O kompostování

Kompostování je v zásadě jediný druh recyklace, kterou můžeme dělat doma. Kompostovat lze zbytky ovoce a zeleniny, čajové pytlíky, kávovou sedlinu, skořápky z vajec, listí, trávu atd. Čím pestřejší je výchozí směs, tím lepší je konečný produkt. Kompostovat mohou lidé, kteří bydlí v rodinných domech, ale i v paneláku na sídlišti. Tomu se říká komunitní kompostování. V okolí panelového domu postavíte komunitní kompostér a kdo se do programu bude chtít zapojit, dostane od něho klíč. Kompost potom mohou obyvatelé využít doma či při pěstování květin v okolí. Třetí možností je zapojit se do sběru bioodpadu. Sesbíraný materiál se následně zpracuje v kompostárně. Na obrázku vidíte tašku na bioodpad, kterou si mohou zakoupit obyvatelé České Skalice. Lepší je příklad města Semily, kde se sbírá bioodpad pouze na sídlištích. Rodinným domkům město nabízí kompostér. Jednou z výhod takovéhoto systému jsou podstatně nižší náklady.

Proč kompostovat?

Bioodpady, kuchyňský a zahradní odpad, tvoří asi jednu třetinu naší popelnice. Z té ale budou muset postupně zmizet a je k tomu hned celá řada důvodů:

1. Produkci odpadů je třeba omezovat. Ukládat bioodpady na skládku znamená, smířit se s emisemi metanu, který je významným skleníkovým plynem. Evropská legislativa nás zavazuje, abychom v roce 2020 na skládky ukládaly pouhých 35 % biologicky rozložitelných odpadů z množství jejich celkové produkce v roce 1995 (mezi biologicky rozložitelné odpady patří další materiály rotslinného původu jako jei papír, textil, dřevo...). Bioodpady můžeme kompostovat nebo energeticky využívat v bioplynových stanicích. Jejich spalování výhodné není, protože obsahují vysoký podíl vody a mají tudíž nízkou výhřevnost. Provoz a výstavba spaloven je také na rozdíl od kompostáren velmi drahá.

2. Potřebujeme produkovat kompost. I půda je neobnovitelný zdroj. Jeden centimetr ornice vznikne za 100 až 200 let. Přitom 50 % půdy v ČR je ohroženo hutněním, 42 % vodní a 7,5 % větrnou erozí. Pole nestačí jenom hnojit. Je třeba mu dodat humus a ten vzniká jen díky práci půdních mikroorganismů při kompostování. Kompost obsahuje  živiny, jejich cena na světovích trzích roste, proto se kompostovat vyplatí čím dál víc. Podle podmínek dobré zemědělské a environmentální praxe (GAET) by zemědělci měli vracet již dnes na pole 20 % organické hmoty. Jinak jim hrozí krácení dotací.

3. Kompostováním lze významně zvýšit míru recyklace. U pilotních projektů se zjistilo, že na jednoho obyvatele lze sebrat až 100 kg bioodpadu za rok. To je téměř třikrát tolik než kolik sebereme plastů, skla a papíru dohromady. Ovšem toto číslo platí jen tehdy, končí-li v nádobách na bioodpad nejen zbytky z kuchyně, ale i odpad ze zahrad. Lepší je sbírat pouze kuchyňské odpady a kompostování zahradních zbytků dělat jiným způsobem, například nabídnout lidem kompostér, případně část zahradních zbytků jednorázově odebrat na jaře a na podzim. Tento způsob je levnější a životní prostředí se zbytečně nezatěžuje dopravou. Ze stejných důvodů má smysl budovat malé kompostárny v městských parcích. Ovšem i svoz bioodpadu má smysl. Ne každý chce a ne každý může kompostovat. Svoz bioodpadu odkloní tento odpad ze skládek a spaloven. Stojí to ale víc peněz. I tak například domácnosti v Praze, které bioodpad třídí, ušetří několi set korun, protože svoz směsného odpadu je dražší.

Další informace.

Zajímate-li se o kompostování, určitě se podívejte na stránky www.biosance.cz nebo stránky občanského sdružení Ekodomov. Na našich stránkách www.arnika.org/odpady naleznete také mnoho zajímavých materiálů.