná na Ostravsku, kde jsou už v současné době trvale překračovány limity pro znečištění ovzduší.

Integrované povolení musí respektovat i plány snižování emisí, např. národní a krajské programy snižování emisí znečišťujících látek do ovzduší, a další strategické dokumenty.

Podle § 14 odst. 4 zákona o integrované prevenci může krajský úřad „stanovit výjimky z emisních limitů na dobu nejdéle šesti měsíců, jestliže provozovatel zařízení v této době plánuje uskutečnit opatření vedoucí ke snížení znečištění“. Tato výjimka by měla být používána jen ve skutečně odůvodněných případech. Kontrolování, zda příslušný podnik opravdu investuje do ochrany životního prostředí, je polem působnosti také pro občanská sdružení.

 

Jak poznám nejlepší dostupnou techniku ?

Integrované povolování by mělo vést přímo k zavádění tzv. nejlepších dostupných technik. Ty jsou popsány pro každé výrobní odvětví v dokumentech přístupných v informačním systému IPPC.

Principem integrovaného povolování je posouzení průmyslových a zemědělských činností z hlediska ochrany životního prostředí jako celku. Provozní podmínky musí být takové, aby nedocházelo k přenosu znečištění mezi jednotlivými složkami životního prostředí. Klíčová je realizace preventivních opatření, aby znečištění pokud možno vůbec nevznikalo. Množství případných odpadů by mělo být minimalizováno a ty, co nezbytně vzniknou, by měl podnik v maximální možné míře recyklovat. Nejlepší dostupná technika je tedy technologie s nejvyšší účinností a nejmenším negativním dopadem na životní prostředí.

 

Je možné se proti integrovanému povolení odvolat ?

Proti vydanému integrovanému povolení existuje možnost odvolání. Na téměř celý proces se vztahuje správní řád č. 500/2004 Sb. Abyste se mohli odvolat, musíte být samozřejmě účastníky řízení o vydání povolení.

 

Kdo je účastníkem procesu IPPC ?

Účastníky řízení o vydání integrovaného povolení přesně vyjmenovává § 7 zákona o integrované prevenci. Řízení se vždy účastní provozovatel zařízení, obec a kraj, na jejíchž území má být zařízení umístěno, občanská sdružení, zaměstnavatelské svazy, obce a kraje, jejichž životní prostředí může zařízení ovlivnit, případně další osoby a organizace.

Jednotliví občané mají pouze omezené možnosti stát se přímo účastníky řízení, pokud jim to neumožňuje některý ze složkových zákonů. I jednotlivec se nicméně může prohlásit za účastníka řízení z pozice osoby, jejíž práva či povinnosti budou vydaným povolením přímo dotčena podle § 27 odst. 2 správního řádu. Je to možné například v situaci, kdy člověk bydlí v sousedství provozu, který zatěžuje životní prostředí.

Veřejnost může nahlížet do úplné žádosti o vydání integrovaného povolení a následně se k ní ve lhůtě 30 dnů od zveřejnění vyjádřit. V případě, že úřad vydá integrované povolení, musí v jeho odůvodnění došlé připomínky vypořádat, a to v plném rozsahu (§ 13 odst. 5 zákona o integrované prevenci). To je ovšem poslední právo jednotlivce. Nemá nárok ani na to, aby mu úřad své rozhodnutí přímo doručil, ani se nemůže odvolat.

Podstatně větší možnosti mají občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti, pokud je jejich předmětem činnosti ochrana veřejných či profesních zájmů (např. ochrana přírody a krajiny podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny nebo ochrana životního prostředí vymezeného v zákoně č. 17/1992 Sb.). Občanská sdružení se stanou účastníky řízení v případě, že se včas (tedy do 8 dnů od zveřejnění žádosti o vydání integrovaného povolení) písemně přihlásí krajskému úřadu. Stejné pravidlo platí také pro obce, které může provoz konkrétního zařízení ovlivnit.

 

Jak se dozvím o zahájení řízení ?

Zveřejnění stručného shrnutí údajů ze žádosti o vydání integrovaného povolení, jak ji předložil provozovatel či investor konkrétního zařízení, má podle zákona zajistit povolující krajský úřad (příp. Ministerstvo životního prostředí) a příslušná obec na svých úředních deskách a na internetovém portálu. Nejsnáze najdete oznámení o zahájení řízení na internetových stránkách krajských a obecních úřadů, protože obsah úředních desek dnes musí být přístupný i elektronicky.

Přehled všech záměrů a stavu žádostí (včetně dat publikování stručného shrnutí) naleznete také v internetovém informačním systému IPPC na stránkách Ministerstva životního prostředí http://www.env.cz/ippc. Přestože je hledání v tomto systému poměrně složité, v případě pochybností o začátku osmidenní lhůty, během které se může občanské sdružení chránící životní prostředí písemně přihlásit jako účastník řízení, platí datum uvedené na těchto stránkách.

 Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů. www.fondnno.cz a www.eeagrants.cz

loga-fondnno-nros-partnestvi-eeagrants-velka-rgb

verejnost
jbj
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

sajga-baner