Lidé mohou hlasovat pro nejkrásnější Alej roku 2012

10.10.2012 - ČR / PRAHA | Tiskové zprávy
Alej Semice
Od 10. října mohou lidé vybírat a hlasovat pro nejzajímavější z 69 stromořadí, které se ucházejí o titul Alej toku 2012. Letos čeští výletníci do ankety nominovali o 14 alejí více než v loňském roce a své želízko v ohni má každý z českých i moravských krajů. Hlasování probíhá na webové stránce www.alejroku.cz, kde jsou také popisy, fotografie a mapa přihlášených stromořadí, a končí 30. listopadu.

V Jihočekém kraji roste jedna z nominovaných alejí v bezprostřední blízkosti protivínského pivovaru. „Název piva Platan byl poprvé použit v roce 1973 pro jedenáctistupňový světlý ležák z Protivína. Inspirací byla překrásná trojřadá platanová alej, která lemuje příjezdovou cestu k pivovaru. Název Platan se natolik vžil, že toto jméno dnes nese celý pivovar a platanový list je jeho znakem,“ říká Marie Medunová, která alej nominovala. Fotografie jsou na http://arnika.org/21-platanova-elej-u-protivinskeho-pivovaru

Jihomoravská kandidátka roste kousek od zámku ve Slavkově u Brna. „Ve slavkovských alejích rostou více než stoleté kaštany, které navíc patří mezi chráněná území soustavy Natura 2000. V dutinách stromů tam totiž našel své útočiště vzácný brouk páchník hnědý,“ říká Hana Králíková, která alej nominovala. Fotografie jsou na http://arnika.org/20-alej-u-slavkovskeho-zamku

Želízko Karlovarského kraje najdete kousek od kynžvartského zámku. „Alej tvoří zajímavý střípek v mozaice krásného prostředí zámku knížete Metternicha,“ říká Roman Šebánek, který alej nominoval. Fotografie jsou na http://arnika.org/41-klenova-alej-u-zamku-kynzvart

Další z nominovaných alejí roste v Lužci nad Cidlinou v Královéhradeckém kraji. „Naše obec je typickou lánovou vsí bohatou na zeleň. Javorové aleje tvoří jeden z nejvýraznějších prvků naší obce již od nepaměti. Proto se snažíme nejen o jejich řádnou údržbu, ale i obnovu. V budoucnu bychom rádi založili novou alej, která bude lemovat chodník vedoucí z naší obce ke hřbitovu. Jinak obyčejná betonová cesta by tak dostala příjemný ráz,“ říká Hana Vízková, která alej nominovala. Fotografie jsou na http://arnika.org/6-javorova-alej-v-luzci-nad-cidlinou

V Libereckém kraji se mezi nominovanými nachází alej v Zahrádkách u České Lípy. „Z těch tři sta let starých lip na mne prostě dýchla historie. Byla jsem tam v okolí náhodou na výletě, bylo ideální počasí na focení. Podzimní mlha se už zvedala, klubal se slibný podzimní den. Alej je ukončená starým kamenným mostkem přes Bobří potok. Úžasné místo,“ říká Irena Brožová, která alej nominovala. Fotografie jsou na http://arnika.org/valdstejnska-lipova-alej

Nezaostává ani kraj Moravskoslezský. Zdejší nominované stromořadí roste v Janovicích u Rýmařova. „Téměř 500 metrů dlouhá alej tvořená převážně lipami a javory se nachází nedaleko místní části Rýmařova s názvem Janovice u trati nazývající se V alejích. Její existence je dokumentována již ve druhém vojenském mapování z první poloviny devatenáctého století. Alejí vede turistická i naučná stezka, ale projít se jí a pokochat se nádherou starých a svěžestí mladších stromů stojí za to, i když nepokračujete dále do nitra jesenických lesů,“ říká Petra Malá, která alej nominovala. Fotografie jsou na http://arnika.org/45-lipovo-javorova-alej-nedaleko-janovic-u-rymarova

Rybářská alej u řeky Bečvy v Přerově je zástupkyní Olomouckého kraje. „Jde nám hlavně o záchranu aleje, jejíž stáří je asi 80 let a leží na levém nábřeží řeky Bečvy v Přerově. V posledních letech probíhaly pokusy o odstranění všech stromů a důvodem bylo tvrzení pracovníků Povodí Moravy, že kořeny stromů narušují pevnost nábřeží. Většina obyvatel se postavila proti vykácení této skoro dva kilometry dlouhé aleje, která slouží jako místo procházek a odpočinku od počátku minulého století,“ říká Adin Vyhlídka, který alej nominoval. Fotografie jsou na http://arnika.org/29-rybarska-alej

V hlavním městě stromořadí také najdeme. Jedna z nominovaných alejí roste v Počernicích. „Na hrázi Počernického rybníka nás zaujmou prastaré lípy, které mají kmeny podobné sochám barokních mistrů. Na konci aleje, před kamenným mostkem, je od roku 2009 vyhlášena skupina dubů letních jako památné stromy,“ říká Kateřina Štrossová, která alej nominovala. Fotografie jsou na http://arnika.org/42-alej-na-hrazi-pocernickeho-rybnika

Silnice mezi Mladkovem a Pastvinami v Pardubickém kraji je také lemována jednou z navržených alejí. „Obnovenou alej Pastviny – Mladkov u silnice II/312 navrhuji proto, že se při modernizaci silnice podařilo původní alej převážně ze starých, dožívajících jeřábů nahradit novou výsadbou s javory. Nejvíce stromů je dosazeno zejména před Mladkovem. Výsadba nových stromů je v souladu s požadavky na bezpečnost silničního provozu,“ říká František Weisbauer, který alej nominoval. Fotografie jsou na http://arnika.org/68-alej-z-pastvin-do-mladkova

Zajímavé stromořadí lidé nominovali z kraje Plzeňského. Roste u potoka, který protéká přes Rokycany. „Tato alej byla vysazena již roku 1830. V současnosti je zde necelá stovka stromů, z toho asi dvě desítky pocházejí ještě z původní aleje. Ostatní stromy jsou novější, zejména z období první republiky. Z původní aleje se dochovaly hlavně duby a také jeden jírovec, patrně největší svého druhu na Rokycansku. Obvody kmenů těchto stromů se blíží čtyřem metrům. Dále jsou v aleji zastoupeny lípy, olše, jasany a různé druhy javorů. Do aleje jsou i nadále doplňovány nové stromky. V roce 2011 prošla většina stromů v aleji odborným ošetřením,“ říká Jan Sedláček, který alej nominoval. Fotografie jsou na http://arnika.org/10-alej-na-prachovne-v-rokycanech

Jedna z nominovaných alejí roste také u Libže nedaleko Vlašimi ve Středočeském kraji. „Březová alej za vesnicí na klidném místě, v nádherné krajina kolem řeky Blanice. Alej sázela moje maminka spolu s dalšími dětmi z vesnice. Když jsme se narodili, vozili nás v kočárcích alejí, listy bříz krásně šuměly a my krásně spali. Je to kus naší historie a bylo by dobré, kdyby lidé za alejemi viděli i o něco víc, než jen stromy kolem cest a silnic,“ říká Veronika Kosová, která alej nominovala. Fotografie jsou na http://arnika.org/61-brezova-alej-u-libze-u-vlasimi

Pokud se budete pohybovat okolo Dobříně u Roudnice nad Labem v Ústeckém kraji, najdete další nominované stromořadí. „Stoleté duby nás v minulém století chránily před plovoucími ledovými krami. Spolehlivě snížily dravost vody při všech povodních. Nyní je musíme chránit my před člověkem, dřevorubcem,“ říká Miroslav Kvintus, který alej nominoval. Fotografie jsou na http://arnika.org/26-100-lete-duby-chrani-obec-dobrin

Vysočina se také může pochlubit zajímavou alejí. Roste Maršovicemi a Rokytnem. „V roce 1926 se z Maršovic do Rokytna začala budovat nová silnice. Na podzim toho roku byly v úseku Maršovice – Rokytno zahájeny první práce a v polovině roku 1927 byla už první etapa dokončena. Novou silnici osázeli topoly, které dnes už dorostly do úctyhodné výšky. Topolovou alej mezi obcemi Maršovice a Rokytno ocení řidiči zejména v zimních měsících a za mlhy. V takovýto čas, tedy spíše nečas, je všude bílo, patníky bývají dokonale zasněžené a řidiče vedou dál pouze tmavé obrysy kmenů topolové aleje,“ říká Helena Zelená Křížová, která alej nominovala. Fotografie jsou na http://arnika.org/52-jasanova-alej-pod-rokytnem

V abecedě jsme doputovali až k "zet" - Zdislavicím ve Zlínském kraji, kde také jednu navrženou krajinnou dominantu najdeme. „Je to rozlehlá stará kaštanová alej mezi Litenčicemi a Zdislavicemi, která ústí do Hoštic. Alej významně dotváří krajinné spojení mezi polní a lesní kulturou tohoto místa i historií, zejména vzhledem ke stáří jednotlivých stromů aleje,“ říká Vojtěch Skácel, který alej nominoval. Fotografie jsou na http://arnika.org/39-hosticka-kastanova-alej

„Titul by měla získat alej, která je podle hlasujících nejen nejkrásnější, ale má i nejsilnější příběh doplněný o nejhezčí fotky. Do ankety lidé přihlásili velmi rozmanité aleje. Mezi nominovanými najdeme alej mezinárodní, která spojuje Česko s Německem, alej u nejvýše položené železnice u nás, aleje staleté i čerstvě vysázené. Děkujeme lidem, že si stromořadí všímají, chrání je a dokonce vysazují nová. Jsou totiž důležitá jak pro člověka, tak pro přírodu samotnou,“ přibližuje letošní ročník vedoucí kampaně Zachraňme stromy! Sdružení Arnika, jejíž je anketa součástí, Martin Skalský z Arniky.

„Aleje jsou úchvatným fenoménem naší krajiny a musíme si je chránit. V létě chrání cestovatele před slunečním žárem, v zimě omezují tvorbu sněhových jazyků na silnicích. Poskytují útočiště řadě druhů živočichů. Stromořadí mají svůj půvab v každé roční době, jak je ostatně vidět na fotografiích z přihlášených do ankety. Stromy okolo silnic ale i drobných cestiček do naší krajiny rozhodně patří a proto dlouhodobě pracujeme na jejich ochraně. Tomu má pomoci i anketa Alej roku,“ vysvětluje význam alejí i ankety mluvčí Arniky Vratislav Vozník.

Hlasování prozatím běželo v pilotní fázi, dosud odevzdané hlasy jsou samozřejmě platné.

Do letošního ročníku připravila Arnika novinku. Vyhlašovat se budou vítězná stromořadí také v jednotlivých krajích. Na autory oceněných fotografií čekají hodnotné ceny, například dárkové poukazy od Centra FotoŠkoda, nová kniha o českých a moravských alejích od spisovatelky Marie Hruškové, jejíž vydání připravuje nakladatelství Mladá fronta na podzim, drobné dárky od společnosti Dřevotvar nebo publikace Arniky o stromech. Aktuální informace o anketě budou po celou dobu v jednotlivých regionech přinášet Deníky z vydavatelství Vltava-Labe-Press. Slavnostní vyhlášení vítězné aleje a výherců atraktivních cen proběhne začátkem prosince 2012.

Arnika sleduje ohrožení alejí již několik let. Iniciovala vznik petice „Zachraňme stromy“, která požaduje lepší zákonnou ochranu alejí a stromů v krajině i ve městech. Petici podpořilo více než 30 tisíc lidí. Také díky nim se podařilo prosadit novelu zákona a zrušit výjimku, která umožňovala správcům cest kácet stromy u silnic bez povolení. Arnika také vytvořila první celostátní statistiku a upozornila, že během posledních několika let u silnic v České republice zmizelo více než 100 tisíc stromů. Ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci vytvořilo ekologické sdružení první krajskou databázi alejí, která má i podobu turistické mapy. Díky desítkám dobrovolníků také opatřila reflexními pruhy stovky stromů v několika alejích pro zvýšení bezpečnosti řidičů.

Lidé, kteří ještě nemají svou oblíbenou alej, se mohou k výletům inspirovat v mapách a letácích Arniky: Významné a památné aleje Olomouckého kraje, Významné stromy středních Čech a Prahy, Aleje Zlínska – dědictví naší krajiny, Aleje Olomoucka – dědictví naší krajiny a Aleje Vysočiny – dědictví naší krajiny.

Partneři ankety Alej roku 2012:

Centrum FotoŠkoda
Nakladatelství
Mladá Fronta
Deník
Dřevotvar
foto koda 2
mf
Deník Dřevotvar
  • Tiskový mluvčí: Vratislav Vozník, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., tel. 222 781 471, 606 727 942
jbj
podporte
Sledujte nás na:

Přehled zpráv emailem

zachranme-irbise