en ru

Kde a jak vyčistit životní prostředí Kazachstánu od toxických látek, říká nová studie – výsledek česko-kazachstánského projektu

11.5.2015 - PRAHA/ASTANA | Tiskové zprávy
Odběry vzorků nedaleko kazachstánského města Ekibastuz, v jehož blízkosti je nikdy nedostavěná měnírna elektrického napětí a velká elektrárna
Nové mezinárodní studie přinesly konkrétní návrhy, jak zajistit ochranu zdraví lidí, kteří žijí v blízkosti hutí a dalších podniků těžkého průmyslu, skládek nebo opuštěných vojenských základen. Jsou v nich shrnuty podrobné informace o znečištění, které ohrožuje skoro milion lidí ve středním a východním Kazachstánu. Vzniku studií předcházely tisíce naježděných kilometrů, stovky detailních analýz půd, sedimentů, vajec a ryb na těžké kovy, dioxiny  a polychlorované bifenyly (PCB). Vážnou kontaminaci těžkými kovy odhalili odborníci na řadě dětských hřišť, rtuť zase na řece Nuře – toxický kov se navíc v rybách postupně střádá. Okolí města Ekibastuz je zase zamořeno PCB.

„Je znepokojivé, že v některých půdách na dětských hřištích v blízkosti hutí jsme odhalili vysokou kontaminaci těžkými kovy. Naše analýza ukázala znečištění půdy a sedimentů arsenem a olovem ve městech Balchaš, Temirtau a u obce Glubokoje v míře, která představuje nepřípustná zdravotní rizika. Olovo má velmi negativní vliv na vývoj nervové soustavy u dětí a stejně jako arsen může vyvolat rakovinu,“ konstatoval odborník Marek Šír z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, který se na výzkumu chemického znečištění podílel.

V případě dětských hřišť je okamžité, avšak jen dočasné řešení až směšně jednoduché: stačí vyměnit znečištěnou půdu za novou, nekontaminovanou. Jenže k dlouhodobému vyřešení problému dojde jedině tehdy, když budou podniky investovat do filtrů a dalších zařízení pro omezení znečištění. K tomu by je měly přimět kazachstánské úřady.

Nevládní organizace věří, že nové a komplexnější informace kazachstánské úřady skutečně využijí k vyčištění postižených oblastí a prosazení technologických změn v zastaralých továrnách znečišťujících životní prostředí. Na vzniku studií a celém projektu se podílela česká nevládní organizace Arnika, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze spolu se dvěma kazachstánskými nevládními organizacemi EkoMuzeum a CINEST. Projekt financovala z peněz rozvojového programu Evropská unie.

„K nejvážnějším zjištěním dále patří, že ryby v řece Nuře jsou tak kontaminované rtutí, že by je rozhodně nikdy neměl nikdo jíst, protože množství rtuti v tělech ryb přesahuje jak kazachstánské, tak jinde platné normy. Problematický je úsek řeky pod bývalou výrobou acetaldehydu, k níž se používala rtuť a která stála ve městě Temirtau. Velké problémy má i Intumakská přehrada, do které Nura ústí a v níž lidé z okolí často loví ryby pro vlastní spotřebu. Některé vzorky ryb obsahovaly vyšší koncentrace rtuti než ty ulovené pod středočeskou Spolanou Neratovice. Kromě rtuti jsme v některých sedimentech našli i vysoké koncentrace PCB, které byly i ve vzorcích vajec z domácích chovů slepic,“ popsal nejdůležitější výstupy projektu pro jedno ze zkoumaných kontaminovaných míst v Kazachstánu vedoucí programu Toxické látky a odpady sdružení Arnika Jindřich Petrlík.

„Abychom však nezůstali jen u poukazování na problémy, zadali jsme australskému specialistovi zpracování podrobného návodu jak si poradit s podobně kontaminovanými místy. Smutné je, že vysoké znečištění na Nuře zůstalo po finančně náročném projektu podpořeném Světovou bankou,“ dodal Petrlík.

Pro koordinátora projektu Martina Skalského byla největším zážitkem spolupráce s lokálními kazachstánskými organizacemi, které se zapojily do Programu malých grantů. „Pěti občanským uskupením jsme dali peníze, aby mohly vést vlastní kampaně a přispět k řešení místních problémů. Na vlastní kůži jsme pocítili snahu některých úřadů o problémech raději nemluvit a pochopili, jak velký význam pro rozvoj občanské společnosti má zahraniční podpora odvážných aktivistů,“ řekl Skalský.

Nadějí pro Kazachstánce je, že místní úřady začaly na základě zjištění Arniky provádět vlastní odběry vzorků a prověřovat situaci. Objevily se také pilotní projekty na sběr vysloužilých úsporných zářivek s obsahem rtuti nebo monočlánků. Tyto nebezpečné odpady dosud ve většině případů končí na komunálních skládkách a ohrožují podzemní vody.

„Samozřejmě hrozí, že se problémy zametou pod koberec a k podstatnějším změnám nedojde. To už bude záviset na aktivitě místních občanů a médií. My přispějeme tím, že budeme o našich zjištěních o stavu životního prostředí v Kazachstánu informovat na mezinárodní úrovni,“ vysvětlil Petrlík.

Podle strategie vyhlášené prezidentem Nursultanem Nazarbajevem se má Kazachstán do roku 2050 zařadit mezi třicet nejvyspělejších zemí světa. Zajistit to mají příjmy z těžby ropy. Katastrofální znečištění životního prostředí je však jedním z problémů, který smělé vizi leží v cestě. Dokládá to například průměrná délka života: ve srovnání s Českou republikou umírají obyvatelé Kazachstánu o deset let dříve.

Podrobnosti o jednotlivých horkých místech: http://english.arnika.org/kazakhstan/hot-spots

  • Tiskový mluvčí: Vratislav Vozník, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., tel. 222 781 471, 606 727 942
jbj
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha