en ru

Odborné posouzení důvodů ke kácení a významu dřevin

Povolení ke kácení může být podle § 8 odst. 1 zákona o ochraně přírody vydáno jen ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Orgán ochrany přírody musí ve správním řízení objektivně posoudit a náležitě odůvodnit, zda zájem vlastníka na pokácení dřevin převyšuje konkurující veřejný zájem na jejich zachování. Úřad přitom váží funkční a estetický význam dřevin na straně jedné a závažnost důvodů pro jejich pokácení na straně druhé, aby mohl rozhodnout, zda pokácení dřevin povolí.

Posouzení významu dřevin zároveň poslouží ke stanovení náhradní výsadby za kácení. Náhradní výsadba totiž má kompenzovat ekologickou újmu způsobenou kácením a tu nelze prakticky odvodit jinak, než z posouzení významu dřevin. Zároveň se ale posouzení nemůže omezit na pouhé kritérium pro určení rozsahu náhradní výsadby – na pouhé finanční ocenění dřevin. Finanční hodnotu přitom netvoří jen „cena dřeva“, ale i ekologických a estetických funkcí. Hodnotu dřeviny, potažmo ekologickou újmu vzniklou jejím pokácením, může každý obecní úřad vyčíslit pomocí volně šiřitelného programu zpracovaného na základě metodiky Agentury ochrany přírody a krajiny.

Význam dřevin je nutné posoudit pro danou lokalitu nebo i širší rámec krajiny. Tím je myšlena schopnost stromu zlepšovat klima a mikroklima, poskytovat útočiště dalším organizmům a esteticky zhodnocovat okolí.

Funkční a estetický význam přitom nelze zaměňovat se sadovnickými kritérii. I poškozený či dožívající strom může být esteticky hodnotný a být cenným biotopem. Porost zahradnicky bezcenných náletových dřevin může výrazně zlepšovat mikroklima. Podstatný je i kontext dřeviny. Výrazně odlišná situace je v parku, na sídlišti, v centru města, v okolí frekventovaných komunikací a ve volné krajině.

Podle § 56 správního řádu, závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, které úřední osoby nemají, správní orgán usnesením ustanoví znalce (oznámí je znalci, ostatní účastníky řízení úřad vhodným způsobem vyrozumí). Znalci uloží, aby vypracoval písemný posudek a předložil mu jej ve lhůtě, kterou současně určí. Pokud to úřad připustí, může za něj tento důkaz opatřit účastník řízení (§ 50 odst. 2 správního řádu). V případě, že nedojde k ustanovení ani připuštění znalce úřadem a některý z účastníků znalecký posudek opatřený na své náklady předloží sám, musí se s ním jako s plnohodnotným důkazem úřad přesto vypořádat v odůvodnění správního rozhodnutí. Rovněž závěry posudku ustanoveného znalce nelze přebírat v rozhodnutí automaticky – znalecký posudek je jedním z důkazů, úřad je povinen jej hodnotit s ohledem na jeho logičnost, naplnění zadání a v souvislosti s dalšími důkazy a podklady.

Odborné posouzení dřeviny za účelem rozhodnutí o kácení zajišťuje obecním úřadům zdarma Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (příslušné regionální pracoviště). V případě její zaneprázdněnosti lze oslovit další znalecké ústavy (Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně – Zahradnickou fakultu, Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i.) či soudní znalce v oboru ochrana přírody (dendrologie, posuzování zdravotního stavu dřevin), nebo v oboru ekonomika (oceňování dřevin a jejich výsadeb). Dále je ještě možné oslovit odborného arboristu ze seznamu vedeného Českým svazem ochránců přírody.

I tyto posledně jmenované osoby, které nejsou na seznamech vedených krajskými soudy, umožňuje zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve výjimečných případech využít k ustanovení znalcem.

Pro posouzení věci je také vhodné, aby úřad provedl místní šetření (důkaz ohledáním na místě – § 54 správního řádu) a případně ještě ústní jednání (zde lze ujasnit s účastníky řízení nejasnosti a také vyslechnout znalce podle § 56). Ohledání na místě úřad nařídí vždy, pokud bez účasti žadatele nebo jiného účastníka nelze ověřit skutečnosti uváděné jako důvod kácení. Vlastníku nebo nájemci pozemku oznámí provedení ohledání úřad formou usnesení. Ostatní účastníky úřad také včas uvědomí. Písemnost s informacemi o ústním jednání musí být všem účastníkům doručena nejméně 15 dnů před jeho konáním. O výsledku ohledání, ústním jednání a o výslechu znalce se sepisuje protokol, který je součástí spisu.