en ru

Látkové pleny

Většina z nás ještě byla odchována v klasických látkových plenách, které se nejčastěji vyrábějí z bavlny. V devadesátých letech je na našem trhu doslova převálcovaly papírové jednorázové pleny. Jejich používání ale není ohleduplné k životnímu prostředí. Kromě vyšší spotřeby surovin a energie jsou problematické i kvůli obtížné recyklovatelnosti. Jednorázové pleny se rozpadají v řádu dvou až tří stovek let a jedno dítě za rok díky jednorázovým plenám vyprodukuje až jednu tunu odpadu. Mnoho rodičů se tak kvůli ekologickým a často i finančním důvodům vrací k plenám látkovým. Přinášíme vám rozhovory s dvěma z nich. Nejprve si ale něco o plenách povězme.

Pleny provází dítě v průměru během prvních 2 let života. Na trhu existuje široký výběr – rodiče mohou sáhnout jak po klasických balení jednorázových plenek, tak po ekologicky šetrnějších jednorázových plenkách z biologicky odbouratelných materiálů. Další variantou jsou klasické nebo „modernější“ verze látkových plenek a aplikace bezplenkové metody.

K látkovým plenám už toho bylo napsáno mnoho. Existuje i řada zastánců a propagátorů (rodiče, pediatři, výrobci látkových plen). Na druhé straně přežívá i řada mýtů o jejich používání. Zde nabízíme jednoduché shrnutí, jaké výhody a nevýhody látkové pleny představují především pro dítě, dále pak pro životní prostředí, tak i pro naše peněženky.

Typy plenek

Jednorázové plenky

Jsou složené z několika vrstev, jednou z nich je i nepropustný polyethylen, který chrání oblečení, dále propustný polypropylen (obě tyto fólie patří mezi plasty), dále nasákavé jádro (buničina s gelovým absorbérem) v případě tzv. „ekoplenek“ se jedná o biologicky odbouratelné materiály. Výhodou jsou na první pohled zřejmé - snadnější manipulace při přebalování, dále snadná dostupnost (koupit je lze takřka v každém supermarketu), úspora času (není nutné je prát a sušit). Při bližším zkoumání ale najdeme i řadu nevýhod: na jejich výrobu je zapotřebí větší množství surovin (obnovitelných i neobnovitelných), která je energeticky náročnější, vznik těžko rozložitelného odpadu (cca 200-400 let) – až 1t na dítě (za 2 roky), jsou celkově finančně náročnější, není zcela vyloučené zdravotní riziko pro děti (rezidua chemických látek), roste tzv. přebalovací věk dítěte aj.

Produkce_odpadu_dite

Látkové plenky

Vyrábí se z bavlny, případně z bambusu, či konopí. Nutné je používat svrchní kalhotky – jsou k dostání  buď z polyesteru s polyurethanovým zátěrem, z ovčí vlny, případně z fleecu. Starší typy obsahovaly PVC. Od nich se kvůli riziku ustoupilo. K dostání jsou ve formě klasických čtvercových plen, dále v modernější podobě – jako vícevrstvé plenky, tvarované plenky, v podobě kalhotek.

Látkové pleny jsou šetrnější pro děti i životní prostředí. Většina domácností dnes vlastní automatickou pračku, takže do značné míry odpadá časová náročnost plynoucí z nutnosti jejich praní. Od určitého věku dítěte je není třeba ani žehlit. Nevýhodou jsou počáteční vyšší investiční náklady, výhody však převažují. Nevzniká odpad (plenky lze použít opakovaně na více dětí), je zapotřebí menší množství surovin a energie (vč. započítané energie spotřebované na praní), není riziko přestupu chemických látek na děťátko a ve výsledném součtu jsou levnější.

Příběhy maminek

Nejvíce o látkových plenách ví maminky, protože je každodenně používají. Byly tak laskavé, že nám odpověděly na naše zvídavé otázky. Jejich odpovědi naleznete v příbězích.

Příběh první je od Zuzany Horňákové z Moravy, maminky dvou dcer. Druhý příběh je od Lenky Maškové Petrlíkové, která má také 2 dcerky. Lenka dlouho pracovala v Arnice a teď nám předává své zkušenosti.
Další informace

V Arnice se dlouhodobě problematice plen nevěnujeme, pro tento projekt je to však vhodné téma. Více informací naleznete například na stránkách sdružení ROSA z Českých Budějovic nebo na webu prodejců (například http://www.latkovepleny.cz/).