en ru

Libeňský ostrov

Zničí tradici zahrádek další lunapark?

Kdo ví, co nahradí zahrádky na Libeňském ostrově...

Městská část: Praha 8 - Libeň
Místo: Libeňský poloostrov
Doba ohrožení: 2002 - dosud

Poloostrov u břehů Libně vznikl regulací Vltavy v letech 1927 – 1928. Od té doby se také datuje začátek využití této lokality k rekreaci i k bydlení. Kromě zahrádkářské kolonie tu najdeme sídla několika  zájmových či sportovních oddílů - tenisové kluby, Junák, vodácký oddíl, zahrádkáři tu pořádají i akce pro veřejnost. Oáza zeleně s přibližně dvěma sty zahrádek, které využívá několik set lidí, má význam nejen pro ty, kdo zde tráví volný čas, ale i pro životní prostředí dané čtvrti a města jako celku. Teď má ale ustoupit jinému záměru. Magistrát zahrádkářům vypověděl nájemní smlouvy s tím, že na místě zahrádek vzniknou protipovodňová opatření a nový park. Oficiálním důvodem k radikálnímu řešení měla být krizová situace po povodních v roce 2002, nemělo se ale jednat o řešení definitivní – a již tehdy se mluvilo o plánu vybudovat zde zelený pás. Existují však návrhy, které by místo tradičních zahrádek přetvořily do podoby unifikovaného a umělého zábavního prostoru.

Zahrádkáři se několikrát pokusili plán likvidace zdejší kolonie zvrátit. Na vzniku nového občanského sdružení Libeňský ostrov v roce 2002 se podíleli zástupci všech místních organizací a spolků. Zorganizovali například petici, kterou adresovali mimo jiné primátoru hlavního města Pavlu Bémovi. Nedočkali se od něj však žádné odpovědi. Také uspořádali několik demonstrací – mimo jiné v listopadu 2004, v den, kdy magistrát projednával změnu územního plánu. K připravovaným zásadám územního rozvoje Prahy vznikla letos na jaře hromadná připomínka Českého zahrádkářského svazu, která požaduje zachování všech zahrádkářských kolonií v hlavním městě jako součásti městské zeleně.

Sdružení připravilo vlastní projekt pro zachování přírodního a kulturního dědictví dané lokality. Kromě jiného vycházel z příkladu švédského Stockholmu, kde existují obdobné  zahrádkářské kolonie v symbióze s moderní zástavbou. Originální a podrobný architektonický koncept spojoval protipovodňová opatření se zachováním jedinečné podoby ostrova a zahrádek.

Z popisu projektu: „Při respektování tohoto postupu může být na řešeném území vytvořen specifický, architektonický a urbanistický útvar, který nebude mít charakter monokulturní, ale naopak bude  diferencovaný, bude zachovávat tradici a rozvíjet přírodní prvky. Násilný zásah do životů stovek lidí, kteří zde většinou celý život tuto tradici udržují, by byl v rozporu s dobrými mravy a zároveň by byl nevhodným zásahem do místní flóry a fauny.“

Projekt, jenž sdružení připravilo na vlastní náklady, předalo loni na podzim magistrátu v souvislosti s projednáváním změn územního plánu. Zůstalo to však bez odezvy, ačkoliv zástupci sdružení dali najevo ochotu vyhovět požadavkům na zajištění bezpečnosti v daném území. Bohužel se spolupráce nedočkali.

O tom, co může být skutečným důvodem likvidace zahrádkářské osady, napovídá fakt, že ve východní části poloostrova, na straně přiléhající z jedné strany ke břehům, z druhé ke stávajícím zahrádkám a nové silnici, vzniká rozsáhlá výstavba. Projekt Dock (Libeňské doky) zahrnuje na 120 tisíc metrů čtverečních obytných a především kancelářských ploch. Není pochyb, že takto rozsáhlý projekt vytvoří enormní tlak na zástavbu dalšího území, tedy stávajících zahrádek.

Zahrádkářská osada přitom na rozdíl od nově budovaného parku stojí město minimum finančních prostředků, naopak formou nájemného městu přispívá. Strategický plán hlavního města z roku 2000 počítal se zrušením zahrádkářských osad. V novém plánu již nejsou zahrádkářské osady pro jistotu vůbec uvedeny. Podle posledních informací by měly být zahrnuty do celoměstského systému zeleně. Zda se tak ale skutečně stane, je však otázkou...

Rozhovor s Boženou Petrovou, mluvčí sdružení Libeňský ostrov