Jaká bude Praha?

letna-jerabNa první pohled je Praha městem zeleným, krásným a oblíbeným. Přispívá k tomu fakt, že historické centrum je od roku 1992 zařazeno na prestižní seznam památek UNESCO. Prosperitu Prahy z velké části utváří turistický ruch. Ve městě už prakticky neexistuje těžký průmysl, dřívější výrobní čtvrti se přeměňují v nové rezidenční a kancelářské komplexy.

Na druhé straně Praha po průmyslovém Ostravsku trpí nejhorším ovzduším znečištěným jemným polétavým prachem, přízemním ozónem a dalšími škodlivinami z automobilové dopravy. Také stav veřejných prostranství neodpovídá významu města – příkladem může být Malostranské náměstí v srdci Prahy, sloužící jako parkoviště.

Praha se v mezinárodním žebříčku kvality života pravidelně umisťuje kolem 70. příčky z celkem 215 měst. Začíná se tradovat rčení, že Praha je sice nejkrásnějším městem světa, ale žít se v něm nedá. Obraz města zhoršuje také vysoká míra korupce (podle Amnesty International se Česká republika nachází na 41. místě ze 179 hodnocených zemí).

Hlavním nástrojem pro utváření podoby Prahy je územní plán.

Má podobu barevné 27 tramvaj-do-tramvaje-WEBmapy města, v níž jednotlivé barvy určují funkce pozemků. Územní plán tedy stanoví, kde mohou vyrůstat obytné domy, kde obchodní centra, kudy povedou hlavní silniční tahy nebo kde musí být zachována zeleň. Územní plán má i textovou část, která rozvoj města popisuje přesněji.

Územní plán je veřejně přístupným dokumentem. Podněty k jeho přípravě a změnám dávají jednotlivé městské části, dokument zpracovává Útvar rozvoje města, který je odbornou organizací magistrátu. O výsledné podobě hlasuje pražské zastupitelstvo. Připomínky mohou podávat také obyvatelé a podílet se tak na formulaci vize budoucnosti Prahy.

Ovlivněte i Vy podobu územního plánu Prahy!

Největší staveniště Evropy?

Pokud by došlo k naplnění představ developerů a dosud zveřejněných podkladů magistrátu, stane se Praha v příštích deseti letech největším staveništěm Evropy. Pouze první vlna celoměstsky významných změn územního plánu má určit k zástavbě 12 hektarů pozemků, což je plocha je velká jako 186 Strahovských stadionů, tedy 2,35 % rozlohy celé Prahy.

foto 328

foto 190 letnany

Mizení zeleně?

Podíváme-li se na návrh první vlny celoměstsky významných změn územního plánu, 20 z nich představuje zástavbu zeleně, dalších 13 předpokládá zábor polí. Změny by vedly k záboru 800 hektarů zelených ploch a zemědělské půdy. Nový územní plán navrhuje sledovat jako zeleň pouze pozemky větší než půl hektaru – menší parčíky tak jsou ohroženy.

trojmezi2

Jedním z příkladů ohrožených lokalit je Trojmezí. Obrovskou plochu o velikosti 250 hektarů mezi Prahou 10, 11 a 15 tvoří sady, louky, pole, les i meandry Botiče. Významné přírodní a rekreační zázemí pro desetitisíce obyvatel okolních sídlišť by mělo být podle některých plánů zcela zastavěno rodinnými domy.

Budovy místo nádraží?

Magistrát chce přetvořit obrovské plochy nevyužívaných drážních pozemků Masarykova a Smíchovského nádraží, Nákladového nádraží Žižkov a nádraží Bubny v nové čtvrti města. Zatím však nestanovil účinná regulační opatření, a tak hrozí, že cílem investorů bude maximální míra zástavby bez ohledu na potřeby obyvatel.

fotozizkov nadrInvestor, kterému patří pozemky Nákladového nádraží Žižkov, nechal zpracovat studii na výstavbu více než sto metrů vysokých mrakodrapů na tomto místě. Ty mají sloužit jako kanceláře a byty, ovšem bez potřebného zázemí v podobě služeb, škol nebo kultury. Nemyslí se ani na zeleň. V centru čtvrti má být nová dálnice.


Nové čtvrti?

Na různých místech Prahy se předpokládá založení nových čtvrtí „na zelené louce“, a to přesto, že počet obyvatel hlavního města se nemá nijak dramaticky zvyšovat. Největšími projekty jsou Západní a Východní město, každé pro několik desítek tisíc obyvatel. Je otázkou, k čemu mají tyto projekty přesně slo17bužit.

Soukromý investor předpokládá výstavbu čtvrti Nové Roztyly o velikosti téměř 40 hektarů, která má obsahovat zejména kancelářské budovy. Výstavba by poškodila okraj Michelského lesa a vedla k vykácení dnešních alejí a sadu. Místním obyvatelům by budovy zřejmě nic nepřinesly, naopak jejich obsluha znásobí dopravní intenzity v oblasti.

Dopravní zátěž?

Problémem často nemusí být samotná výstavba, ale zejména její rozsah a podoba. Každá stavba vyžaduje také infrastrukturu: energie, vodu, odvoz odpadů a dopravní obsluhu. Investoři v Praze nejsou nikým nuceni k rozvíjení veřejné, cyklistické a pěší dopravy, proto každá nová stavba zvyšuje dopravní zátěž a přivádí do ulic další tisíce automobilů.

12 13

Pankrácká pláň je jednou z oblastí Prahy, kde jsou již dnes překročeny zákonné hygienické limity pro znečištění ovzduší a pro hluk. Výstavba stále dalších administrativních budov a obchodních center tento problém ještě zhoršuje. Firmy neinvestují do veřejné dopravy, naopak prosadily rozšíření severojižní magistrály, která poškozuje desetitisíce lidí.

Město mrakodrapů?

Na mnoha místech Prahy hrozí výstavba mrakodrapů. Nový územní plán by měl jejich umístění regulovat, zatím však není jasné, nakolik účinně. Jejich stavba je totiž komerčně velmi výhodná. Nedostatečná regulace v územním plánu tak může během jedné nebo dvou dekád zcela změnit tvář Prahy tak, jak ji známe dnes.

pankrac grebovka panorama1

Jedním z míst, kde investoři chtějí do roku 2015 vystavět až 150 metrů vysoké budovy, jsou Holešovice. Tak vysoké věže by byly viditelné prakticky z jakéhokoliv místa Prahy a narušily by jeho historické panorama. Už kvůli výstavbě 100 metrů vysokých mrakodrapů na Pankráci Praze hrozí, že bude zařazena na seznam památek UNESCO v ohrožení.

Stavět kanceláře nestačí

Investoři očekávají maximalizaci zisku, a proto prosazují především drahé byty, kancelářské budovy a komerční centra. Živé město ale potřebuje také sportovní a zdravotnická zařízení, náměstí, parky, kulturu, nové školy či knihovny. Příklad Budějovické ukazuje mrtvé město, kde úřady dopustily výstavbu kanceláří bez jakéhokoliv dalšího zázemí.

foto 334Dálniční tunel Blanka je nejdražší veřejnou stavbou ve městě. Přijde na nejméně 25 miliard korun. Podle řady dopravních odborníků přivede do centra, ale zejména do území Prahy 6 a 7 další desetitisíce aut. Tunel polyká velkou část rozpočtu města a blokuje tím rozvoj veřejné dopravy nebo jiná opatření ke zlepšení životního prostředí a zvýšení přívětivosti Prahy.