Nárůst provozní rychlosti na většině silničních sítí nejen u nás sebou nese zvýšená bezpečnostní rizika provozu na silnicích. S tím souvisí také skutečnost, že ty nejstarší aleje u nás byly koncipovány jako součást stavby určené k ještě pro provoz koňských povozů. Na druhou stranu lze objektivně říci, že dnešní technické možnosti většiny dopravních prostředků překračují rychlostní parametry současné silniční sítě. Důležitou hodnotou středoevropské krajiny je právě její heterogenita, která se nutně projevuje také v technických možnostech realizace silniční sítě v ČR. Jedná se zejména o různorodost terénu, ale také o technické parametry samotné, vyvolané například klimatickými podmínkami – realizace příkopů, propustků a mostků. (Srovnej např. s technickým řešením silniční sítě na americkém Středozápadě). Je zřejmé, že kromě dálniční sítě není reálné v těchto podmínkách exponenciálně zvyšovat pasivní bezpečnost silnic, bez řešení samotného problému – bezpečnosti silničního provozu ze strany řidičů.
V tomto kontextu je nutné porozumět statistikám nehodovosti:
Podle Ředitelství služby dopravní policie Policejního prezidia ČR šetřila v roce 2009 Policie ČR celkem 74 815 nehod, při kterých bylo 832 osob usmrceno. Nejtragičtější příčinou nehod řidičů motorových vozidel v roce 2009 bylo nepřizpůsobeni rychlosti dopravně technickému stavu vozovky (17,3 %), nasledují nehody zaviněné nevěnováním potřebné pozornosti řízení vozidla (10,9 %) a nepřizpůsobením rychlosti stavu vozovky (téměř 10,8 %) atd. Celkem pak na tyto tři nejtragičtější příčiny připadá 39 % z celkového počtu usmrcených osob. Při nehodách zaviněných řidiči motorových vozidel zemřelo 755 osob (řidiči nemotorového vozidla jako viníci nehod: 39 úmrtí; chodci: 32 úmrtí; jiná technická závada vozidla: 5 úmrtí; jiné zavinění: 1 úmrtí):
DESET nejtragičtějších příčin nehod řidičů motorových vozidel; rok 2009 (počet usmrcených osob):
-
- nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky (144)
- řidič se plně nevěnoval řízení vozidla (91)
- nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky (90)
- vjetí do protisměru (88)
- nepřizpůsobení rychlosti vlastnostem vozidla a nákladu (59)
- nezvládnutí řízení vozidla (33)
- nedání přednosti upravené dopravní značkou “DEJ PŘEDNOST V JÍZDĚ !” (31)
- jiný druh nepřiměřené rychlosti (26)
- jiné nedání přednosti (18)
- nedání přednosti chodci na vyznačeném přechodu (17)
Nejvíce usmrcených osob bylo v roce 2009 při nehodách končících vzájemnou kolizí jedoucích vozidel (347 osob, tj. 41,7 % z celkového počtu 832 usmrcených osob). Dalším nejtragičtějším druhem srážky jsou srážky s pevnou překážkou (226 usmrcených, tj. 27,2 % celkového počtu usmrcených osob) a s chodcem (151 lidí, 18,1 %). Ze skupiny nehod končících srážkou s pevnou překážkou tvoří srážka se stromem 132 případů úmrtí, tj. 15,9 % z celkového počtu (srážka s ostatními pevnými překážkami, např. se zdí, pevnou částí mostu apod. 94 úmrtí, tj. 11,3 %). V důsledku vlivu alkoholu bylo celkem usmrceno 123 osob. Na tyto nehody připadá 14,9 % z celkového počtu 832 silničních obětí.
Je zřejmé, že stromy samotné příčinou dopravní nehody nejsou, zhoršují však možné následky. V drtivé většině případů tkví příčina v chování řidiče jak před jízdou (v průměru téměř každá 6. osoba byla usmrcena při nehodě zaviněné pod vlivem alkoholu), tak během jízdy (více jak třetinu úmrtí způsobila rychlá jízda). Následkem nehody a konečnou příčinou smrti pak byla u čtyř případů z deseti srážka s jiným vozidlem.
Pro hlubší klasifikaci problému je dále nutné přihlédnout k nebezpečnosti jednotlivých úseků silniční sítě – již existující mapa nehodovosti – a k technickým parametrům komunikace – tedy zda strom roste na krajnici nebo za příkopem ve smyslu zákona o pozemních komunikacích.
Návrh řešení
1. Prevence nehodovosti
Odstraňovat především příčinu problému, nikoliv pouze zmírňovat následky. Ze statistik dopravní nehodovosti vyplývá jako nejdůležitější příčina dopravních nehod nedisciplinovanost řidičů motorových vozidel. Tuto příčinu lze řešit standardními funkčními mechanismy resortu dopravy – prevencí, osvětou, vzděláváním, sankcemi atd.
2. Zvýšit pasivní bezpečnost ve vybraných úsecích
Na základě mapy nehodovosti ČR lze vytipovat úseky, kde je nutné posílit pasivní bezpečnost silnice. Pokud zde dochází ke kolizím se stromořadím, je vhodné zvážit kritéria shrnutá v následující tabulce. Obecně platná doporučení obnovy alejí podél frekventovaných silnic za příkopem ilustrují následující obrázky.

Osvětová samolepka s heslem: „Pozor na stromy! Stojí podél silnic šílenou rychlostí!“
Výjimkou z těchto doporučení jsou komplexy historicky komponovaných krajin, kde je stromořadí a charakter silnice součástí historické a památkově chráněné koncepce daného území (Viz Lednicko-Valtický areál, Veltrusko, Osovsko atd.). To je nutno doprovodit patřičnými bezpečnostními opatřeními a informovaností řidičů.
Tab.: Návrh opatření dle kategorie silnice
|
Dopravní zatížení pozemní komunikace (kategorie a třída) |
Umístění aleje |
Návrh opatření |
Obnova alejí |
|
místní komunikace II. a III. tř. - místní doprava většinou v intravilánu obcí a měst |
na krajnici / za příkopem / na zelených pásech podél komunikací |
|
ošetřování a průběžná obnova v původním charakteru aleje |
|
průjezdní úsek silnice II. a III. tř. - tranzitní doprava v intravilánu obcí a měst |
silniční vegetace na krajnici / za příkopem / na zelených pásech podél komunikací není součástí komunikace – vlastníkem obce a města |
žádná, aleje a solitéry ponechat do finálního věku |
ošetřování a průběžná obnova |
|
silnice III. tř. |
za příkopem |
aleje a solitéry ponechat do finálního věku, bílení kmenů, event. opatřit odrazkami a dopravním značením |
pravidelné ošetření, průběžná obnova za příkopem |
|
silnice III. tř. |
na krajnici |
souvislé aleje ponechat do finálního věku, bílení kmenů a značení odrazkami, příp. omezení rychlosti a dopravní značení, instalace svodidel na exponovaných místech |
pravidelné ošetření, průběžná obnova aleje za příkopem (významné solitéry zachovat, doplnit značením, svodidly) |
|
silnice II. tř. |
za příkopem |
aleje a solitéry ponechat do finálního, věku opatřit bílými pruhy, příp. odrazkami, příp. dopravní značení |
pravidelné ošetření, průběžná péče a průběžná obnova za příkopem |
|
silnice II. tř. |
na krajnici |
souvislé aleje ponechat do finálního věku, opatřit bílými pruhy a odrazkami, omezení rychlosti a dopravní značení, instalace svodidel po celé délce významných alejí |
pravidelné ošetření, průběžná péče a průběžná obnova aleje za příkopem |
|
silnice I. tř., místní komunikace I. tř. |
za příkopem |
aleje a solitéry ponechat do optimálního věku, opatřit bílými pruhy, příp. odrazkami, příp. dopravní značení, instalace svodidel na exponovaných místech |
pravidelné ošetření, průběžná péče a průběžná obnova aleje ve vzdálenosti 4,5 m od vozovky |
|
silnice I. tř., místní komunikace I. tř. |
na krajnici |
významné souvislé aleje ponechat do optimálního věku, opatřit bílými pruhy a odrazkami, omezení rychlosti a dopravní značení, instalace svodidel po celé délce významných alejí |
pravidelné ošetření, průběžná péče a průběžná obnova za příkopem |
|
dálnice, rychlostní silnice a rychlostní místní komunikace |
stromořadí se vyskytují omezeně |
žádná (stávající parametry ozelenění) |
obnova doprovodné zeleně, dílčí zakládání stromořadí v zajištěných úsecích – např. na hranách vysokých zářezů, dělících pásech či pruzích apod. |
Alej v rovinatém terénu - Vzdálenost linie nově vysazeného stromořadí od kraje vozovky by neměla být větší než 4,5 metru. Tato vzdálenost poskytuje dostatečnou pasivní bezpečnost průjezdu alejí, vyhovuje mimo jiné i technické normě ČSN 73 6101 Projektování silnic, a zároveň ještě zachovává typické vlastnosti a funkce silničního stromořadí. (Obr.: Jakub Esterka)
Alej v zářezu či náspu - Žádoucí odstup stromu od vozovky je doporučován tak, aby stromořadí kopírovalo horní hranu zářezu. V náspu je odstup stanoven na maximální poloměr koruny tak, aby koruna, která je zde níže, nečněla do vozovky. Instalace svodidel je nutná. (Obr.: Jakub Esterka)
Dopravní značka „Pozor aleje“ a natírání stromů bílou barvou. (Foto: Jan Losenický)
Jak zvýšit bezpečnost provozu na silnici s alejí...a nekácet?
![]() |
1. Bílé nátěry kmenů
V noci pomáhají řidičům sledovat směr silnice. |
![]() |
2. Odrazky na stromech
Pomohou řidičům s navigací i za mlhy a velmi špatné viditelnosti. |
![]() |
3. Omezení rychlosti
V náročných úsecích silnic je zpomalení, případně zákaz předjíždění, největším přínosem pro bezpečnost. |
![]() |
4. Výstražné značení
Stejně jako značky upozorňují na padající kamení a přebíhající zvěř, mohly by upozornit i na to, že silnice vede alejí. |
![]() |
5. Instalace svodidel
Zbrzdí vozidlo a zabrání jeho úplnému vyjetí z dráhy. Náraz do svodidla je méně nebezpečný než náraz do stromu, budovy nebo jiného automobilu. |
![]() |
6. Pravidelná údržba stromů
Odstraňováním suchých větví a zlomených větví a pravidelnou kontrolou zdravotního stavu dřevin lze předejít pádu větví nebo celých stromů na silnici. |

















