en ru

Pankrácká pláň

sklo a beton nad Vltavou 

Místo živého centra městské části beton a sklo kanceláří a parkovišť..
Městská část:
Praha 4 - Pankrác
Místo: Pankrácká pláň - od severojižní magistrály po park na Kavčích Horách
Doba ohrožení: od 90. let
Dnešní stav: masivní zástavba a nedostatek zelených ploch

Náměstí na Pankrácké pláni se mohlo stát skutečným centrem Prahy 4, která - byť je největší z pražských částí - jako jedna z mála nemá centrální náměstí. Na přelomu 50. a 60. let vznikla urbanistická koncepce, počítající s vybudováním náměstí se třemi výškovými budovami, a především se zázemím pro místní  obyvatele - knihovnou, radnicí apod. Tato představa však postupně vzala za své a místo toho od 70. let pokračuje nekoncepční zastavování území na úkor životního prostředí. Několik tisíc metrů čtverečních, napojení na veřejnou dopravu a jedinečná poloha nad vltavským údolím činí z místa velmi cennou a atraktivní lokalitu. A neboť pro ni neexistuje regulační plán, investory nic nezavazuje k výstavbě zázemí pro sport, kulturu, pro mládež či seniory.

Občanská iniciativa občanů Pankráce vznikla krátce po pádu totality s cílem zabránit postavení hotelu Bristol a dosáhnout změny celkové koncepce využití prostoru. Jak postupovala zástavba, zásadním problémem se ukázal zmíněný chybějící regulační plán, který by zajistil posuzování nových záměrů v kontextu celého území včetně již realizovaných, připravovaných či budoucích projektů. Už dnes je jasný nepoměr mezi zastavěnou plochou a plochami zeleně, parků či odpočinkových míst.

Ačkoliv sdružení opakovaně protestovala proti masivnímu zastavování území a kritizovala odbor životního prostředí za to, že souhlasí prakticky s každým kácením, které investoři požadují, zeleně stále ubývalo a ubývá. V létě roku 2007, v návaznosti na veřejnou debatu uspořádanou radnicí Prahy 4, proto sdružení předalo starostovi své požadavky včetně žádosti o zpracování studie, kolik stromů a keřů bylo povoleno odstranit a kde bude zeleň nahrazena. Také požadovali revizi rozsahu zelených ploch, jež musí být součástí každého objektu. V případě Pankrácké pláně má požadavek na zlepšení životního prostředí jasnou podporu ve výroku Městského soudu v Praze, který v rozhodnutí ze září 2008 uvedl, že oblast je postižena exhalacemi a hlukem více, než připouští hygienický limit.

S rozrůstající se zástavbou narůstá i tlak na „renovaci“ parku Družby. Radnice zde počítá s rozsáhlými změnami, které však mohou znamenat jak úbytek klidových míst, tak větší zatížení hlukem pro okolní residenční zástavbu. V minulosti došlo k nejasnému odprodání části parku společnosti Navatyp. Praha 4 tedy nemá plnou kontrolu nad celým parkem. Není jasné, proč místní radnice neodkoupila od restituentů části parku a nepožádala Magistrát o převod části pozemků parku z jeho vlastnictví na městskou část.

Na osm desítek stromů by mělo padnout za oběť výškové budově na rohu ulic Na Strži, Neveklovská a Jankovského, na místě hřiště TJ Zelená liška, kde stromy tvoří přirozenou bariéru mezi rušnou ulicí a sousedními domy. Přestože 140 lidí vyjádřilo jasný nesouhlas se stavbou komplexu, magistrát vydal kladné stanovisko. Územní rozhodnutí nyní přezkoumává soud. Ve stavebním řízení nebyla, v rozporu se zákonem, obeslána občanská sdružení a majitelé okolních bytů - magistrát v prosinci 2007 potvrdil, že rozhod nutí je nepravomocné a řízení musí proběhnout znovu.

Rozhovor s Marií Janouškovou z Občanské iniciativy Pankráce