en ru

Karel Maier


ANKETA: Jaká bude Praha?


prof.Ing.Arch. Karel Maier, CSc.

prof.Ing.Arch. Karel Maier, CSc.

český architekt , urbanista, profesor Českého vysokého učení technického v Praze


1/ Souhlasíte s podobou nového územního plánu Prahy?

To je velmi těžká otázka. Koncept územního plánu je složité dílo, které rozhodně není dokonalé, ale to také neznamená, že je „špatně“. Zjednodušení druhů ploch a rozdílnými podmínkami využití, o které Praha usilovala, velmi „uvolňuje“ funkční regulaci. To může vést k řadě kolizí, protože Praha nepoužívá žádný další podrobnější nástroj územního plánování (regulační plán) – zejména pro území, kde se očekává rozvoj. Za pozitivní krok považuji vymezování ploch pro veřejná prostranství ve funkčních plochách a prostorovou regulaci; není mi ale jasné, zda a jak bude prostorová regulace v praxi opravdu v jednotlivých případech uplatňována vůči tlakům na nadměrnou exploataci jednotlivých částí těchto ploch (pozemků).

Co do konkrétních projektů koncept přináší řadu dalších dopravních záměrů, které jsou často důsledky předchozích dopravních investic (silniční tunel Prašný most – Podbaba jako důsledek podcenění vlivu expresního okruhu na dopravu v Dejvicích, chaotické řešení dopravy v Holešovicích zejména ve vztahu na komunikaci okruhu navazující na z tunel Blanka). Podle konceptu se Praha stane městem silničních tunelů.

Za pozitivní pokládám záměry rozvoje kolejové dopravy, bohužel klíčové tangenciální spojení Bohnice – V Podbabě je jen jako rezerva či alternativa. Na základě předchozích zkušeností ale mám pochybnosti, do jaké míry můžeme věřit, že se tuto čáry na mapě budou také realizovat.

2/ Souhlasíte s tím, aby developeři dostali výjimku až na tři sta projektů, které se schválí bez veřejné diskuse ve zrychleném režimu změn starého územního plánu?

Pokud chceme žít v právním státě, měli bychom dodržovat všechna pravidla. Výjimky by měly být opravdu výjimečné.

3/ Rozhoduje vedení města o budoucnosti Prahy zodpovědně vůči našim potomkům?

Někdy ano, jindy ne. Za největší problém považuji rozhodování o strategicky významných a jedinečných plochách (například nádraží Bubny, Masarykovo nádraží) a stále další a další „ukusování“ nových stavebních pozemků na okrajích zastavěného území. Praha také nedokázala účinně usměrňovat a regulovat umístění velkých projektů vytvářejících velké dopravní zátěže – konkrétně předměstská nákupní centra.

4/ Kterou pražskou stavbu vzniklou po roce 1989 považujete za nejzdařilejší a proč?

Namísto nejzdařilejší stavby bych rád uvedl revitalizaci celého prostoru Anděla. Tam se v Praze poprvé podařilo vytvořit fungující obslužné a pracovištní centrum napojené na uzel MHD. Jen je škoda, že zbytečně „padla“ celá stará Ringhoferka...

5/ Jak by podle Vás měla Praha vypadat v roce 2020?

Měla by se stát „městem krátkých vzdáleností“ tak jak o to usiluje Vídeň. Měla by mít perfektní systém veřejné dopravy, s obslužnými a pracovištními centry na hlavních uzlech MHD. Měla by zpoplatnit vjezd aut do vnitřního („kompaktního“) města. Parkování by mělo být vyloučeno ze všech hlavních městských veřejných prostorů a omezeno v těchto prostorech v obytných zónách. Měla by mít kompletně zmodernizovaný a zateplený bytový fond, zejména na sídlištích. Všechny velké a významné projekty by měly před svým schválením být úplně publikovány v médiích a měly by procházet veřejnou diskusí. A měla by mít společný plánovací a koordinační orgán pro územní rozvoj s okolním regionem Středočeského kraje.

praha2
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu