en ru

Často kladené dotazy

Q
Má obce povinnost zajistit pro občany kontejnery na sběr bioodpadu?
A

Podle Vyhlášky č. 321/2014 Sb. jsou obce povinni zajistit místa pro oddělené soustřeďování minimálně pro biologické odpady rostlinného původu, a to minimálně v období od 1. dubna do 31. října kalendářního roku.

Jak z textu vyhlášky vyplývá, není povinností obce instalovat na ulici kontejnery na bioodpad. Stačí, když obec určí místa, kam lidé tyto odpady mohou odvážet (sběrný dvůr, sběrné místo pro sběr bioodpadu, kompostárna). Plošný sběr bioodpadů (dům od domu, kontejnery na sídlištích) je ale účinný. Může vést k výraznému snížení produkce směsného zbytkového odpadu. Viz například případy Písku, Kyjova či Březí.

Pokud některé obce nabídnou domácnostem kontejnery na bio (hnědé popelnice) přímo k domu, je to jejich rozhodnutí. Je také na zvážení zástupců obcí, zda tuto službu nabídnou domácnostem zdarma či ji zpoplatní. Domácnostem lze nabídnout i více variant – odběr na sběrném místě zdarma, odvoz od domu za poplatek. Takto to třeba uplatňují ve Starém Hradišti na Pardubicku.

Některé obce začali domácnostem nabízet kompostéry. Domácí kompostování nestanovuje vyhláška sice jako možný způsob řešení, ale současně platí, že odpad, který nevzniká, není třeba někam odkládat. Z hlediska ekonomického je pro obec i domácnosti domácí kompostování výhodné. Je to nejlevnější způsob nakládání s bioodpady.

Další podrobnosti, viz článek: http://arnika.org/vyhlaska-321-2014-sb .

Q
Kam s bioodpady v Praze?
A

V roce 2016 bylo v Praze několik možností, jak naložit s bioodpady.

1) Objednat si nádobu na svoz bioodpadu. Výhodou tohoto systému je, že do těchto nádob lze odkládat nejen zahradní odpady, ale i kuchyňský odpad rostlinného původu. Svoz probíhá 1x za 14 dní. Více viz: http://www.psas.cz/index.cfm/sluzby-firmam/odpady/svoz-bioodpadu/uzavreni-smlouvy-online/

2) Odpad ze zahrad lze ukládat do velkoobjemových kontejnerů. Zda budou ve Vaší městské části přistavěny, zjistíte na úřadu Vaší městské části (viz mapa městských částí).

3) Odpad ze zahrad a parků lze odvézt na sběrný dvůr. Nejbližší sběrný dvůr a informaci o tom, zda přijímá bioodpady, zjistíte např. na webu: http://www.sberne-dvory.cz/.

4) Bioodpady lze kompostovat na zahradě či ve vnitrobloku. Některé městské části podporují i nákup kompostérů. Více o takové podpoře opět musíte zjistit na úřadu Vaší městské části (viz mapa městských částí).

5) Další možností je připojit se k některé skupině komunitně kompostujících domácností. Domluvit se je třeba vždy se správcem komunitního kompostéru. Kompostéry totiž nemusí být vždy veřejně přístupné. Kuchyňský odpad totiž obsahuje více vody a dusíku a jeho provoz musí být sledován. Některé městské části podporují i nákup těchto kompostérů (můžete vytvořit vlastní skupinu). Přehled instalovaných komunitních kompostérů naleznete na webech:

http://www.kompostuj.cz/zapojte-se/kompostovaci-mapa/

http://www.kokoza.cz/mapa/

http://arnika.org/komunitni-kompostovani-v-praze

Q
Kde lze získat násadu do vermikompostéru?
A

Nejlevnější je získat náplň od někoho, kdo již vermikompostér provozuje. Jinak lze samozřejmě žížaly koupit. Nabízí je například tyto prodejci:

http://www.ekonakup.cz/kompostery-a-prislusenstvi-kompostovaci-toalety/vermikompostery/nasada-zizal-do-vermikomposteru

http://www.vermikompostovani.cz/

https://www.borsky.cz/

http://www.zizaly.com/produkty-1/

 

Q
Co dělat (v Praze), když u Vás máte přeplněné kontejnery na tříděný sběr?
A

Informaci o tom, že u Vás jsou přeplňované kontejnery na tříděný sběr, je nutné nahlásit na příslušný úřad městské části, která zajistí zjednání nápravy.

Nově podle informací Magistrátu hlavního města Praha nemohou barevné kontejnery na ulici využívat živnostníci (hrozí jim za to vysoká pokuta). I když se firma zapojí do systému města, musí mít vlastní nádoby. Kontrolu provozoven provádí úřady městských částí.

Kontejnery na papír a plasty mohou být přeplněny i z důvodu našeho chování. Sešlapáváním PET lahví a skládáním kartonových krabic můžeme každý z nás přispět k řešení tohoto problému. Ušetří to městu i finance. Náklady na tříděný sběr v Praze výrazně přesahují příjem za zpětný odběr (od společnosti EKO-KOM) a z prodeje surovin (viz studie Institutu pro udržitelný rozvoj měst a obcí).

Odpověď na tuto otázku naleznete též na pražském portálu životního prostředí: http://portalzp.praha.eu/jnp/cz/odpady/pro_obcany/nejcastejsi_dotazy/index.html.

 

Q
Je možné kompostovat novinový papír a letáky?
A

Kompostovat novinový papír a letáky nedoporučujeme. Efektivnější je tento materiál recyklovat (více viz: http://arnika.org/papir). Kompostovat doporučujeme pouze papír, který není k recyklaci vhodný (ruličky od toaletních papírů, obaly od vajíček, papírové kapesníky). Menší množství libovolného papíru samozřejmě nevadí (obsah těžkých kovů v tisku neumíme posoudit).

V zahraničí je občas možné slyšet o možnosti kompostování tohoto materiálu. Je třeba ale zvážit, jak je tato informace relevantní pro ČR. Jednak nemusí být v dané zemi dostatečný odbyt pro tuto surovinu, jednak se může jednat o program ke kompostování kuchyňských odpadů, kde je třeba kompost doplnit o suchý a uhlíkatý materiál a jiný materiál není k dispozici.

Q
Jak efektivně likvidovat odpad z kuchyní a jídelen?
A

V současné době mají všichni původci, tj. všechny subjekty, kterým při jejich činnosti vzniká jakýkoliv odpad, zákonnou povinnost zbavovat se odpadů předáním oprávněné osobě. Tato povinnost se vztahuje i na biologicky rozložitelné odpady z kuchyní (gastroodpady). I ty je třeba řádně třídit, skladovat a předávat za úhradu oprávněné firmě.

Druhou možností je tyto odpad zpracovat ve speciálním elektrickém kompostéru. Ten je schopen je během 12 až 24 hodin přeměnit na materiál, který lze následně využít jako hnojivo (po vyjmutí z kompostéru je třeba ho nechat zhruba 3 až 4 týdny uležet na suchém a temném místě). Na nákup kompostéru je možné získat dotaci z Operačního programu životní prostředí až ve výši 85 %.

Více informací:

http://www.opzp2014-2020.cz/clanek/dotace-na-gastrokompostery

http://www.kompostovani-recyklace.cz/casto-kladene-otazky.php

Q
Musí firmy třídit odpady?
A

Podle platného zákona o odpadech č. 185/2001 Sb. je každý povinen při své činnosti předcházet vzniku odpadů (§10). Vznikající odpady jsou původci odpadů (§16) shromažďovat a třídit podle jednotlivých druhů a kategorií. O jejich vzniku musí původce vést jejich průběžnou evidenci (§16). Kontrolu správného nakládání s odpady ve firmách provádí příslušná obce (případně úřad městské části) a Česká inspekce životního prostředí.

V případě, že firma produkuje odpad podobný komunálnímu (jako domácnosti), je povinnost firmy tyto odpady shromažďovat a třídit podle jednotlivých druhů problematicky vymahatelná. Zákon totiž nestanovuje, kolik toho musí firma vytřídit. Díky tomu je to v podstatě nevymahatelná povinnost. Bohužel likvidace směsného odpadu je pro firmu obvykle levnější, než zajistit si nádoby a odvoz papíru, plastů atd. Firmy nejsou k třídění motivovány. Změnit to může až nový zákon o odpadech, podle kterého budou muset i právnické osoby recyklovat určité množství papíru, plastů, skla a kovů (stanoveny byly standardy produkce pro jednotlivé typy provozů – viz pravé menu). Také lze počítat s nárůstem cen za likvidaci směsného odpadu z důvodů zákazu skládkování směsných odpadů od roku 2024.

Firmy, produkující odpad podobný komunálnímu, se mohou zapojit také do systému obce či města. Zapojit se lze pouze na základě smlouvy mezí obcí a firmou. Podmínky se sídlo od sídla liší, například v Praze musí mít zapojené firmy vlastní kontejnery na tříděný sběr. Pokud by firma bez smlouvy s obcí využívala kontejnery na tříděný sběr, určené pro domácnosti, může dostat pokutu až 300000,- Kč.

Q
Jak třídit kovové odpady?
A

Kovy lze rozdělit na železné, litinu, barevné kovy, hliník. Železo, litina, barevné kovy, silnější kusy hliníku jsou velmi cennou a dobře prodejnou surovinou. Vykupují se. Problematický je výkup tenkostěnného hliníku, ten se vykupuje jen někde a ne všechen (obvykle jen plechovky). Pokud se chystáte do výkupny, je nutno vzít si sebou identifikační průkaz a znát číslo svého účtu. Od 1. března 2015 se kovy nevykupují za hotové (opatření, které má bránit krádežím kovů). Prodat nelze některé věci, které by mohli pocházet z trestné činnosti (např. pietní předměty). Podrobnosti naleznete v zákonu o odpadech č. 185/2001 Sb., §18 a ve vyhlášce č. 383/2001 Sb., §8.

Pokud kovů máte málo nebo je výkupna daleko, lze kovy odevzdávat do systému obce. Od 1. ledna 2015 jsou obce povinny zajistit místa i pro odkládání tohoto druhu odpadu (vyhláška č. 321/2014 Sb.). Obce ve své obecně závazné vyhlášce stanoví, které kovy se v obci třídí a jakým způsobem. V některých krajích se sbírají kovové obaly do pytlů, jinde se sbírají s jinou komoditou (nejčastěji s plasty), v řadě míst je možné kovy odevzdat pouze ve sběrném dvoře. V menších obcích mohou jednorázově zajišťovat sběr kovů hasiči.

Podle rámcové směrnice o odpadech 98/2008 jsme v roce 2020 povinni recyklovat nejméně 50 % kovů, který se v domovním odpadu vyskytuje.

Kovy je nutno třídit každý samostatně. Někdy může být problém jednotlivé materiály od sebe rozeznat. Zde je proto několik rad. Co se chytí na magnet, patří do železa. Hliníková folie lze zmuchlat do kuličky a jde roztrhnout (pokud to nelze, půjde o hliníkem potažený plast). Kovové obaly bývají označeny recyklačními symboly (viz obrázek).

Recyklacni symbol hlinik zelezo

Q
Azbest – nebezpečný odpad.
A

Azbest je název pro skupinu přirozeně se vyskytujících minerálů tvořících dlouhá, oddělená a tenká vlákna (amosit, chrysotil, krokydolit, tremolit, aktinolit a anthofylit). Jeho dobré vlastnosti (pevnost, pružnost, tepelná odolnost) byly využity tím, že se přidával do různých stavebních materiálů. V ČR se vyráběly tyto produkty již od roku 1912 (Eternit). Největší spotřeba azbestu byla v letech 1975 až 1990. Výroba všech produktů byla ukončena v roce 1996.

Azbest představuje závažné riziko pro zdraví člověka. Asbestová vlákna mechanicky poškozují dýchací cesty. Způsobit mohou podráždění, fibrózu i rakovinu plic. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) není možné stanovit bezpečnou koncentraci azbestových vláken ve vzduchu. V České republice pro pracovní prostředí platí limit 1000 vláken na 1 metr kubický. Pracovní podmínky pro práci v prostorách s výskytem azbestu blíže specifikuje Nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

Azbestové materiály představují riziko pouze v případě, že se s nimi manipuluje. Azbestová vlákna ze stavebních materiálů uvolňují pouze v případě, že tyto materiály řežeme, brousíme, do těchto materiálů vrtáme či jinak na ně mechanicky či chemicky působíme. Proto výrobky s azbestem není nutné odstranit ihned. Představují ale potenciální riziko. Je dobré vědět, zda se ve Vašem bytě či domě tyto materiály vyskytují. Předejdete tak možnému zamoření prostorů, tak jako se to stalo v nedávné minulosti v případě rekonstrukcí poměrně vysokého počtu škol. Není-li jasné, zda Vámi zkoumaný materiál obsahuje azbest či ne, lze si nechat udělat jeho rozbor. Identifikaci azbestových materiálů provádí zdravotní ústavy a některé laboratoře (databáze laboratoří).

Odpady s obsahem azbestu je možné odstranit pouze na skládce, která smí přijímat odpad katalogové číslo 17 06 05 (stavební materiály obsahující azbest). Obvykle musí být na skládku dopraven v zabaleném stavu. Na skládce pak musí být ihned po uložení zahrnut inertním materiálem. Menší množství materiálu s obsahem azbestu lze obvykle také odevzdat ve sběrném dvoře. Materiál opět musí být zabalen a označen. Prostory, kde se azbestem manipulovalo a pracovalo je nejlépe uklízet od prachu mokrou cestou.  

Q
Jak předcházet odpadům?
A

Odpady produkujeme denně. Každý den rozhodujeme, kolik jich bude. Každé opatření má smysl. Význam drobných opatření je v tom, že je může udělat hodně lidí. Jestliže průměrný obyvatel ČR produkuje celkově přibližně 300 kg odpadů za rok a z toho vytřídí kolem 50 kg surovin, pak v obcích, kde jsou lidé motivování k prevenci, je jejich produkce i třikrát nižší.

K nejúčinnějším způsobům redukce množství odpadů v domácnostech patří:

Používat nabíjecí baterie místo jednorázových (úspory v gramech)
Vyhnout se jednorázovým nákupním taškám (úspory do 2 kg/ob/rok)
Omezení zbytečných obalů, pití vody z vodovodu
Odmítnutí nevyžádané reklamy do schránek (úspory kolem 8 kg/ob/rok)
Stop plýtvání potravinami
Jednorázově potřebné věci lze často zapůjčit
Nepotřebné oblečení darovat na charitativní účely
Starý nábytek nabídnout zdarma na internetu
Domácí kompostování (úspory od 40 do 200 kg/ob/rok)
Použití látkových plen (úspory do 3 kg/ob/rok, 700-1000 kg na 1 dítě)

Příklady obcí s nízkou produkcí odpadů: Štítná nad Vláří – Popov, Chvalšiny, Dalešice.

Příklady měst s nízkou produkcí odpadů: Fulnek, Kdyně, Vsetín.

Více podrobností na téma předcházení vzniku odpadu naleznete na webech:

http://pvo.arnika.org/

http://www.veronica.cz/spotrebitel-a-odpady

http://www.tretiruka.cz/media-a-odpady/predchazeni-vzniku-odpadu/