Nenechme se vybagrovat!

Co se děje?

Pokus o „zvýšení konkurenceschopnosti a rozvoj podnikání“ přišel v roce 2009 a prosazuje ho současná vláda. Podstatou návrhu je seškrtat zákonné povinnosti podnikatelů vůči životnímu prostředí na naprosté minimum tak, aby nám to ještě prošlo u Evropské unie. Vláda chce také zrušit paragrafy několika zákonů, které umožňují občanům vstupovat do rozhodovacích procesů.

Co to znamená?

Pokud by dnes někdo chtěl za vaším domem otevřít lom, skládku nebo elektrárnu, máte právo informovat se detailně o záměru, odvolat se proti rozhodnutí neschopných či zkorumpovaných úředníků nebo žalovat porušení zákona u soudu. Podle politiků to ale „brzdí podnikání“, a chtějí naše práva co nejvíce omezit.

Kterých zákonů se omezení týká?

Posuzování vlivů na životní prostředí

Takzvaný proces EIA má být paralyzován tím, že se sloučí s územním řízením. Nebylo by tak možné porovnávat různé varianty staveb. Nezávislé expertní posuzování vlivů staveb a záměrů na životní prostředí by navíc měly provádět stavební úřady, které tato problematika vůbec nezajímá a nemají na ni odborníky. Zásadní procedura pro zapojení veřejnosti hned v úvodu rozhodování o potenciálně škodlivých záměrech by se stala zbytečnou.

Stavební zákon

Ministerstvo pro místní rozvoj navrhlo vyloučení veřejnosti ze všech stavebních řízení a zásadní omezení účasti v územních řízeních. Občané by se tak mohli vyjadřovat v zásadě jen při tvorbě územních plánů a v procesu EIA. Přitom až územní rozhodnutí, vydávané v řízení územním, je závazné rozhodnutí o podobě konkrétního území a stavbě. V řízení stavebním se také rozhoduje o řadě důležitých věcí, jako je staveništní doprava, organizace výstavby, ozelenění okolí apod. Bez účasti ve stavebním řízení se veřejnost rovněž nedomůže nápravy chyb v předchozím územním řízení a v posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Po kritice nevládek i expertů Legislativní rady vlády ministerstvo z návrhu ustoupilo. Vládní novela stavebního zákona tak již zásadní omezení občanských práv neobsahuje. Návrh prošel prvním čtením v parlamentu a už v polovině března by jej poslanci mohli schválit. Hrozí však, že se poslanci pokusí vrátit původní ministerské návrhy zpět do hry.

Dopravní, vodní a energetické stavby

Má vzniknout speciální zákon pro dálnice, jezy, přehrady, elektrárny a vedení elektřiny. Ten by umožnil sloučit proces EIA, územní a stavební řízení do jediného řízení. Posuzování vlivů na životní prostředí a účast veřejnosti v rozhodování by se tak staly pouhou formalitou. Zásadně se také zkracují práva vlastníků nemovitostí stojících v cestě státním molochům jako je Ředitelství silnic a dálnic, podniky povodí a ČEZ, kterým je zákon ušit na míru.

Ochrana přírody, odpady, ovzduší, těžba nerostů, ochrana lesů

Občané se dnes mohou prostřednictvím občanských sdružení aktivně účastnit mnoha různých řízení, kde se jedná o životním prostředí – např. při povolování kácení dřevin, vypouštění škodlivých látek do ovzduší, nebo nakládání s nebezpečnými odpady. Průmyslové svazy prosadily návrh omezit vliv občanů na rozhodnutí úřadů tak, že by napříště měli být pouze v roli pozorovatelů bez dalších práv.

O kolik tím zbohatneme?

V usnesení vlády se píše, že omezení práv občanů by mělo průmyslovým podnikům a dalším podnikatelům přinést roční úsporu 8,7383 miliard korun. Jak na to vláda přišla, není jasné, žádný výpočet nebyl zveřejněn. Nikdo ani nespočítal, jaké výše mohou dosáhnout škody na přírodě, ani kolik by stálo léčení lidí, kteří díky průmyslovém znečištění onemocní. Postup vlády proto kritizuje také Akademie věd ČR.

Vláda vychází z nedoložené hypotézy, že vyšší ekologické standardy snižují konkurenceschopnost ekonomiky. Přitom ekonomický výzkum potvrzuje, že to neplatí. Například skandinávské státy vedou žebříčky konkurenceschopnosti, a přitom patří mezi země s nejpřísnější legislativou na ochranu životního prostředí. Vysoké požadavky naopak často podporují inovace, modernizaci průmyslu a efektivnější využívání surovin či energie.