Mezinárodní výzkumy

Sledování ve 21 městech Evropy nalezlo vliv prachových částic PM₁₀ na zdraví obyvatel ve městech s vyšší teplotou. Prokázalo se, že při současné vysoké teplotě, velké hustotě zástavby a vysoké intenzitě dopravy stoupá úmrtnost. V Portugalsku došlo za extrémní kombinace nepříznivých podmínek k nárůstu úmrtí o 49,8%, v České republice o více než 10%, v Paříži dokonce o 142%. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto doporučuje takový přístup k územnímu plánování, který umožní vytváření „chladných míst“, tedy oblastí se zelení.

Studie prováděné v USA spojily meteorologická data a údaje o znečištění ovzduší. Vytvořený počítačový model demonstruje, jak velké množství znečišťujících látek z ovzduší amerických měst dokáží zachycovat stromy. Sledoval se přízemní ozon, částice PM_2,5 a PM₁₀, oxid uhličitý, oxid uhelnatý a oxid dusičitý. Zjistilo se, že za jeden rok stromy zachytili 711 tisíc tun těchto škodlivých látek, a hodnota jejich služeb tak dosáhla 3,8 miliardy dolarů.

Další studie prováděná ve Velké Británii prokázala, že vysazování stromů v urbanizovaných oblastech může snížit znečištění ovzduší měst prachovými částicemi až o jednu čtvrtinu. Pokud by se například v kraji West Midlands rozšířily oblasti osázené stromy ze současných 3,7 % na 16,5% rozlohy kraje, koncentrace částic PM₁₀ by poklesly o 19%. Rozšíření zelených oblastí až na teoretické maximum 54% (dosažené pouze vysazováním stromů na existujících zelených plochách) by mohlo vyústit v 26% pokles koncentrací PM₁₀. To by znamenalo, že v ovzduší by bylo každý rok o 200 tun prachových mikročástic méně.

Studie odhaduje, že v Glasgowě polapí stromy z ovzduší každý rok 4,99 tuny částic PM₁₀. Ve West Midlands dnes stromy pohlcují 7% prachových mikročástic pocházejících z lidské činnosti, což ročně představuje 39,63 tun částic PM₁₀ odstraněných z ovzduší. Kdybychom osadili čtvrtinu volných ploch v našich městech stromy, průměrné koncentrace nebezpečného prachu by poklesly o 2 až 10%.