en ru

Městský okruh

tisícovka stromů ustoupila autostrádám

Jedním z následků výstavby okruhu jsou krátery ve Stromovce a její poničení
Městská část:
Praha 6 a další
Doba ohrožení: 1999 - dosud (projekt existuje od 70. let)
Dotčená zeleň: vykáceno bylo skoro tisíc stromů a stovky metrů čtverečních keřů

Stromy na Malovance, na Prašném mostě a ve Střešovicích, zeleň u Vojenských hřbitovů pod Pohořelcem, zelený pás ve Svatovítské ulici - stavbě městského okruhu ustoupila tisícovka stromů a další tisíce metrů čtverečních keřů v trase budoucích tunelů a mimoúrovňových křižovatek. Vzrostlá zeleň, významně redukující pražské znečištěné ovzduší, se likviduje ve prospěch individuální automobilové dopravy, kterou přitom využívá mnohem méně lidí, než dopravu veřejnou. Té naopak sebere na několik let potřebné investice. Paradoxně, autobusy MHD do tunelu Blanka nebudou smět, a budou tak muset pasažéry nadále vozit po mnohem delších povrchových trasách. Stavba zahájená v roce 2007 by měla být dokončena kolem roku 2016. Jejím zadavatelem je město Praha, stavbu provádí konsorcium firem pod vedením Metrostavu.

Na jaře 2004 představila Koalice spojených občanských sdružení (SOS Praha) odborné veřejnosti a politikům města studii Dopravní alternativa pro Prahu. Ta vyzývala k objektivnímu posouzení vlivu městského okruhu na životní prostředí, k provedení analýzy dopravních toků a předložení map znečištění ovzduší a na jejich základě posouzení vlivu okruhu. Ačkoli se jedná o zásadní zásah do životního prostředí, života Pražanů a tváře Prahy, záměr neprošel procesem posouzení vlivu na životní prostředí (tzv. proces EIA). Magistrát to obhajoval s tím, že Blanka je „místní komunikací“ a nikoliv „dálnicí“ a zákon se na ni proto údajně nevztahoval. Investor stavby je přitom zároveň tím, kdo stavbu povoluje... V únoru 2008 Magistrát rozhodl, že náhradní silnici pro objízdnou trasu z uzavřené třídy Milady Horákové povede napříč Letenskými sady. Mělo kvůli tomu padnout 16 vzrostlých zdravých stromů. Jiná alternativa nebyla navržena. Radnice Prahy 7 však dala souhlas pouze s pokácením 4 stromů, načež Česká inspekce životního prostředí zahájila správní řízení o zastavení celého projektu silnice napříč parkem.

Devět pražských nevládních organizací - Arnika, Ateliér pro životní prostředí, Auto*Mat, Hnutí Duha, Oživení, Pražské matky, Zelený kruh, Společnost pro trvale udržitelný život a Ústav pro ekopolitiku - vyzvalo primátora Pavla Béma, aby zabránil devastaci parku. Nesouhlasné dopisy posílali primátorovi i sami občané. Ačkoliv magistrát silnici přes park od počátku uváděl jako jedinou možnost, nakonec se podařilo najít řešení, aniž by na Letné musely být pokáceny stromy.

Ve staveniště se neproměnila jen část Prahy 6 nebo dosud zelené vltavské břehy na Praze 8. Nákladní auta a těžká technika vjely také do Královské obory - do Stromovky, jež je přírodní památkou a jedním z nejstarších a největších parků v Praze. Ačkoliv tato jedinečná přírodní plocha měla být ušetřena jakýchkoliv stavebních zásahů, stavba městského okruhu způsobila její citelné poničení. Dvakrát se zde propadla půda (v květnu a v říjnu 2008) a důsledky vzniklých rozsáhlých kráterů napravovala těžká technika. Obě trestní oznámení, která Arnika kvůli propadům půdy podala, policie odložila - podle ní k žádnému pochybení nedošlo. Jaký dopad mělo trestní oznámení podané po druhém propadu samotným primátorem, není známo. V osmdesátých letech přitom byl právě plán na protažení tunelu Blanka skrze Stromovku důvodem k demonstracím a protestům občanů Prahy proti ničení životního prostředí. Je s podivem, že dnes, kdy náklaďáky a bagry do Stromovky skutečně vjely, se prakticky nikdo nebouří. Škody přitom mohou být značné. Stavební činnost může změnit výši hladiny podzemní vody, což může podle odborníků způsobit odumření řady vzácných stromů. Stavbu se však ani přes mnohaleté úsilí nepodařilo ani ovlivnit, natož zastavit. Občanská sdružení a iniciativy docílily pouze minimálního snížení počtu vykácených stromů. Primátor Pavel Bém jako hlava pražského magistrátu získal i kvůli prosazování městského okruhu ekologickou anticenu Ropák roku 2008.

Rozhovor s Petrou Kolínskou, dříve členkou Centra SOS Praha, nyní zastupitelkou