Péče o zeleň v Karviné

Moravskoslezský kraj, 2013 | Kauzy - Stromy | Aktualizováno 22.6.2015
Foto: Monika Heisigová
V Karviné není spolek, v jehož náplni by byla výlučně ochrana městské zeleně.  Velice aktivní jsou tu však  Občané Karviné proti těžbě uhlí pod městem. Spolek má ve stanovách také ochranu životního prostředí. V Karviné nejde jen o to, zamezit další těžbě, která by způsobila devastaci území, ale i to, pečovat o zbytky kvalitní zeleně, a zajistit její obnovu na plochách po rekultivaci důlních vlivů.

 

A tady se naše zájmy setkaly.  Spolek se přihlašuje do řízení o vydání povolení ke kácení stromů – zejména stromů v obytných částech města.   Vadí mu, že město nenařizuje za pokácené stromy adekvátní náhradní výsadbu – ta je často nařízena v malém množství anebo na místě, kde nemůže kompenzovat ekologickou újmu vzniklou pokácením vzrostlých stromů. Konzultovali jsme se spolkem jeho pochybnosti k přístupu úřadu ke kácení i k stanovení náhradní výsadby. 

Pomáháme spolku sestavit připomínky nebo odvolání a ve spolupráci s dobrovolníkem Arniky a zároveň odborníkem -  arboristou  usilujeme se spolkem o změnu přístupu úřadu ke komunikaci s občany.

Necitlivé demolice budov

Další problém, na který jsme spolu se spolkem poukázali, je ničení vzrostlé zeleně v zahradách při demolicích domků v oblasti postižené důlními vlivy.  Tato zeleň by přitom mohla plnit svou funkci v krajině i nadále.  Navíc k demolici musí mít stavebník souhlas nebo povolení k odstranění stavby (§ 128, zák. č. 183/2006 Sb, stavební zákon)., ve kterém jsou stanoveny podmínky provedení demolice včetně podmínek stanovených orgánem ochrany přírody. Například  by tam mělo být uvedeno, zda stavebník musí dodržet ČSN 83 9061 (Technologie vegetačních úprav v krajině – Ochrana porostů a vegetačních ploch při stavebních pracích)  Bývá tam také uvedeno, jakým způsobem bude upravena parcela, na které dojde k odstranění stavby – co se stane se stávající zelení, jestli dojde k terénním úpravám a zatravnění apod. Doporučili jsme sdružení, které se v takovýchto případech hlásí do řízení jeho účastník,  aby požadovalo zachování stávající zeleně a  zatravnění ploch po demolici (protiprašné opatření).  Vlastník musí zajistit řádnou údržbu (mýcení buřeně, opatření proti černým skládkám apod.).

 

Dub v Bonkově

 

Běžnou součástí karvinské krajiny jsou povrchová potrubí pro odvod technologických vod z důlních provozů. Jedno z mnoha takových potrubí z dolu ČSM  v lokalitě Bonkov  je již dlouhodobě v dezolátním stavu a jeho údržba se téměř neprovádí. Zvětšující se úniky vody z potrubí způsobily, že se v průběhu letošního roku tato lokalita proměnila v bažinatý terén.

Ohrožen je bohužel i nejcennější strom na lokalitě. Jedná se o více než 100 letý dub letní (Quercus robur), pozůstatek původních dubů rostoucích zde na hrázi rybníků, ještě před osídlením lokality. Podle Marka Gasiora, certifikovaného  arboristy, se kterým spolupracujeme, se tento dub na jaře letošního roku ještě  olistil, ale již v letním období byl prakticky bez listí.

Po intervenci spolku již  v roce 2012, byla provedena jen provizorní oprava  záplatami a bylo  přislíbeno, že  v roce 2013 dojde ke kompletní výměně potrubí. Nic se neděje a v lokalitě se projevují důsledky podmáčení - stromy zde pomalu odumírají.

Protože jde o zásah  do dřevin, který vyvolává jejich poškozování nebo ničení dřevin, a který je v rozporu s platnou legislativou, podali jsme společně s místním spolkem podnět České inspekci živontího prostředí. V březnu 2015 zahájila Česká inspekce životního prostředí s odpovědnou osobou řízení o udělení pokuty za poškozování životního prostředí. Řízení bylo ukončeno uložením pokuty ve výši 100 000 Kč viníkovi - těžební společnosti OKD. Vzhledem k nevratnému poškození vzrostlých stromů způsobeném dlouhodobým zanedbáváním údržby potrubí považuje Arnika výši pokuty za nedostatečnou.

Bonkov - zamokření     Dub Bonkov
Zanedbaná údržba technologického zařízení devastuje lokalitu a ohrožuje cenný dub letní. Foto: Marek Gasior.

 

 

Swiss-Cntrb  NAP  dbu

 

jbj
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

sajga-baner