en ru

Nákladové nádraží Žižkov

Praha 3 | Kauzy - Územní plán Prahy | Aktualizováno 10.1.2017
Nákladové nádraží Žižkov, jak název napovídá, se nachází v Praze 3 - Žižkově, a to mezi Olšanskými hřbitovy a Ohradou. Území navazuje na historický Žižkov, přímo u nádraží je křižovatka několika tramvajových tratí.

Nádraží sloužilo 66 let jako překladiště a sklad potravin. Od roku 1966, kdy bylo zprovozněno nové potravinové skladiště ve Strašnicích, dopravní ruch na Žižkovském nádraží pomalu upadal. Provoz nádraží byl ukončen v roce 2002, nyní je areál z části opuštěn a chátrá. Noví majitelé pozemků plánují vybudovat moderní čtvrť s výškovými budovami, byť se nádraží nachází nedaleko historického jádra metropole zapsaného v seznamu UNESCO.

Umístění Nákladového nádraží Žižkov na mapě

Historie

Nákladové nádraží Žižkov bylo postaveno podle návrhu Ing. Miroslava Chlumeckého, autora tzv. Dispozičního plánu budoucích železničních úprav v Praze. Stavba takto rozsáhlého nákladového nádraží byla započata, aby ulehčila pražskému železničnímu uzlu a odklonila nákladní vlaky ze středu města. Budovy nádraží byly vystaveny v letech 1931 – 1936. Navrhli je ing. Karel Caivas a ing. arch. Vladimír Weiss. Celková délka budov činí 350 metrů a jsou tedy jedny z největších v Praze.

Konstrukční řešení nádraží je ojedinělé v naší zemi i v Evropě. Nákladová nádraží byla v tehdejší době řešena průjezdovou halou pro krytý ruční vyklad zboží. Architekti Nákladového nádraží Žižkov se zřejmě nechali inspirovat nádražím v Curychu, které bylo vystaveno do tvaru dlouhého U. V Žižkově jsou nad kolejemi mezi křídly skladů příčně umístěny ocelové manipulační můstky, obsluhované deseti nákladními výtahy. Nádraží sloužilo k rychlé překládce zboží, zejména potravin, na automobily nebo ke krátkodobému uskladnění.

Od roku 1966, kdy bylo zprovozněno nové potravinové skladiště ve Strašnicích, dopravní ruch na Žižkovském nádraží pomalu upadal. Provoz nádraží byl ukončen v roce 2002.

Vlastnické poměry

Jižní část území pod Nákladovým nádražím Žižkov koupila od dceřiné společnosti Českých drah společnost Discovery Group, a to 11 hektarů. Zbylých 32 hektarů vlastní společnost Sekyra Group, za které zaplatila ČD 136 milionů Kč. Předpokládané náklady na realizaci stavby nové čtvrti jsou 13 miliard korun. Památkově významné funkcionalistické haly překladiště jsou ve vlastnictví Českých drah.

Územní plán

Zizkov_O_z2600o_10Současný stav

Platný územní plán hlavního města Prahy z roku 1999 vylučuje jakoukoliv zástavbu na parcelách Nákladového nádraží Žižkov. Platí zde stavební uzávěra, v březnu 2010 však pražský radní schválili pro tuto oblast výjimku z této uzávěry (viz usnesení Rady z 30. března 2010).

Změna územního plánu

Zizkov_ortofotoMagistrát hlavního města Prahy připravil změnu územního plánu, kde se počítá se zástavbou plochy Nákladového nádraží Žižkov a jeho blízkého okolí. Tímto krokem umožní majitelům pozemků vytvořit z nádraží obytnou a nákupní zónu na lukrativním místě: v blízkosti centra metropole, nedaleko několika parků.

Změna č. 2600/00 s názvem "Nová čtvrť Žižkov – Vackov" je součástí tzv. I. vlny celoměstsky významných změn územního plánu Prahy. Zahrnuje celkem 424.883 m2. V říjnu 2009 ji sice pražské zastupitelstvo vyjmulo z projednávaného balíku změn, v červnu 2010 ji ovšem znovu posunulo blíže ke schválení (bylo schváleno zadání).

Informace o návrhu změn na webu pražského magistrátu

Urbanistické studie

Studie_vizual_DiscoveryGroupPro využití pozemků nákladového nádraží existuje více urbanistických studií. První z nich (Šafer Hájek architekti, 2006) počítala se zohledněním stávající velké budovy skladů jako těžiště území, vycházela z industriální architektury a zohledňovala fenomén železnice jako výsledek technické revoluce. Druhým základním prvkem urbanistické strategie byly grandiózní veřejné parky s výrazně vymezeným centrálním zeleným náměstím. Středem území měla procházet místní dráha odkazující na někdejší nádraží. V území měly vzniknout převážně bytové domy pro 8 000 obyvatel, kancelářská centra a hotely. Tento projekt byl z hlediska historie území i jeho současného významu poměrně citlivý a zajímavý. Kdyby byl realizován, Praha by nejspíše získala pozoruhodnou novou čtvrť s velkým podílem zeleně, která by snesla srovnání s jinými soudobými počiny v zemích západní Evropy.

03Vize využití území se později změnila. Developeři a současní vlastníci pozemků (Sekyra Group a Discovery Group) nyní přepokládají výstavbu více než 20tipodlažních mrakodrapů a nové čtyřproudé komunikace, zatímco velká centrální plocha zeleně z plánů na přestavbu nádraží zmizela. Území má mít jeden z nejvyšších stupňů zastavěnosti, má zde vzniknout bydlení pro zhruba 13.000 nových obyvatel – počet obyvatel Prahy 3 by se tedy po dokončení projektu zvýšil o celou pětinu. Tak masivní zástavba je z řady důvodů neúnosná. Výška nové zástavby by představovala závažný problém. Nejvyšší budova má dosáhnout výšky 111 metrů (34 podlaží).

Urbanistická studie:  http://praha3.zeleni.cz/9293/clanek/nakladove-nadrazi-zizkov---urbanisticka-studie/

Připomínky Arniky

Nákladové nádraží se nachází na návrší a v ochranném pásmu historického jádra Prahy, které je památkou UNESCO. Při pohledu z některých klíčových pozorovacích bodů (např. Petřín, rampa Pražského hradu, Letná apod.) se budovy postavené na území dnešního nákladového nádraží mohou projevit v panoramatu Prahy,které je jednou z chráněných hodnot statku. Pokud by investor prosadil vznik budov vysokých 100 nebo více metrů, je poškození panoramatu Prahy nade vší pochybnost. To by vedlo mimo jiné ke střetu s Výborem světového dědictví UNESCO kvůli porušení mezinárodní úmluvy.

Nová představa investorů je neúnosná také z hlediska kvality bydlení. Vysoké procento zastavěnosti území bude znamenat bydlení v rušném prostředí bez dostatečného zázemí pro rekreaci a odpočinek. Masivní stavební projekt navíc vůbec nepočítá se základní ani mateřskou školou a dalšími nezbytnými prvky občanského vybavení.

Zatímco původní koncepce počítala s lokální kolejovou dopravou a přednostním využíváním prostředků dalších druhů veřejné dopravy, nová studie zahrnuje výstavbu čtyřproudé komunikace středem území a je orientována především na individuální automobilovou dopravu. Takové pojetí výstavby by přineslo zhoršení životního prostředí Žižkova a Jarova a způsobilo také další zhoršení již dnes neúnosné dopravní situace v centru Prahy.

pdf Kompletní připomínky Arniky k I. vlně změn ÚP (250.16 Kb)

pdfPozději vznikly připomínky sestavené sdružením Tady není developerovo891.04 KB

Současný stav

Společnost Discovery City získala pro svůj projekt územní rozhodnutí v roce 2013, městská část Praha 3 se však odvolala a posléze podala žalobu.

Usnesení zastupitelstva Prahy 3 k žalobě

Praha 3 žaluje Magistrát.

Co čeká nákladové nádraží Žižkov? Občanský zpravodaj Praha 3

Osud dalších projektů a toho, jak bude nádraží vypadat, je stále nejasný.

Nádraží jako památka

Pražské územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu podalo 13. 8. 2003 na Ministerstvo kultury ČR návrh na zápis budovy do seznamu památek. Až do roku 2010 však podle zjištění Klubu za starou Prahu nebylo řízení v této věci zahájeno. Proto Klub za starou Prahu podal v květnu 2010 nový návrh na prohlášení souboru objektů Nákladového nádraží Žižkov, Praha 3-Žižkov za nemovitou kulturní památku. Ministerstvo kultury následně zahájilo řízení o zařazení budov nákladového nádraží na Žižkově na seznam kulturních památek.

Budova nádraží byla za památku vyhlášena v roce 2013.

Nákladové nádraží Žižkov v Praze je definitvně kulturní památkou.

Je možné, že se budova nákladového nádraží jednou stane kulturním centrem.

Stane se nákladové nádraží Žižkov kulturním centrem?

Potenciálu pražských brownfields a zejména čtyřem nádražím (Masarykovu, Smíchovskému, nádraží na Žižkově a v Bubnech) se věnoval výzkum univerzity v nizozemském Wageningenu, který v Praze probíhal v roce 2009. Jak studentský výzkumný tým zjistil, ve většině případů developeři vnímají existenci památkově chráněných budov jako komplikaci. Místní občané nicméně považují zachování památkově cenných budov za důležité: 78 procent respondentů velmi souhlasilo s tím, že památky mají být zachovány, dalších 16 % souhlasilo. Revitalizované památkově cenné budovy by však, jak studie doporučuje, mohly mít sociální funkce, například jako umělecké galerie (jako je tomu v případě obnovené části Karlína) a kulturní střediska.

pdf Kompletní studie Brownfields v centru Prahy: kritéria udržitelného rozvoje (2009) (12.44 Mb)

Zajímavé odkazy:


Zvětšit mapu

O další problematických změnách územního plánu si přečtěte v publikace 30 případů změn Prahy>>>

DarekProPrirodu-zeleny
kalendář 2018
Vykročte do roku 2018 s kalendářem od Arniky.
95 Kč Vstoupit do e-shopu
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
podporte