en ru

Mapování alejí – model z Olomouckého kraje

Jakým způsobem zmapovat aleje v krajích či regionech?

V roce 2009 byla zahájena spolupráce mezi Arnikou a Katedrou geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci s cílem zmapovat významné aleje v Olomouckém kraji. Cílem projektu je zmapování alejí v rozsahu administrativního vymezení kraje s vytvořením databáze Silniční stromořadí v české krajině těchto krajinných prvků a možností budoucí aktualizace nebo úpravy. Výsledná databáze bude využita úřady veřejné správy Olomouckého kraje a bude nabídnuta i dalším organizacím a institucím. Na řešení projektu se aktivně podílejí studenti Katedry geografie PřF UP v Olomouci. V rámci projektu byla vypsána bakalářská práce a v předmětu „Mapování krajiny“ probíhá se třiceti studenty realizace vlastního šetření. Došlo k navázání úzké spolupráce s Výzkumným ústavem Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví v Průhonicích (VÚKOZ). S jeho členem Janem Hendrychem byla pro potřeby mapování vyvinuta metodika mapování alejí a společně jsou řešeny i problémy v terénním mapování. S Olomouckým krajským úřadem a Agenturou ochrany přírody a krajiny probíhají konzultace ohledně významných stromořadí Olomouckého kraje a během mapování jsou dotazovány odbory ochrany přírody dotčených obcí s rozšířenou působností, případně přímo statutární zástupci jednotlivých obcí. v jejichž katastru mapované aleje leží.

Mapování alejí v Olomouckém kraji bylo rozděleno do několika etap podle způsobu sběru informaci. První etapou bylo zmapování výskytu alejí v kraji s použitím metod GIS. Pro dané účely byl zvolen software Janitor, který je „open source“ aplikací a je tedy využitelný širokou veřejností bez omezení (http://www.janitor.cz). V softwaru Janitor proběhlo zmapování výskytu alejí za pomoci tematických vrstev mapového serveru CENIA a mapového serveru Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního.

V dané etapě byly využity vrstvy:

  • ortofotomapy v rozlišení 0,5 m
  • Základní mapa ČR v měřítku 1:10 000

  • Aleje jsou jednoduše detekovatelné na leteckých snímcích, pro potvrzení hlediska významnosti byla existence kontrolována i na Základní mapě ČR. V některých případech byly aleje identifikovány pomocí slovního popisu nebo zákresu z jiných zdrojů. Výjimky se týkají zejména parkové výsadby, kdy nelze jednoduše rozlišit strukturu aleje z leteckých snímků ani ze Základní mapy 1:10000. Dané případy se týkají alejí v intravilánech obcí nebo alejí, které jsou součástí parkové výsadby (olomoucké parky apod.). Zákres vymezení aleje byl v softwaru Janitor proveden do plošné vrstvy aleje_olomoucky_kraj. Soubor identifikovaných alejí z leteckých snímků byl doplněn o seznam alejí se statutem ochrany, který byl poskytnut Agenturou ochrany přírody a krajiny pobočka Olomouc a oddělením ochrany přírody Krajského úřadu Olomouckého kraje. Výsledkem vznikla vrstva alejí Olomouckého kraje v počtu 144 prvků, která byla během mapování v terénu aktualizovaná na výsledný počet 95. Původní počet byl zúžen na základě terénního mapování, kdy stav aleje a počet zachovalých stromů neodpovídal stavu na leteckých snímcích. Během mapování byly nalezeny i nově vysazené aleje. Aleje byly vysazeny v souvislosti s opravou komunikací a většinou se jednalo o komplexní obnovu silničního svršku a úpravy odvodu vody atd. Do databáze byly zahrnuty i aleje obnovené. S ohledem na živou složku krajiny a možné změny prostorová databáze alejí není uzavřená a průběžně probíhá její aktualizace.

    01 Ukazka_databaze1 02 Ukazka_databaze2

    Obr. č. 1 (vlevo): Ukázka prostorové databáze Aleje_olomoucky_kraj v softwaru Janitor s tematickou vrstvou Ortofoto v rozlišení 0,5 m.

    Obr. č. 2 (vpravo): Ukázka prostorové databáze Aleje_olomoucky_kraj v softwaru Janitor s tematickou vrstvou Základní mapa ČR v měřítku 1:10000.

    03 Ukazka_databaze3

    Obr. č. 3: Ukázka prostorové databáze Aleje_olomoucky_kraj v softwaru Janitor s tematickou vrstvou mapa II. vojenského mapování.

    Druhou etapou projektu mapování Olomouckého kraje je terénní šetření s cílem sběru detailních informací o alejích včetně pořízení fotodokumentace. Uvedená etapa byla v první fázi testována řešením bakalářské práce. Cílem bylo testování a aktualizace navržené metodiky přímo v terénních podmínkách. V rámci řešení práce bylo zmapováno 6 vytipovaných alejí. Kromě mapování alejí bylo nezbytné získat doplňkové informace, zejména stáří výsadby, eventuelně časové zařazení ochranných zásahů apod. V případě Olomouckého kraje jsou získávány přibližné časové údaje (možná doba výsadby, informace z kronik a zápisů zastupitelstev, informace od místních obyvatel apod.).

    Třetí etapou mapování je doplnění informací z dalších zdrojů (čísla parcel, čísla silnic, staré mapy apod.). Tyto informace jsou získávány buď přístupem do aplikací jiných institucí, nebo jsou využity existující tematické vrstvy mapových serverů (tabulka 1).

    Shromažďované informace o alejích byly cíleně definovány pro pozdější zanesení do elektronické podoby (databáze). Pro terénní mapování byly zjišťované položky vytištěny do záznamových archů pro snadnější převod do elektronické podoby i pro zjednodušení terénního zápisu studenty případně laickou veřejností. Výsledná forma s příkladem konkrétní mapované aleje je uvedena v tabulce 2.

    Tabulka č. 1: Přehled informačních zdrojů pro mapování alejí v Olomouckém kraji:

    Informační zdroj

    Adresa

    Typ

    Ortofoto mapy – bezešvé, rozlišení 0,5 nebo 1m

    http://geoportal.cenia.cz

    Mapový server CENIA (Janitor)

    Základní mapa ČR 1:10 000 – bezešvá

    http://geoportal.cuzk.cz/

    Mapový server ČÚZK (Janitor)

    Mapa II. vojenského mapování – bezešvá

    http://geoportal.cenia.cz

    Mapový server CENIA (Janitor)

    Mapy vojenských mapování

    http://oldmaps.geolab.cz

    Web aplikace Laboratoře geoinformatiky ÚJEP

    Císařské otisky map stabilního katastru, ČÚZK

    http://archivnimapy.cuzk.cz

    Webaplikace ČÚZK

    Digitální katastrální mapa – ČÚZK

    Mapový server ČÚZK (Janitor)

    Silniční síť – čísla (uzly, úseky a passport

    http://www.rsd.cz

    Ředitelství silnic a dálnic ČR

    Digitální vrstva - shapefile (Janitor)

     

    Tabulka č. 2: Formulář zápisu informací o alejích na příkladu aleje k bazilice Navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku (pracovní verze):

    Obecné informace

    Název:

    Alej k bazilice Navštívení Panny Marie

    Kraj:

    Olomoucký

    ORP:

    Olomouc

    Katastrální území:

    Samotišky

    Parcelní číslo:

    125/1, 125/2 (KREJČOVÁ, ústní sdělení)

    Vlastník parcely:

    obecní (GLOSER, ústní sdělení)

    Typ komunikace:

    pěšina (zpevněná)

    Typ ochrany:

    významný krajinný prvek (VKP)

    Souřadnice (x, y) nebo střed v GIS (centroid):

    49°37’36.583‘‘N, 17°19’50.651‘‘E

    49°37’43.503‘‘N, 17°20’12.071‘‘E

    Základní mapa 1:10 000:

    ne

    I. vojenské mapování:

    ano

    II. vojenské mapování:

    ano

    III. vojenské mapování:

    ano

    Stabilní katastr:

    ne

    Informace o aleji

    Typ aleje:

    otevřená

    Způsob výsadby:

    protilehlá

    Délka stromořadí:

    520 m

    Počet stromů:

    135 (z toho 113 vysazených v letech 2000 až 2001)

    Rok výsadby:

    1870 až 1872 (BABLER, 2001)

    Skupina dřeviny:

    listnaté

    Převládající dřevina (více než 50%):

    lípa malolistá (Tilia cordata)

    Průměrná výška aleje:

    18 m

    Minimální výška aleje:

    4 m

    Maximální výška aleje:

    22 m

    Spon:

    v horní části 10 m, ve spodní části6 m nebo 12m

    Rozpon:

    v horní části 10 m, ve spodní části 5 m

    Průměr v prsní výšce nejsilnějšího stromu:

    153 cm

    Koridor shora:

    otevřený

    Průměrná vzdálenost od krajnice:

    3,5 m

    Minimální vzdálenost od krajnice:

    0 m

    Maximální vzdálenost od krajnice:

    8 m

    Zdravotní stav:

    výborný (u starých stromů zhoršený až výrazně zhoršený),

    Kontaktní osoba:

    starosta Ing. Luboš Glose

    OÚ Samotišky,

    Vybíralova 8, 772 00 Samotišky

    tel./fax: 585 383 245

    email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

    Popis aleje:

    Alej vede od poslední zástavby v ulici V Lipkách, tj. od rodinného domu č. 11, po hranice katastru před bazilikou na Svatém Kopečku. V roce 1752 byla zahájena výsadba aleje Hradisko – Samotišky. V letech 1870 až 1872 byla provedena nová výsadba stromů v aleji (BABLER, 2001). Alej byla v roce 1996 vyhlášena  za významný krajinný prvek č. 8 pod názvem Památná lipová alej (Okresní úřad Olomouc, 1996). Poslední dosadba 117 kusů stromů v aleji proběhla v letech 2000 až 2001. Lipová alej je v současnosti v ochranném pásmu Státní památkové péče (BABLER, 2001).

    Průběh aleje:

    Jedná se o dominantní alej, která směřuje ve směru JZ → SV, v prudkém svahu (sklon okolo 20%, výškový rozdíl je 100 m) podél poutní cesty ze Samotišek k bazilice na Svatém Kopečku.

    Účin v krajině:

    Jedná se o jednu z nejvýznamnějších krajinných dominant této oblasti. Kompoziční začlenění do krajiny, architektonická vazba na baziliku na Svatém Kopečku, činí z aleje nejvýznamnější dřevinou linii v širokém okolí.

     

    Metodika mapování je otevřena a průběžně může být doplňována, klíčové parametry a informace jsou již zahrnuty do stávající metodiky. Vlastní terénní šetření probíhalo od poloviny března do konce května 2010. Výsledkem je detailně zmapovaných 95 alejí. Pro potřeby jednoduché vizualizace do mapy byly aleje tříděny do skupin podle převažujících dřevin. Zařazení aleje do skupin bylo řešeno podle klíče uvedeného v tabulce. Problémy nastaly s alejemi okrasnými s výskytem druhů javorů a lip. Velká část alejí javorů není sázena jednodruhově, ale je kombinací 2 nejčastějších druhů (javor klen, javor mléč). Komplikovanější situace je u lipových alejí. Mapování alejí bylo řešeno v krátkém období a tudíž byl problém s přesným zařazením druhů lip. Nejčastěji byla vysazována lípa srdčitá (malolistá) v kombinaci s lípou velkolistou. V přírodě dochází často k mezidruhovému křížení a je tedy problém přesně rozlišit druhy, proto byla vytvořena obecná kategorie „okrasné-jednodruhová-lípa“. Kategorie smíšená je alej, ve které se vyskytují stromy ovocné i okrasné.

    Tabulka č. 3: Kategorizace alejí Olomouckého kraje podle zastoupených skupin dřevin:

    Kategorie aleje

    Počet alejí

    Okrasná-jenodruhová

    14

    Okrasná-jednodruhová-lípa

    34

    Okrasná-vícedruhová

    17

    Ovocná-vícedruhová

    22

    Ovocná-jednodruhová

    2

    Smíšená

    6

    Pro potřeby projektu byla vytvořena elektronická podoba databáze „Informační systém aleje“.

    Aplikace s webovým rozhraním zatím běží v testovacím režimu (http://aleje.upol.cz) (případně je již spuštěna ostrá verze). Její funkčnost a obsahová náplň je průběžně aktualizována. Přístup do databáze je rozdělen na dvě úrovně práce s informačním systémem. První úroveň přístupu je pro uživatele typu „editor“. V režimu „editor“ probíhá záznam a aktualizace údajů do databáze včetně doplnění fotodokumentace. Tento režim je chráněn přístupovým kódem a heslem a zobrazuje všechny informace a údaje. Druhá úroveň v režimu „volný“ umožňuje zájemcům nahlížet do databáze bez možností zápisu. Režim zobrazování informací o aleji je omezený na základní informace. Obsahová složka režimu „volný“ je diskutována a lze ji upravit podle požadavků laické veřejnosti. Může mít i dva stupně zobrazování informací:

    1. pro odbornou veřejnost (chráněné kódem a heslem) – zástupci veřejné správy,
    2. pro laickou veřejnost – bez kódu a hesla.

    Plnění databáze informacemi bude probíhat průběžně a případné dotazy a informace je možné posílat i přímo přes aplikaci „Informační systém aleje“.

    Mapování alejí Olomouckého kraje se jako pilotní projekt osvědčil a může pomoci při navazujících mapováních v rámci jiných regionů ČR. Během mapování velkého počtu alejí bylo možné najít skutečná pozitiva a hodnotu alejí pro krajinu i člověka. Tyto skutečnosti si ale člověk uvědomí až zpětně, protože aleje patří do naší krajiny tak, jako jiné věci a bereme je někdy jako samozřejmost, která může být nebo nemusí.

    Při mapování alejí v Olomouckém kraji byly nalezeny zajímavé lokality, které si zaslouží větší pozornost a mohou opět sloužit účelu s jakým byly vytvořeny. Pokud srovnáme počet chráněných alejí s jejich celkovým počtem, je velký prostor k tomu, zařadit další aleje do režimu cílené ochrany. Jejich případné zařazení a ochrana bude řešena ve spolupráci s krajským úřadem a Agenturou ochrany přírody a krajiny a dotčenými obcemi.

    Pro popularizaci fenoménu alejí lze uvažovat o jejich zatraktivnění ve formě cílených zastávek (značených turistických zastávek) s informačními panely apod. Zastavení mohou koncepčně navázat na současný systém značených turistických nebo cykloturistických zajímavostí.