Likvidace Zahrádkových osad

Praha 8 aj. | Kauzy - Územní plán Prahy | Aktualizováno 10.1.2017
Zahrádky na Libeňském ostrově (http://libenak.webgarden.cz)
Historie a budoucnost pražských zahrádkářských kolonií

Zahrádkářské kolonie u nás byly zakládány od 20. let 20. století. Vznikaly často jako jakési nárazníkové pásmo mezi městskou zástavbou a přírodním prostředím a nebo na jinak těžko využitelných místech (například ve svahu nebo v záplavovém území). Často se jednalo o dočasné využití území. V Praze jich je dnes více než 400. V souvislosti s extenzivním rozvojem města se mnohé z nich, ocitly širším centru Prahy. V současné době je snaha o co nejintenzivnější využití pozemků v dosahu pražského centra a proto se zahrádkářské kolonie ocitají ve středu pozornosti.

Pokud by pražští zastupitelé schválili návrh nového územního plánu, který představili veřejnosti na podzim roku 2009, čeká většinu zahrádkářských osad transformace na jinou funkci nebo změna tvaru (pravděpodobně zmenšení). V konceptu nového územního plánu, který vymezuje rozvoj Prahy na 15 let, jsou mnohé osady zařazeny do kolonky "nepřípustné či podmíněně přípustné využití". Hlavním argumentem pro přeměnu zahrádkářských kolonií je jejich uzavřenost.

Změna funkce může znamenat například zprůchodnění oblasti pro pěší a cyklisty, přeměna na park nebo na obytnou zástavbu, případně na jinou funkci. Většinou se však počítá se zachováním zeleně. To však může být pouze přechodné stadium. Existují obavy, že plochy veřejné zeleně, o kterou se město nebude chtít starat, mohou být v budoucnu postupně změněny na stavební pozemky.

Provoz parků a veřejné zeleně je totiž relativně drahý – naproti tomu o zahrádky se starají na vlastní náklady členové zahrádkářských spolků a městu ještě platí nájemné. Přitom zahrádky a jejich zeleň poskytuje užitek i lidem v jejich okolí.

To je příklad bývalé zahrádkářské kolonie v Hrdlořezích: Kolem roku 2000 byly zahrádkářům vypovězeny smlouvy. Zanedlouho poté si občané stěžovali, že je územní zdevastováno a že v něm není bezpečno. Nyní se na tomto místě dokončuje stavba obytného souboru Zelené město Jarov.

Dalším příkladem může být Libeňský ostrov. Zde se místní uživatelé zahrádek zapojili do diskusí o budoucí podobě Libeňského ostrova mimo jiné tak, že vypracovali vlastní návrh a urbanistickou studii. Navrhli v ní takovou podobu, která by umožnila jak využití plochy pro zahrádky, tak zpřístupnění veřejnosti a dokonce ochranu před povodněmi. Ta bývá někdy uváděna jako argument proti ponechání zahrádkových osad v záplavovém území. Zahrádkáři z Libeňského ostrova se inspirovali například zkušenostmi z Dánska, kde zahrádkové osady fungují a jsou součástí městského prostoru. Více o zahrádkách na Libeňském ostrově naleznete zde:http://arnika.org/libensky-ostrov

Likvidaci kolonií plánuje například Praha 8 - starosta Josef Nosek to vysvětluje tím, že chce umožnit i ostatním obyvatelům přístup do zeleně. Jako náhradu navrhuje nabídnout zahrádkářům adekvátní pozemky..

Zahrádkářský zákon

Český zahrádkářský svaz již několik let usiluje o přijetí zákona, který by definoval jeho postavení ve společnosti. Zakládání zahrádkářských spolků jako občanských sdružení se sice řídí zákonem 83/1990, ale samotnou zahrádkářskou činnost a její provozování žádný předpis neupravuje. (V některých evropských zemích existuje samostatný „zahrádkářský zákon“).

Tento speciální zákon byl na jaře roku 2010 schválen poslaneckou sněmovnou a nakonec i senátem, poté ho ale vetoval prezident Václav Klaus.

Generel zahrádkových osad

Tento dokument vznikl na základě potřeby zabývat se současnou situací zahrádkových osad na území hl. m. Prahy, a to zejména v souvislosti s projednáním nového územního plánu. Shrnuje základní dostupná fakta, data od ČZS i další údaje a nastiňuje žádoucí vývojové trendy pro to, aby mohlo být v nejbližší době se zahrádkovými osadami v Praze racionálně a slušně plánováno. Jejími iniciátory byli bývalý radní Magistrátu hl. m. Prahy pro životní prostředí Mgr. Petr Štěpánek, CSc. (SZ) a zastupitel MČ Praha 5 Ing. Ondřej Velek (SZ). Přípravy generelu se účastnila také Arnika prostřednictvím svého zástupce, právníka Mgr. Lukáše Matějky. Poté se stal dokument součástí námitky radního ke konceptu územního plánu předloženého Útvarem rozvoje města (ÚRM). Není známo, zda byl vzat na vědomí Radou hlavního města, ale Zastupitelstvo hlavního města Prahy jej dosud neprojednalo. Byl však použit pro podání připomínky ke Konceptu územního plánu.

Některé body generelu:

  • Zahrádkové osady by se měly plnohodnotně uplatnit v systému městské  zeleně a rekreačního  zázemí města.
  • Osady by měly přistoupit minimálně na režim částečné či regulované přístupnosti v denních hodinách a  v  sezóně a umožnit  prostupnost  územím  ZO.
  • Zahrádková osada může například  zajistit  odbornou  pomoc  s údržbou  zeleně,  zapojit  se  do  kulturního  a  vzdělávacího  dění, poradenství a dalších aktivit.
  • Ve větší míře  je možné  využít  potenciál mikroklimaticko-hygienických  funkcí  zahrádkových  osad. Zahrádky mohou pro město  chránit  cenné  zelené horizonty,  zlepšovat  tepelnou  i  vlhkostní pohodu intravilánu či tvořit protihlukovou a protiprašnou bariéru.
  • Důsledně je třeba dbát na kontrolovaný  stavební rozvoj zahrádkových osad. Preferovány by měly být osady  s minimální  zástavbou a  se  stavební prvky  s  přísným  regulativem,  o ploše maximálně  16m2.

pdf Generel zahrádkových osad, podkladová studie, 2009 (6.14 Mb) 

stav_2004 stav_2004_x_KUP
Zahrádkové osady - stav k roku 2004 Porovnání s konceptem nového územního plánu
Zahrádkářské osady v Metropolitním plánu

Podle analýzy URM je v současnosti na území hlavního města Prahy 409 zahrádkářských osad (ZO), z toho 128 je členem Českého zahrádkářského svazu. celková rozloha funkčních ZO v Praze činí cca 700 ha.

Dnes neakutální koncept územního plánu navrhoval v podstatě plošnou likvidaci zahrádkářských osad. proti konceptu vzniklo několik hromadných námitek, které požadovaly zařazení zahrádek a zahrádkových osad mezi hlavní způsoby využití pozemků zařazených v kategorii "krajinné území - zemědělské a pěstební plochy". Dále požadovaly, aby byla příprava nového územního plánu Prahy odložena do doby, až budou schváleny Zásady územního rozvoje.

V současnosti jsou schváleny Zásady i jejich aktualizace, zahrádky však nejsou dostatečně chráněny. Metropilitní plán by měl mnohem pečlivěji říci, jak se k zahrádkářským osadám bude praha chovat.

Zahrádková osada Zbraslav-Kamínka

Věcně shodné připomínky 122.1 KB (pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 347 lidí)

Zahrádková osada Sadová

Věcně shodné připomínky 78.3 KB (pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 320 lidí)

Zahrádková osada Jenerálka

Námitky zástupce veřejnosti 98.8 KB

Věcně shodné připomínky s podpisovou listinou 92.1 KB (pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 818 lidí)

Zahrádková osada Ořechovka

Věcně shodné připomínky 60.0 KB (pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 351 lidí)

Význam zahrádkářských kolonií pro město:

Jak i z analýzy URM vyplývá, zahrádkářské osady tvoří nedílnou součást systému zeleně města (například zeleného pásu města), jsou důležitou součástí městských rozvojových koncepcí a rozvoje rekreačních zelených ploch. Zahrádkaření je jednou z nejdostupnějších volnočasových aktivit, a to z hlediska prostorového, dopravního, finančního i sociálního. Navazují na obytné zázemí města, jsou cílem procházek, šetří veřejné finance kvalitní údržbou městských ploch, jsou jedním ze stabilizačních prvků kvalitního života ve městě svou multifunkčností přispívají k tvorbě městské krajiny.

Takto popisuje zahrádkářské kolonie Jan Šturma, postgraduální student katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK, který se zabývá tématem „Kulturní geobotanika velkoměsta“ , v rozhovoru pro server Science World (scienceworld.cz/biologie/prales-ve-velkomeste-1-1281)

"Zahrádkářské kolonie jsou v Čechách fenoménem, který se rozvíjel především za dob socialistické výstavby sídlišť; v obdobné formě je ale lze najít například i na předměstí Londýna. Často vyplňují urbanisticky „nehotové“ části města, obytné a či obchodní čtvrti je časem obklíčí, zahrádkářská kolonie většinou prohrává a zaniká. Z hlediska nové divočiny je zajímavé hlavně to, co po ní zůstane.
Elementární buňky zahrádkářské kolonie, většinou malé, do posledního kousku půdy využité ovocno-zeleninové claimy, jsou evidentní analogií stěsnané sídlištní jednotky. Všudypřítomnost sousedních spolupěstitelů vede ke zvyšování plotů mezi jednotlivými zahrádkami, jejich zneprůhledňování hustou vegetací (oblíbené jsou stálezelené husté dřeviny jako jalovec čínský nebo obyčejný smrk ztepilý); obyvatele kolonie ale sjednocuje strach vůči zlému, zeleniny chtivému okolí, vedoucí k budování ostnatých drátů okolo celého zahrádkářského organismu. To je mimochodem další rys nové divočiny – častá přítomnost ostnů nejen rostlinného původu. Vysoká diverzita pěstěné přírody jednotlivých zahrádek tvoří výrazný protiklad často monotónních a chudých sídlištních prostranství.
Funkční, aktivní zahrádkářská kolonie je zajímavým ekosystémem, podobným třeba korálovému útesu. Co se vegetace týče, nachází se zde nejoriginálnější kombinace rostlinných druhů pocházejících prakticky ze všech koutů Země; pestrost se liší od buňky k buňce a záleží hlavně na konkrétních schopnostech a zkušenostech zahrádkáře-kraba poustevníčka. Na okraji kolonií fungují nejdůležitější rozhraní komunikace zahrádkové a okolní přírody - skládky nepotřebných květináčů, oddenků přebujelých okrasných rostlin, obsahy kompostů a žump. Představují jednosměrně - tedy směrem ven - fungující bránu, odkud se mohou úspěšně zplanělé druhy šířit do volné přírody.
Nejvýraznějším rysem aktivní zahrádkářské kolonie je absence zpětného toku (venkovní přírody dovnitř); okolní příroda je tu nemilosrdně potlačována, často i chemickými prostředky, herbicidy a pesticidy. Velmi zajímavá jsou ovšem dekadentní stádia vývoje zahrádkářských kolonií: opuštěním několika buněk kolonie vznikají zárodečná oka úpadku; opuštěné ovocné zákrsky mizí pod hustým pokryvem akátů a ořešáků, škraloup merlíků a lebed likviduje hnijící brambořiště a jahodiště, hustá vlna chmelu a opletek strhává k zemi postupně se rozpadající pařeniště a skleníky. Papundeklová obydlí zahrádkářů-poustevníčků osidlují vosy, mravenci a potkani.
Opuštěná kolonie zažívá něco jako „pozdní renesanci“, která obvykle trvá až do úplné destrukce buldozery (pokud je místo atraktivní pro stavbu nějakého obchodního centra, kancelářského komplexu nebo bytových domů). Jak už jsem ale uvedl výše, zahrádky ani po fyzickém zániku kolonií úplně nemizí a jejich rudimenty přežívají na úpatí paneláků.
"

Další informace na toto téma naleznete například zde:

O další problematických změnách územního plánu si přečtěte v publikace 30 případů změn Prahy>>>

jbj
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

sajga-baner