en ru

Stromy v krajině a zvycích

Stromy jsou nedílnou součástí typické české kulturní krajiny. Již v dávné minulosti byly vysazovány s cílem dotvářet její ráz. Stromy jsou také součástí lidových zvyků.

Charakter zeleně přispívá velkým dílem k rázu krajiny. Temné, ježaté horizonty smrkových lesů, podzimní zlato bukových svahů, dynamické koruny dubů na hrázích rybníků… Fádní zemědělskou krajinu promění k nepoznání linie aleje křižující obzor. Stromořadí zdůrazňují hloubku krajiny, solitérní stromy dodávají krajině třetí rozměr. Také proto se stromy objevují v mýtech, pohádkách a tradicích.

Tresnovy_sad_Petrin_-_V._KyzlikStromy a roční doby

Symbolika stromů se promítá do lidových zvyků. Klasickým příkladem jsou barborky, kdy dívka metaforicky zobrazuje životní sílu svého mládí třešňovou větvičkou utrženou 4. prosince. Když větvička na Štědrý den vykvete, dívka se do roka vdá. Příchod jara s rašením, pukáním pupenů a květy listnatých stromů je zase spojen se stavěním májek, líbáním pod rozkvetlou třešní, nebo s velikonoční pomlázkou. 


Rozkvetlý třešňový sad na svahu pražského Petřína, který je tradičním místem pro setkání milenců. Foto: Pavel Kyzlík, Česká lesnická společnost.

Stromy_u_kostela_-_V.KrcmarovaNarození a smrt

Propojení života stromu a člověka symbolizují stromy sázené při narození dítěte. Odkazují na prastarou víru, že duše nenarozených dětí žijí ve stromech. Propojení životní síly novorozence a stromu měl zajistit zvyk vylévání vody z první koupele ke kořenům. Také vysazování stromu na památku zemřelého vychází z víry, že se do něho přestěhuje duše člověka. Tento zvyk vychází ze starobylého mýtu o stromech, jejichž kořeny sahají do podsvětí a větve do nebe.

Pamatna_Lipa_-_V.KrcmarovaZakletá lidská duše

Známe řadu pověstí o sdílení duše člověka se stromem, nebo o člověku zakletém do stromu. Známá je píseň o hudcích, kteří chtěli skácet javor na výrobu houslí, když vtom strom promluvil. Jednalo se o dívku zakletou svou matkou. Na Novobydžovsku se traduje pověst o ženě, jež sdílela duši s vrbou. Žárlivý manžel vrbu pokácí a žena následně zemře.




Vejvodova_lipa_-_L.TichopadStromy hraniční

Strom je pevně vrostlý do země, není ho možné přemístit ani ukrást. Proto byly stromy s oblibou vysazovány na hranicích pozemků. Příkladem je známá Vejdova lípa v Pastvinách.


Vejdova lípa je stromem s největším obvodem kmene u nás – 1 259 cm. Foto: Leopold Tichopád

Jirikova_lipa_-_wikipedieSvědectví stromů

Lidé vnímali stromy jako mlčenlivé svědky důležitých smluv. Již staří Slované přísahali při stromech, pramenech a kamenech. Nad podpisem mnohých středověkých listin můžeme nalézt slova „sub tilia – ante eclesiam“ (pod lipou – před kostelem). Pověst praví, že český král Jiří z Poděbrad podepsal mír s uherským králem Matyášem Korvínem pod korunou lípy před poslední nevypálenou chalupou v Úhrově. Listina zmizela v archivu, ale na památný strom jako důkaz si může každý sáhnout dodnes.


Torzo památné Jiříkovy lípy v Úhrově má obvod kmene 390 cm. Obráží z kořenových výmladků a jedné živé větve rostoucí z kmene. Foto: Wikipedia.org