Organismus strom

Stromy jsou jedny z největších i nejdéle žijících organismů na Zemi.

Strom je růstová forma vyšších rostlin (dvouděložných).

Stromovou formu vyzkoušely v průběhu evoluce již přesličky, plavuně a kapradiny, ale vyšší rostliny ji dotáhly do dokonalosti především těmito nejdůležitějšími adaptacemi:

• mimořádně stabilní a pevné vegetační ústrojí
  kombinace celulózy a ligninu

• výškový vzrůst:
  až 150 metrů – sekvoj vždyzelená (Sequoia sempervirens)
  až 135 metrů – sekvojovec obrovský (Sequoiadendron gigantemum)
  až 115 metrů – blahovičník jeřábový (Eucalyptus regnans)

• dlouhověkost:
  4700 let – borovice osinatá (Pinus aristata)  - Kalifornie
  3000 let – tis červený (Taxus baccata) - Skotsko
  1500 až 2000 let – Vilémovický tis - Česká republika

Prométheus a Metuzalém

Nejstarším známým stromem vůbec byl Prometheus, exemplář borovice osinaté (Pinus longaeva) v pohoří Snake Range v Nevadě, objevený roku 1964 Donaldem Curreyem. Stáří stromu bylo určeno nejprve na 4844 let, podle nejnovějších měření byl nejméně 5000 let starý. Ironií osudu je, že Currey strom pokácel. (Podrobnou historii celého skandálu najdete na Wikipedii) Nejstarším známým stromem je proto Metuzalém, exemplář téhož druhu ve White Mountains v Kalifornii, starý 4789 let, jehož přesná poloha se tají.

Vilémovický tis

Nejstarším stromem u nás a zároveň i v celé střední Evropě je tis červený (Taxus boccata) v obci Vilémovice u Ledče nad Sázavou na Havlíčkobrodsku. Roste v zahradě tamního zájmečku. Obvod jeho kmene měří 310 cm, stáří stromu se odhaduje na 1500 až 2000 let. Dosahuje výšky 13 metrů a právě tolik měří průměr jeho koruny. Tis je strom dvoudomá rostlina - tento konkrétní strom je samičí. Tis  je jedovatý: kůra, dřevo i semena jsou prosycena jedovatou látkou, alkaloidem taxinem. Tis je chráněný zákonem.

Struktura stromu

Organismus stromu má také velice důmyslnou strukturu. Kromě běžného prodlužovacího růstu, který způsobují dělící pletiva koruny a kořenů, vyvinuly stromy také růst do šířky. Ten způsobuje druhotné dělicí pletivo zvané kambium. Částečně se na něm podílí také pletivo felogen, které produkuje mimo jiné korek.

Kambium se nachází mezi lýkovou vnější částí kmene (floem) a vnitřní dřevní masou (xylem). Kambium na jaře produkuje dřevní hmotu s řidšími většími cévami (světlejší barva), v létě pak s hustšími menšími cévami (tmavší barva). Na podzim a v zimě pak produkce dřeva ustává a vznikají tak charakteristické letokruhy.

Metabolismus stromů je velice účinný. Strom denně vyprodukuje přibližně tisíc litrů kyslíku a odpaří 100 až 400 litrů vody. To vše je regulováno funkcí miliard průduchů, které automaticky reagují na aktuální podmínky.