O programu Toxické látky a odpady

Pod názvem Arnika - Toxické látky a odpady se skrývá jeden ze tří programů spolku Arnika. Chrání lidi a životní prostředí před jedovatými látkami, navrhuje hospodárné nakládání se surovinami a snižování množství odpadů.

Myslíme si, že toxické látky ohrožující živé organismy by měly být nahrazeny bezpečnějšími alternativami. Prosazujeme také právo občanů na informace o nebezpečných látkách v životním prostředí.

Nechceme, aby odpady končily na skládkách anebo ve spalovnách, obojí je špatným řešením. Důraz klademe vedle recyklace i na prevenci vzniku odpadu.

Pracujeme na kampaních a projektech jak v České republice, tak na evropské a celosvětové úrovni.

 

Stručná historie programu

Program Toxické látky a odpady existuje v Arnice od jejího vzniku, tedy od konce září 2001. Podařilo se navázat na činnost starší sekce Dětí Země „Za čistou zemi, vzduch a vodu“ sahající na tomto poli až do roku 1993. Ta s podporou veřejnosti pomohla zastavit 19 projektů nadbytečných spaloven (1994 - 2000) a dva projekty nových skládek odpadů (1997, 2000).

Od počátku byla vlajkovou lodí programu kampaň Budoucnost bez jedů, která v letech 2001 až 2003 usilovala především o:

  • zavedení dostupných informací o toxických látkách v únicích a odpadech ze všech průmyslových provozů v podobě veřejně přístupné databáze nazvané Integrovaný registr znečišťování;
  • ratifikaci Stockholmské úmluvy o perzistentních organických látkách (POPs), mezi které patří i dioxiny, polychlorované bifenyly či DDT a
  • snižování množství vypouštěných škodlivých látek do životního prostředí z konkrétních průmyslových provozů anebo předcházení vzniku takových provozů (např. ze Spolany Neratovice, spalovny odpadů v Lysé nad Labem, skládky nebezpečných odpadů v Pozďátkách či ze spalovny nebezpečných odpadů ve Vyškově).

Budoucnosti bez jedů se i díky stejnojmenné petici podařilo prosadit jak existenci IRZ, tak rychlou ratifikaci Stockholmské úmluvy. Stalo se tak do půli roku 2002 a hned vzápětí nás v této kampani začala velice zaměstnávat Spolana Neratovice se svými opakovanými úniky toxických látek v době srpnových povodní i po nich. Soustavný tlak na tento podnik přispěl jednoznačně ke zvýšení jeho bezpečnosti. Došlo například k výstavbě nového skladu chlóru. Neratovický podnik nicméně i nadále představuje významné riziko díky používání zastaralé technologie výroby chlóru pomocí velice nebezpečné rtuti. Na tu se zaměřila naše kampaň Stop nebezpečí ze Spolany v letech 2003 až 2007. I díky ní bylo v tu dobu stanoveno konečné datum ukončení provozu zastaralé amalgámové elektrolýzy na rok 2014. V kauze je Arnika činná dodnes a stále vyjednává co nejlepší podmínky pro život v okolí provozu.

V letech 2003 až 2006 jsme společně s neformální koalicí dalších evropských nevládních organizací usilovali o přijetí nového evropského nařízení o hodnocení a registraci chemických látek REACH. Název naší tiskové zprávy „REACH je na světě, ale na jednotce intenzivní péče“ o jeho konečném schválení Evropským parlamentem v prosinci 2006, dle našeho názoru dobře vystihuje výsledek několikaleté snahy evropských nevládních organizací.

Ke schválení REACH přispělo i téměř 17 tisíc podpisů, které se nám podařilo shromáždit pod petici Budoucnost bez jedů – II. Ta také pomohla zabránit opakovaným snahám průmyslové lobby o omezení veřejně dostupných informací o únicích toxických látek z konkrétních provozů v IRZ. Naposledy jsme takový útok zažehnali v období od března 2007 do února 2008.

Necelý rok od svého vzniku zahájil program Toxické látky a odpady kampaň Šetrné papírování, která usilovala o zavedení recyklovaného papíru na co nejvíce státních úřadech, firmách i nejrůznějších institucích.  Dalším záměrem bylo prosazení šetrného nakládání s papírovým odpadem. Kampaň slavila úspěch, když Ministerstvo životního prostředí ČR začalo koncem roku 2002 používat v naprosté většině případů recyklovaný papír. Jeho používání se pak podařilo prosadit i na některých krajských úřadech. Navíc došlo k zboření mýtu, že recyklovaný papír ničí kopírky a tiskárny, který bránil jeho širšímu používání.

Už od svého vzniku Arnika prosazuje náhradu polvinylchloridu (PVC) ve zdravotnictví a od počátku roku 2007 se její prioritou stala kampaň Nehrajme si s PVC. Jejím cílem je náhrada PVC nejen ve zdravotnických pomůckách ale i v hračkách, předmětech pro děti a potravinových obalech. V dubnu 2008 jsme založili Koalici bez PVC, do níž vstoupil i známý prodejce nábytku, společnost IKEA. PVC je po celou dobu své existence spojeno s úniky toxických látek do životního prostředí. V naší zemi to například dokazuje už zmíněná Spolana Neratovice. Arnika proto usiluje o náhradu tohoto plastu. V dubnu 2007 jsme zahájili petiční akci „Za náhradu PVC“, kterou během jednoho roku podpořilo přes 8 tisíc lidí včetně řady významných osobností. Arnikou zadané testy hraček z PVC pomohly stáhnout z trhu ty, které obsahovaly nebezpečné ftaláty. Testy zároveň odstartovaly daleko důslednější kontrolu chemické bezpečnosti hraček českými hygieniky a Českou obchodní inspekcí. Z popudu Arniky také během posledních tří let přibude každý rok minimálně jedna až dvě nemocnice, které nahrazují PVC bezpečnějšími alternativami.

Program Toxické látky a odpady vytvořil zázemí i pro řadu mezinárodních aktivit. Hostí centrum Pracovní skupiny mezinárodní sítě IPEN pro dioxiny, PCB a odpady a začleňuje Arniku do mezinárodních sítí IPEN (International POPs Elimination Network), HCWH (Health Care Without Harm), Zero Mercury Working Group a GAIA (Global Alliance for Incineration Alternatives). Od listopadu 2004 do května 2005 koordinoval velice úspěšný projekt globálního monitorování zatížení slepičích vajec z domácích chovů perzistentními organickými látkami. Výsledkem projektu se stala studie Zpráva o vejcích (The Egg Report), jež pomohla předejít přijetí vágních dokumentů na první schůzce stran Stockholmské úmluvy v Uruguayi.

jbj
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

zachranme-irbise