en ru

Nová čtvrť - Masarykovo nádraží - Florenc

Praha 1 | Kauzy - Územní plán Prahy | Aktualizováno 10.1.2017
Masarykovo nádraží leží ve středu Prahy, na území Pražské památkové rezervace UNESCO, obklopeno čtvrtěmi Žižkov, Karlín a Nové město. Je jedním z nejstarších metropolitních nádraží v Evropě a vůbec prvním železničním nádražím postaveným v českých zemích. Ročně odbaví více než 10 milionů cestujících (údaj z roku 2006). Vlaky odtud vyjíždějí na tratě Praha - Kolín, Praha - Kralupy nad Vltavou, Praha - Rakovník a Praha - Lysá nad Labem.

Popis kauzy

Nádraží je posledním neprůjezdným (hlavovým) nádražím v Praze. Ve stanici musí vlak zajet na slepou kolej, následně pak vycouvat nebo připojit novou lokomotivu na konec soupravy a odtáhnout vlak z nástupiště. Aby se omezilo složitému manipulování se soupravami, jezdí nyní na Masarykovo nádraží ucelené elektrické jednotky.

Po 163 letech provozu nádraží se v roce 2008 objevil návrh, aby byl jeho rozsah omezen. Souvisí to jednak s novou koncepcí dopravy (tzv. průjezdný model metropolitní železnice), jednak s komerční hodnotou drážních pozemků ležících v samém centru Prahy.

Prostor Masarykovo nádraží – Florenc je bezesporu nejcennější rozvojovou plochou, kterou Praha disponuje. Podle návrhu magistrátu a Českých drah má být část nádražních pozemků uvolněna a na jejich místě má vzniknout nová městská čtvrť. V současné době probíhá projednávání změn územního plánu, bez nichž není zástavba části nádraží budovami možná.

Umístění Masarykova nádraží si můžete prohlédnout na mapě

Virtuální pohled z věže Masarykova nádraží nabízí web Praha stověžatá

O Masarykově nádraží na Wikipedii

Historie

Masarykovo nádraží bylo vybudováno v roce 1845 na trati Praha - Olomouc podle projektů architektů Jana Pernera (kolejiště a umístění nádraží) a Antonína Jünglinga (budovy).

1. června 1850 byl otevřen úsek, který z nádraží vycházel úvratí přes Vltavu po Negrelliho viaduktu do Buben a dále do Lovosic, v roce 1851 dokončeno spojení přes Podmokly (dnešní Děčín) do saských Drážďan. Roku 1871 uzavřel kolejový trojúhelník karlínský spojovací viadukt, umožňující přímý průjezd nákladních vlaků Prahou bez úvraťového zajíždění na Státní nádraží.

Původní nádraží bylo tvořeno dvěma budovami: dvoupatrovou odjezdovou halou s dvěma čtvercovými věžemi a dvoupatrovou příjezdovou budovou. Dřevěné prosklené zastřešení nesené litinovými sloupy (při stavbě zde byla poprvé využita litinová konstrukce) pochází z roku 1862. Historická budova a hala Masarykova nádraží je zapsaná do státního seznamu jako kulturní památka. V roce 2002 byly některé části areálu předány Národnímu technickému muzeu a v budoucnu mají být využity jako železniční muzeum.

Během doby změnilo nádraží několikrát své jméno: z původního označení Praha se v roce 1862 stalo Praha státní nádraží. Po vzniku samostatného Československa dostalo nádraží v roce 1919 název po prvním prezidentovi: Praha Masarykovo nádraží. Po válečném intermezzu, kdy bylo označováno jako Praha Hybernské nádraží, se k tomuto názvu vrátilo. Během komunistické totality (od roku 1953 do roku 1990) neslo název Praha Střed, aby se poté znovu vrátilo k pojmenování z první republiky, které nese dodnes.

Historické plány lze najít například na neoficiálním webu železniční stanice Praha – Masarykovo nádraží.

Masarykovo nádraží - náhled do historie (z věstníku Klubu za starou Prahu)

Zásady územního rozvoje

Návrh přeměny Masarykova nádraží se objevil již v tzv. zásadách územního rozvoje, které mají být podkladem pro nový územní plán Prahy. Vznikla k nim řada připomínek, z nichž některé se dotýkaly právě lokality tohoto nádraží:

pdf Námitky Občanského sdružení Zdravé životní prostředí 104.66 Kb

pdf Námitky sdružení Arnika 148.14 Kb

Územní plán

Stávající územní plán

Platný územní plán hlavního města Prahy z roku 1999 vylučuje jakoukoliv zástavbu na parcelách pod Masarykovým nádražím.

I. celoměstsky významné změny

masarykovo-nadrazi-planZměna č. 2001/00 nazvaná „Nová čtvrť – Masarykovo nádraží – Florenc“ je součástí tzv. I. vlny celoměstsky významných změn územního plánu. Dotýká se městských částí Praha 1 a Praha 8 a zahrnuje území o velikosti 189.383 m2. Kromě Masarykova nádraží zahrnuje i plochy stávajícího autobusového nádraží a jeho okolí.

Změna řeší novou funkci území po předpokládaném zrušení Masaryková nádraží pro osobní přepravu. Jak vyplývá z dostupných dopravních studií, je možné zrušení Masarykova nádraží podmíněno dokončením nového systému železniční dopravy v Praze – tzv. „průjezdního modelu“, které je možné očekávat v horizontu více než 5 let.

V návrhu zadání změny není obsažen proklamovaný záměr vybudovat v ose kolejiště Masarykova nádraží centrální park, který – pokud by mělo skutečně k zástavbě řešeného území dojít – je stěžejní. Podle současného návrhu by mohlo hrozit zastavění celého prostoru kolejiště a přilehlých pozemků, což by bylo z hlediska rozvoje města nežádoucí.

Návrh ruší stávající plochu ZMK (zeleň městská krajinná). Dalším problémem je vymezení ploch typu DGP (garáže a parkoviště). To by znamenalo další zatížení historického jádra Prahy automobilovou dopravou, což je zcela nežádoucí, neboť lokalita je výborně obsloužena veřejnou dopravou a je dostupná také pěšky.

V rámci změny je zapotřebí jednak otevřít širokou diskuzi o podobě lokality, jednak zpracovat varianty konceptu a posouzení jeho vlivu na životní prostředí (SEA) a udržitelný rozvoj území, včetně nadstandardního (nad rámec zákona) projednání záměru s veřejností.

zmena-masarykovo-nadraziSchválením navrhované celoměstsky významné změny by bylo umožněno v nadcházejících letech na lukrativním místě nedaleko centra města postavit novou obytnou čtvrť či nákupní centrum a administrativní prostory.

Dne 13. října 2009 rozhodla Rada Hlavního města Prahy o přerušení projednávání celkem 12 záměrů v rámci balíku I. vlny změn - mezi nimi byla změna využití ploch Masarykova a Žižkovského nádraží, nádraží Praha-Bubny a Smíchovského náraží a 8 dalších projektů. 25. května 2010 však rada přehodnotila své rozhodnutí o Masarykově, Žižkovském a Smíchovském nádraží, u nichž prý pominuly důvody, které vedly k přerušení pořizování změn. Následně dne 3. června na své schůzi pražské zastupitelstvo schválilo návrh zadání změn (bez nutnosti zpracovat varianty a koncept), čímž posunulo změny blíže k realizaci.

V prosinci 2010 bylo představeno stanovisko k posouzení vlivů změn I. vlny na životní prostředí (SEA). Pražská nádraží v něm chybí, tudíž v těchto změnách nelze pokračovat. Nová radnice však může proces SEA v budoucnu vyvolat a pokusit se o definitivní schválení změn v území Masarykova a dalších nádraží.

pdf Připomínky Arniky k I. vlně změn ÚP (250.16 Kb)

pdf Usnesení Zastupitelstva HMP o schválení návrhu zadání I. vlny změn ze dne 3. 6. 2010 (109.47 Kb)

Nový územní plán

masarykovo-nadrazi-konceptPodle konceptu nového územního plánu, který měl platit od roku 2011, bude nejprve zmenšena rozloha nádraží, čímž se uvolní 19 hektarů plochy pro území se smíšeným využitím s novou silnicí. V případě, že bude vybudován tunel spojující severní železniční tratě s budoucí vlakovou stanicí „Opera“ ve středu města, přestane Masarykovo nádraží fungovat jako koncová železniční stanice. Železniční tratě potom budou úplně zrušeny a území bude mít funkci zelené plochy.

Koncept navrhuje vytvoření železničního uzlu integrujícího železniční dopravu ze všech směrů na Hlavním nádraží. Je ale možné, že v rámci dalšího zpřesňování tohoto „průjezdného modelu železnice“ se přeci jen ukáže potřebnost zachování také Masarykova nádraží.

Podobný problém souvisí také s předpokládanou komerční výstavbou v prostoru transformačního území Masarykova nádraží – Florence. Koncept navrhuje všechny pozemky, které bezprostředně nejsou kolejištěm, stabilizovat jako smíšené území. To by mělo být možné ale jen ve chvíli, kdy bude realizován průjezdný model železnice a definitivně se potvrdí, že Masarykovo nádraží nebude potřebné pro zajištění příměstské osobní dopravy.

Je nevhodné, aby nádraží bylo přeměněno ve smíšené území, protože to nejspíše povede k výstavbě obchodně administrativního centra, jak je v centru Prahy u podobných typů staveb obvyklé. Protože kapacita takových typů výstavby je již dostatečná, požadujeme přeměnu pozemků DP ve funkci veřejného vybavení VV. Tak by v prostoru Masarykova nádraží mohlo vzniknout např. muzeum železnice, galerie nebo jiný typ kulturních a společenských prostor.

V současné době nelze předpokládat, že by nový územní plán mohl platit dříve, než v roce 2013.

pdf Kompletní námitky Arniky 148.14 Kb

pdf Námitky Ústavu pro ekopolitiku 118.60 Kb

Nádraží jako památka - studie brownfields

Masarykovo nádraží bylo jedním z tzv. browfields, na něž se zaměřil výzkum, provedený v Praze roku 2009 mezinárodním studentským výzkumným týmem z nizozemské Univerzity Wageningen. Podle výsledků tohoto výzkumu je hlavní překážkou udržitelného rozvoje tohoto brownfieldu smlouva o předkupním právu k pozemkům mezi vlastníkem, kterým jsou České dráhy, a firmou Masaryk Station Investment (MSI), tvořenou skupinou investorů. Smlouva stanoví maximální prodejní cenu na 900 milionů Kč (cca 33 milionů eur) a dává investiční firmě na uskutečnění prodeje časově neomezenou dobu. Zatímco infrastruktura a budovy se již nyní rozpadají stářím, může společnost MSI s pozemky po neomezenou dobu spekulovat. Mezitím bude tento brownfield nevyužitou částí města a jeho stav se bude dále zhoršovat.

!Aby bylo možné zabránit spekulaci s pozemky ze strany MSI, doporučujeme udělat z Masarykova nádraží příklad pozitivního zapojení občanů do rozhodování. Bylo by vhodné získat masivní podporu veřejnosti k prosazení toho, aby pražské zastupitelstvo v novém územním plánu vyčlenilo 19 hektarů, které jsou k dispozici, pro zřízení nového parku. Takovým rozhodnutím by se snížila atraktivita pozemků pro developery a společnost MSI by to donutilo přehodnotit spekulace s lukrativní částí centra Prahy. Tento postup podporují odpovědi občanů na dotazníky, kde 58 % respondentů odpovědělo „ano“ na otázku „chtěl/a byste se zapojit do obnovy tohoto brownfieldu?“ a 87 % souhlasilo s tím, že by se část území měla přeměnit v park či zelenou plochu," uvádí studie.

pdf Kompletní studie Brownfields v centru Prahy: kritéria udržitelného rozvoje (2009) (12.44 Mb)

Připomínky Klubu za starou Prahu

Kauzou Masarykova nádraží se velmi intenzivně zabývá klub Za starou Prahu, který vydal v roce 2008 stanovisko ke zrušení Masarykova nádraží. Mimo jiné poukazuje na mimořádnou a nezanedbatelnou kulturní hodnotu nádraží a vizi budoucnosti vidí v prohlášení celého areálu za kulturní památku, na nezastupitelnou funkci nádraží při přepravě lidí do centra a dobré návaznosti na MHD.

Zpráva Klubu za starou Prahu z 18. září 2008

Architektonické studie

V únoru 2011 uspořádaly Arnika a Ústav pro ekopolitiku veřejnou debatu k budoucnosti Masarykova nádraží. Své návrhy na ní více než stovce účastníků prezentovalo několik architektů, kteří se spolu se zástupci Českých drah shodli na zachování nádraží pro vlakovou dopravu. Shrnutí debaty včetně ukázek z návrhů na budoucí podobu celé lokality najdete ve zprávě Lidé chtějí zachovat Masarykovo nádraží. Jeho okolí se může proměnit v živou čtvrť.

 

Další informace:

Budoucnost

V únoru 2011 uspořádali Ústav pro ekopolitiku a sdružení Arnika veřejnou debatu s cílem představit různé vize proměny Masarykova nádraží a jeho širšího okolí. Území se vzhledem ke své atraktivitě a také komplikovanosti stává předmětem řady studentsckých prací, stejně jako urbanistických studií objednaných městem či developery. Na této stránce si můžete některé z nich prohlédnout.

Prezentace

pdf Ondřej Hozák: Živé spojení (32.91 Mb)

ppt Dominik Aleš: Proměna uzlu Praha - Florenc (39.38 Mb)

Společnost Masaryk Station Development, která má předkupní právo na drážní pozemky, oslovila v roce 2010 šest týmů architektů a požádala je o zpracování návrhů pro přeměnu území. Návrhy nebyly dodnes zveřejněny. Developer trvdí, že se tak stane do léta 2011.

pdf Prezentace Masaryk Station Development (4.16 Mb)

Přehled dalších vybraných prací z období 2004 - 2010 vztahujících se k prostoru Masarykova nádraží - Florence si můžete pdf stáhnout zde.

Veřejná debata

Veřejné debaty o budoucnosti nádraží v únoru 2011 se zúčatnilo více než 120 lidí. Záznam si můžete přečíst na webu, podívejte se také na fotografie nebo si přehrajte video.

Anketa o nádraží

K přeměně nádraží vznikla anketa, v níž můžete svůj názor vyjádřit i vy! Podívejte se na vyhodnocení výsledků ankety. Názory občanů použijeme k dalšímu jednání s magistrátem o podobě územního plánu.

Novinky

Zastupitelstvo bude hlasovat o proměně pražských nádraží a Radotínských jezerech

21.05.2013 - PRAHA
Zastupitelstvo hlavního města Prahy bude ve čtvrtek 23. května projednávat šestnáct změn územního plánu. Je mezi nimi přestavba Masarykova a Smíchovského… více zde

Masarykovo nádraží: občané si přejí zachovat historické budovy, železniční dopravu a vybudovat zde park

18.05.2011 - Společná tisková zpráva Ústavu pro ekopolitiku a Arniky ze dne 18. května 2011
V oblasti mezi Masarykovým nádražím a Florencí si lidé přejí zejména ochránit historické budovy, zachovat železniční dopravu a vybudovat městský park. Vyplývá… více zde

Lidé chtějí zachovat Masarykovo nádraží. Jeho okolí se může proměnit v živou čtvrť

24.02.2011 - PRAHA
Debaty o budoucnosti Masarykova nádraží, kterou v úterý 22. února pořádal Ústav pro ekopolitiku spolu s Arnikou, se zúčastnilo více než 120 lidí, kteří si… více zde

K případné přeměně Masarykova nádraží se musí vyjádřit veřejnost

22.02.2011 - Společná tisková zpráva Ústavu pro ekopolitiku, o.p.s. a sdružení Arnika – Centra pro podporu občanů
PRAHA - Má se zachovat Masarykovo nádraží? Zůstanou z něj jen koleje pro vlaky, budou místo nich kanceláře nebo tu vznikne nový park? To jsou některá z témat,… více zde

Přestavba pražských nádraží je velká příležitost. Zastupitelé ale musí začít hájit zájmy občanů, konstatuje studie.

20.05.2010 - PRAHA
Plánovaná přestavba nádraží Masarykova, Žižkov, Smíchov a Bubny je velkou příležitostí, ale nebude-li brát ohled na zájmy občanů, může být i hrozbou, ukazuje… více zde

Mezinárodní tým studentů zkoumá, co s pražskými nádražími

28.05.2009 - PRAHA / WAGENINGEN
Žižkov, Masarykovo nádraží, Smíchov, Bubny. Čtyři pražská nádraží mají během následujících let zcela změnit svou podobu. Na nepotřebných železničních pozemcích… více zde

Změny územního plánu – mrakodrapy, dopravní zácpy a úbytek zeleně. Praha se má stát největším staveništěm Evropy

20.11.2008 - PRAHA
Kolaps automobilové dopravy, mizení zelených ploch, předimenzovaná výstavba. To podle sdružení Arnika hrozí, pokud zastupitelstvo hlavního města schválí… více zde

Foto

Debata k Masarykovu nádraží

22.02.2011 - Praha 1
Dne 22. února 2011 proběhla v Justiční akademii veřejná debata "Budoucnost Masarykova nádraží a jeho okolí". Masarykovo nádraží má v příštích letech projít… více zde

Masarykovo nádraží

20.06.2009 - Praha

Video

O další problematických změnách územního plánu si přečtěte v publikace 30 případů změn Prahy>>>

jbj
podporte
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

sajga-baner