en ru

Lední medvěd z Vítězného náměstí

Praha 6 | Kauzy - Územní plán Prahy | Aktualizováno 10.1.2017
Foto: Jan Losenický
Pražané nezapřou smysl pro humor, i když je situace vážná. Jinak by totiž jedna z obrovských staveb na Vítězném náměstí zvaném Kulaťák, které je centrem Dejvic, nedostala přezdívku Lední medvěd. O nové podobě území se začalo mluvit dávno předtím. Už v roce 2008 vznikla společnost Vítězné náměstí a o dva roky později proběhla architektonická soutěž, do které byli pozvaní vybraní architekti.[1] Zvítězil návrh Radana Hubičky,[2] který dal plánované polyfunkční budově LINE skutečně netradiční tvar i rozměr. V porotě, která o návrhu rozhodovala, zasedal i tehdejší starosta prahy 6, Tomáš Chalupa.[3] Protože monstrózní stavbě nebránilo téměř nic, hrozilo, že do několika let bude Kulaťák, tento obrovský kruhový objezd, menší o další zastavěné metry čtvereční, které zde umístí finanční skupina PPF.  

Dobré vztahy na Praze 6

Zmíněná společnost Vítězné náměstí nepatřila mezi obyčejná developerská „eseróčka“. Vznikla na základě nestandardní dohody mezi PPF a Prahou 6. Městská část v akciové společnosti vlastnila 45 %. Úkolem akciovky bylo celý projekt realizovat a následně pronajímat.

Praha 6 pronajala PPF svoje pozemky, na kterých měla LINE stát. Ty měly původně sloužit pro stavbu nové radnice. Tehdejší starosta Chalupa však tvrdil (poprvé na zastupitelstvu konaném 16. 2. 2007), že úřad vystačí s rekonstruovanou budovou, což bude stát 250 milionů korun, a pozemky může pronajímat. Z toho měla mít městská část zisk 30-40 milionů ročně. 

Z dohody však nakonec sešlo a ve výstavbě Ledního medvěda měla pokračovat jen samotná PPF. Ta měla zaplatit městské části 13, 5 milionu za akcie a následně každý rok 4, 4 milionu za věcné břemeno a v roce 2015 měla mít možnost pozemek přednostně odkoupit. K tomu nedošlo a pozemky stále patří hlavnímu městu.[1]

Upravíme územní plán

Ačkoli původní podnikatelské plány Prahy 6 a PPF nevyšly, neznamenalo to konec medvěda. Naopak – projektu se dařilo výborně. V roce 2012 byla schválena úprava směrné části územního plánu s číslem U 1073. Magistrát odsouhlasil změnu míry využití území z kódu I na kód S, což znamená možnost postavit téměř cokoli.[2] Veřejnost neměla žádnou možnost se k této úpravě vyjádřit.

Lední medvěd prošel bez problémů i procesem EIA. Polyfunkční budova s osmi podlažími nad zemí a třemi pod ní s podlažní plochou téměř 30 000 m2 do území podle názoru úředníků nepřinese velké zatížení. Závěr zjišťovacího řízení z roku 2013 potvrdil, že nebude třeba dalšího posuzování a že díky úpravě územního plánu nebude ani s tímto žádný problém. Lední medvěd se dočkal i další potěšující zprávy: podle územního plánu mělo být 40% plochy plánované stavby využito pro občanskou vybavenost. To však nebyla budova LINE schopna splnit, proto bylo toto číslo sníženo a občanské vybavenosti, do které se podle podkladů k EIA měl počítat třeba autosalon, měla sloužit jen ¼  budovy. Na plánovanou veřejnou galerii zbylo celých 70 m2.

Medvěd bude - a hotovo?

V únoru 2013 bylo k problematice výstavby na Vítězném náměstí a k otázce budovy pro radnici svoláno mimořádné zastupitelstvo.[3] Právě zde proběhla mimořádně bouřlivá diskuse a zazněla řada argumentů.

Brzy po skončení kratičkého procesu EIA PPF požádala o vydání územního rozhodnutí.[4] Spolky i místní obyvatelé se aktivně zapojili do územního řízení i veřejného projednání, které se v jeho rámci konalo. Stavební úřad obdržel desítky připomínek a námitek. Ty však nebyly respektovány, stejně jako nebylo přihlédnuto k uplatněné námitce podjatosti úředníků.

Spolky se s tímto výsledkem nespokojily a vytvořily prohlášení, ve kterém upozornily na to, že budova LINE naruší urbanistické pojetí Vítězného náměstí. Navrhovaly, aby byl pro lokalitu zpracován regulační plán, který by mohl řadu problémů vyřešit. Regulační plány se však v Praze téměř nezpracovávají – ve skutečnosti existuje v celém hlavním městě jen jeden.[5]

Koalice občanských sdružení napsala i samotnému Petru Kellnerovi. Nic z toho však nepomohlo a v listopadu 2013 bylo vydáno územní rozhodnutí. Spolky se samozřejmě odvolaly.

Nečekaný zvrat – žaloba na úpravu                                         

Do kauzy na podzim 2013 zcela nečekaně zasáhl Nejvyšší správní soud, který umožnil občanům bránit se proti nezákonným úpravám územního plánu. Proti úpravě, která všechny problémy způsobila, byla podána úspěšná žaloba (úprava byla zrušena v červnu 2014, nejvyšší správní soud kasaci také nevyhověl). Díky tomu přerušil Magistrát řízení o odvolání proti územnímu rozhodnutí. Poprvé za všechny roky dostal Lední medvěd první citelnou ránu.

Celý rok ale trvalo, než pražský magistrát zrušil územní rozhodnutí, které medvěda povolilo. [6]

Další osud Kulaťáku

Nová radnice po volbách prohlásila, že bude při dalším rozhodování o území klást důraz na urbánní a architektonický rozvoj a bude vypisovat veřejné architektonické soutěže. Může to být rozhodně krok správným směrem. Jednou z prvních vlaštovek byla i přednáška Nápady pro Kulaťák pro studenty ČVUT.[7]

Další dohru má Lední medvěd v podaných trestních oznámeních kvůli smlouvě mezi radnicí a PPF.[8] Zatím poslední zprávy hovoří o tom, že Petr Kellner projekt LINE prodal.[9] Praha 6 se žalobou domáhá dlužného nájemného.[10]

[2] Později radnicí Prahy 6ustavená komise odborníků tento projekt nedoporučila. Posudek a závěrečná zpráva této komise k dispozici zde http://praha6ztracitvar.cz/clanky/line-ledni-medved-ocima-architektu

[1] Informace čerpány především z webu Praha 6 ztrácí tvář, http://praha6ztracitvar.cz/ a z webu Strany Zelených Praha 6 http://praha6.zeleni.cz/ledni-medved-shrnuti-a-vizualizace/

[2]„Kód míry využití S je specifický kód, který je využíván ve zcela výjimečných případech. Vkládá se do území tam, kde je již znám a akceptován konkrétní záměr, ale kvůli místním územně technickým podmínkám nelze splnit žádná míra využití území ze škály A - K. Důvody mohou být různé - zpravidla není možné splnit koeficient zeleně (např. kvůli poloze záměru na tubusu tunelu), dále koeficient podlažních ploch může být vyšší, než odpovídá kódu K (např. proluka, kde by splnění kódu K neumožnilo výškově navázat na sousedící stávající objekty), a v některých případech pro záměr platí zcela "specifická" kombinace koeficientů. Kód S je možné do územního plánu zanést ve zcela ojedinělých případech úpravou nebo změnou územního plánu.“ Viz Metodické návody a výklady k platnému územnímu plánu, dostupné na www.iprpraha.cz

[10] http://www.denik.cz/praha/praha-6-podala-zalobu-kvuli-projektu-ledni-medved-20160204-umq8.html

O další problematických změnách územního plánu si přečtěte v publikace 30 případů změn Prahy>>>

jbj
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha