en ru
Platnost: 24. 10. 2006 - 31. 1. 2015
Příloha: Dokument Adobe PDFPetice_Pankrac_bez_mrakodrapu.pdf

Mrakodrapy v PrazeOd roku 2000 usilují developerské firmy o výstavbu mrakodrapů na Pankrácké pláni v Praze. Otevřeně se hovoří o "moderní protiváze Pražského hradu". Výstavba by vedla k poškození unikátního historického charakteru Prahy, jenž by jedním z důvodů pro zápis na listinu UNESCO. Mrakodrapy by také přivedly další automobily do centra Prahy a zabraly pozemky, určené původně pro vznik Centrálního náměstí Prahy 4 s novou radnicí a knihovnou.


Jiří Bárta, ředitel Nadace Via
Anna Grušová, Mgr., členka zastupitelstva Prahy 5
Zina Hamon Freundová, Mgr., lektorka jazyků, signatářka Charty 77
Marie Hrušková, spisovatelka
Klára Čulíková Langová, scénografka
Jana Marášková, bubenice skupiny Schovanky
Dana Němcová, psycholožka, signatářka Charty 77
Martin Němec, hudebník (Extempore)
Přemysl Rabas, MVDr., předseda Poslaneckého klubu SZ
Ivan Rynda, PhDr., vysokoškolský učitel
Ak. soch. Eva Slavíková, sochařka

ke konceptu nového územního plánu bývalého primátora Pavla Béma

Kpodpisovy-stanekoncept nového územního plánu bývalého primátora Pavla Béma se tvořil od roku 2008 a vznikly k němu hromadné připomínky. Ve chvíli, kdy každou z nich podpořilo alespoň 200 Pražanů, by je měl  magistrát řešit jako takzvanou námitku. Námitky zástupce veřejnosti mají stejnou váhu, jako námitky vlastníků nemovitostí. Platí přitom, že čím více podpisů se pod připomínkami shromáždí, tím lépe. 

Po volbách v roce 2010 se změnily poměry na radnici - ve vládnoucí koalici s ODS vystřídala dřívější ČSSD nově TOP09. Zastupitelstvo pak připravený koncept nového územního plánu včetně všech námitek občanů hodilo do koše.

Na této stránce najde souhrn všech podaných námitek. Přestože vznikly už v roce 2009 a magistrát je odmítnul, mnohé z nich jsou dodnes platné.

Do 9. prosince 2009 se k 28 hromadným námitkám zástupců veřejnosti připojilo celkem 17 890 Pražanů.

 

1/ Zachování zeleně

Námitky požadují ochranu a udržení zeleně na území Prahy. Šest požadavků zahrnuje ochranu existujících ploch zeleně (např. zeleně na Roztylech, lolality Trojmezí apod.), závazné vymezení zelených ploch v rozvojových a přestavbových oblastech (např. pozemky Masarykova a  dalších nádraží), zachování zahrádkářských kolonií, zastavení vzniku satelitních městeček na okraji města, zpracování regulačních plánů pro všechny citlivé oblasti a podmínění výstavby nových čtvrtí vytvořením infrastruktury pro obyvatele.

male_100x63zástupce veřejnosti: Centrum pro podporu občanů sdružení Arnika

pdf Námitky zástupce veřejnosti 

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 621 lidí.

Shromažďování podpisů stále probíhá - připojte se i Vy!

pdf Věcně shodné připomínky s podpisovou listinou

pdf Informační leták k tomuto problému

Více informací o zeleni v Praze

 

2/ Moderní řešení dopravy

Námitka požaduje vymezit severojižní magistrálu jako tzv. rozvojovou osu a celkově ji zklidnit do podoby městského bulváru, zmrazit plány na stavbu dalších částí Městského okruhu a radiál obydlenými čtvrtěmi města a namísto toho rozvíjet veřejnou dopravu, zapracovat ucelený systém cyklistické infrastruktury do územního plánu a neumožnit další rozrůstání města, což má za následek nárůst automobilové dopravy. Posledním požadavkem je vypuštění variant, které mají škodlivý vliv na životní prostředí.

automat-chodeczástupce veřejnosti: Auto*Mat - iniciativa pro lepší život v Praze

pdf Námitky zástupce veřejnosti 

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 847 lidí.

Shromažďování podpisů stále probíhá - připojte se i Vy!

pdf Věcně shodné připomínky s podpisovou listinou

Více informací o dopravě v Praze

 

3/ Ochrana historického centra Prahy

Námitky požadují vyznačit veřejné budovy (nemocnice, úřady ad.), aby je nebylo možné přeměnit na hotely, a chránit zeleň (návrh územního plánu umožňuje např. na Kampě stavbu podzemních garáží či restaurace). Požadují zpracovat regulační plány pro celé centrum. Dopravní stavby musí respektovat limity využití území. Územní plán musí obsahovat závazná procenta bydlení, aby se podařilo zvrátit vylidňování centra. Dílčí námitky směřují k ochraně Masarykova nádraží, Pražského hradu, Občanské plovárny, Lorety a dalších míst.

zástupce veřejnosti: Ústav pro ekopolitikuustav-pro-ekopolitiku

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 404 lidí.

Shromažďování podpisů stále probíhá - připojte se i Vy!

pdf Věcně shodné připomínky s podpisovou listinou

Více informací o Ústavu pro ekopolitiku

 

4/ Urban sprawl a záplavová území

Námitky požadují, aby nebyla vymezována další zastavitelná území na úkor dosud nezastavitelných, pokud nebude prokázána potřeba ploch pro novou výstavbu. Přednostně by se měla využívat území brownfields. Dále požadují vyhodnotit vliv konceptu na celé území města (nikoli jen na 19 % území) a zveřejnit podklady posouzení, například plánované dopravní zátěže. Posledním požadavkem je důsledná ochrana záplavových území v nivách vodních toků před další zástavbou.

zástupce veřejnosti: Ústav pro ekopolitikuustav-pro-ekopolitiku

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 243 lidí.

Shromažďování podpisů stále probíhá - připojte se i Vy!

pdf Věcně shodné připomínky s podpisovou listinou

Více informací o Ústavu pro ekopolitiku

 

5/ Pěší doprava a zklidňování centra Prahy

Námitky požadují definovat pěší dopravu včetně výchozího a cílového stavu, zapracovat ucelenou koncepci rozvoje infrastruktury pro pěší dopravu do územního plánu, doplnit rozdílové mapy, dále požadují dopravní zklidnění centra města, zklidnění severojižní magistrály a ulice Milady Horákové, ochranu zeleně, ochranu vnitrobloků a vymezit všechny parky, náměstí a třídy s pěším provozem jako vybraná veřejná prostranství podléhající zvláštnímu režimu ochrany.

zástupce veřejnosti: Oživeníoziveni

pdf Námitky zástupce veřejnosti

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 338 lidí.

Shromažďování podpisů stále probíhá - připojte se i Vy!

pdf Věcně shodné připomínky s podpisovou listinou

Více informací o dopravní kampani Oživení

 

6/ Spoluúčast veřejnosti v tvorbě územního plánu

Námitky požadují dodržení návaznosti fází zpracování územně plánovacích dokumentů - konktréntě přednostní porjednání Zásad územního rozvoje Prahy, dále zařazení změn současného územního plánu do procesu tvorby nového územního plánu, aby se proces zpřehlednil. Dalšími požadavky jsou určení výchozích a cílových stavů, přesné označení dotčených pozemků, zpracování generelu pěší dopravy a zapojení veřejnosti do celého procesu tvorby územního plánu.

prazske-matkyzástupce veřejnosti: Pražské matky

pdf Námitky zástupce veřejnosti

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 362 lidí.

Shromažďování podpisů stále probíhá - připojte se i Vy!

pdf Věcně shodné připomínky s podpisovou listinou

Více informací o těchto námitkách

 

7/ Klánovický les

Námitky požadují, aby všechny pozemky v katastrálním území Klánovice, které jsou v současné době pozemky lesními, měly i nadále funkční určení lesy. Současně požadují, aby byla z konceptu územního plánu vyřazena varianta, která umožňuje v Klánovickém lese zřídit golfové hřiště. Umístění golfu je v rozporu se Strategickým plánem Prahy, a Strategií ochrany přírody a krajiny v Praze, zasahuje také do přírodního parku Klánovice - Čihadla a do území Natura 2000. 

7.1 Námitky Újezdského stromu

zástupce veřejnosti: Pavel Roušarujezd-strom

pdf Námitky zástupce veřejnosti

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 271 lidí.

Shromažďování podpisů stále probíhá - připojte se i Vy!

pdf Věcně shodné připomínky s podpisovou listinou

Více na stránkách Újezdského stromu

7.2 Námitky sdružení za Klánovický les

zástupce veřejnosti: Občanské sdružení za Klánovický les

pdf Námitky zástupce veřejnosti

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 224 lidí.

Shromažďování podpisů stále probíhá - připojte se i Vy!

pdf Věcně shodné připomínky

Více na stránkách Občanského sdružení za Klánovický les

 

8/ Skládka a další problémy Ďáblic

Námitky požadují vyřazení varianty rozšíření skládky komunálního odpadu v Ďáblicích z nového územního plánu. Další námitky se týkají dopravy – požadují vyřazení severozápadní části Pražského okruhu, koncepční řešení dopravy v Ďáblicích s vyloučením tranzitu přes centrum obce a zhodnotit působení nové letové dráhy letiště Ruzyně na lidské zdraví. Dále se požaduje ochrana zeleně, koncepční řešení pěší a cyklistické dopravy a zpracování generelu odvodnění Ďáblic.

zástupce veřejnosti: Občanské sdružení pro Ďáblice

pdf Námitky zástupce veřejnost

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 307 lidí.

Shromažďování podpisů stále probíhá - připojte se i Vy!

pdf Věcně shodné připomínky s podpisovou listinou

Informační leták ke skládce 93.4 KB

Více o problémech Ďáblic

 

9/ Zelené Roztyly

Námitka odmítá vymezení území v okolí stanice metra Roztyly pro výstavbu výškových a rozměrných budov výrazně se vymezujících proti okolí. Pozemky kolem dálnice by mohly být vymezeny při respektován struktury území pro sport. Požaduje, aby v územním plánu byly v oblasti Roztyl zachovány souvislé plochy zeleně, navazující přirozeně na území krajiny a rekreace a nebyl narušen celoměstský systém zeleně propojující území Michelského lesa se Spořilovem.

zástupce veřejnosti: Šárka Zdeňková

Námitky zástupce veřejnosti 140.9 KB

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 591 lidí.

Shromažďování podpisů stále probíhá - připojte se i Vy!

pdf Věcně shodné připomínky s podpisovou listinou 93.6 KB

Informační leták k Roztylům 635.6 KB

Více informací o kauze

 

10/ Veleslavín – Vokovice – Staré Dejvice

Námitky požadují vytvoření centrálního parku v oblasti bývalého Strnadova zahradnictví u zámečku Veleslavín a na plochách brownfields po bývalé teplárně. Pro území Vokovic požadují vyšší ochranu zeleně, zanesení toku Veleslavínského potoka a vytvoření území rezervy pro obnovu Dejvického potoka a Dejvického rybníčku. Dalším požadavkem je vymezení Proboštského dvora pro veřejné vybavení, nikoliv pro bydlení a zrušení územní rezervy pro budování estakády z Petřin k Evropské třídě a železniční stanice Dlouhý lán.

zástupce veřejnosti: Anna Matoušková

Námitky zástupce veřejnosti 171.7 KB

Doplnění námitek zástupce veřejnosti  86.8 KB

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 292 lidí.

Shromažďování podpisů stále probíhá - připojte se i Vy!

pdf Věcně shodné připomínky s podpisovou listinou  92.1 KB

Více informací o problémech Prahy 6

 

11/ Nákladové nádraží Žižkov

Námitka požaduje zařazení prostoru nákladového nádraží do oblasti, v níž bude stanoven zákaz výstavby výškových a objemných budov. Hraniční čára vymezující zákaz výškových budov by měla být prodloužena v linii ulice K Červenému dvoru směrem ke Koněvově ulici, jinak hrozí poškození panoramatu Prahy. Dalším požadavkem je zvýšení podílu zeleně v území nákladového nádraží při jeho přestavbě v novou čtvrť hlavního města z dnes navrhovaných 20 na 40 %.

zástupce veřejnosti: Ondřej Rut

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 250 lidí.

Shromažďování podpisů stále probíhá - připojte se i Vy!

pdf Věcně shodné připomínky s podpisovou listinou 98.8 KB

Více informací o přestavbě nádraží

 

12/ Životní prostředí Stodůlek a Řeporyjí

Obsáhlé námitky se zabývají oblastí Velké Ohrady, Vidoule, Bellušovy, Stodůlek a Řeporyjí. Požadují mimo jiné zakreslit do územního plánu stanici metra Velká Ohrada, zvýšit podíl zeleně v nově zastavovaných územích, omezit výšku nové výstavby, zachovat parkovací místa, omezit výstavbu v okolí Vidoule na rodinné domky, snížit přípustnou intenzitu zastavování území, vytvořit pásy zeleně od Motolského ordoviku směrem k Prokopskému údolí, chránit lokality pro veřejné vybavení a další požadavky.

zástupce veřejnosti: Spolek občanských sdružení Jihozápadního Města

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 600 lidí.

Shromažďování podpisů stále probíhá - připojte se i Vy!

Věcně shodné připomínky 57.5 KB

Zmocnění zástupce veřejnosti 36.0 KB

POZOR - je nutné stáhnout a podepsat oba dokumenty

Více informací o problémech Jihozápadního Města

 

13/ Bezbariérové přístupy do metra

Námitka požaduje výslovně zařadit mezi veřejně prospěšné stavby dopravní infrastruktury dodatečně budované bezbariérové přístupy do starších stanic metra. Konkrétně se jedná o stanice: Anděl, Českomoravská, Flora, Háje, Hradčanská, I.P.Pavlova, Invalidovna, Jinonice, Jiřího z Poděbrad, Kačerov, Karlovo náměstí, Křižíkova, Malostranská, Můstek, Náměstí Míru, Náměstí Republiky, Národní třída, Opatov, Palmovka, Pražského povstání, Radlická, Roztyly, Staroměstská, Želivského. 

zástupce veřejnosti: Asistence

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 1 155 lidí.

pdf Námitky zástupce veřejnosti 92.6 KB

Shromažďování podpisů stále probíhá - připojte se i Vy!

pdf Věcně shodné připomínky s popisovou listinou 106.5 KB

Více informací o činnosti Asistence

Tyto námitky je možné podepsat také v Ta Kavárně Jedličkova ústavu.

 

14/ Ochrana zeleně - Belárie

Námitky požadují zachování zeleně v oblasti Belárie v Modřanech. Základní varianta konceptů územního plánu naproti tomu navrhuje, aby se Belárie přeměnila v území pro obytnou zástavbu. Zelený svah Belárie je přitom nedílnou součástí zeleného pásu lemujícího údolí Vltavy a vytváří harmonicou rovnováhu zastavěnému území kolem Modřanské ulice. Vzrostlá zeleň působí jako filtr prachu a splodin z frekventovaných ulic. Výstavba pětipodlažních domů by tato pozitiva zničila.

zástupce veřejnosti: Občanské sdružení Belárie

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 320 lidí.

pdf Námitky zástupce veřejnosti 63.4 KB

Shromažďování podpisů stále probíhá - připojte se i Vy! 

pdf Věcně shodné připomínky s podpisovou listinou 71.1 KB

 

15/ Ochrana parčíku ve Střešovicích

Námitky požadují vymezení současného parčíků mezi ulicemi Ve Střešovičkách a Na Petynce v Praze 6 jako „parkové plochy“. Návrh územního plánu parčík přehlíží a celé území řeší jako „obytné“. To by do budoucna mohlo znamenat tlak na zástavbu parčíku. Podobný problém se může týkat řady dalších míst v Praze, protože tvůrci územního plánu se rozhodli jednoznačně zakreslit pouze plochy zeleně o větší výměře než 5 000 m2. Je nicméně možné požadovat vyznačení i menších ploch a zvýšit tím jejich ochranu.

zástupce veřejnosti: Ondřej Dušek

Námitky zástupce veřejnosti 47.2 KB

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 612 lidí.

Shromažďování podpisů stále probíhá - připojte se i Vy!

Věcně shodné připomínky s odpisovou listinou 108.8 KB

 

16/ Ochrana zeleně a regulace výstavby v Praze 9

Námitky požadují zachování současné hranice klíčovského parku a jeho vymezení jako veřejného prostranstv a dále zachování hřiště na Krocínce. Dále požadují omezení hustoty a výšky plánované výstavby v areálu Odkolek a zvýšení podílu zeleně v rámci plošné regulace. V oblasti rodinných domů v oblasti Krocínky požadují úpravu hranice zástavby, dále požadují ukončení výstavby administrativních a obchodních center na náměstí OSN a zachování současného parku, a další dílčí úpravy.

zástupce veřejnosti: občanské sdružení Krocan

Námitky zástupce veřejnosti 96.8 KB

Grafická příloha námitek zástupce veřejnosti 12.4 MB

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 355 lidí.

Shromažďování podpisů stále probíhá - připojte se i Vy!

Věcně shodné připomínky 55.1 KB

Podpisová listina 431.0 KB

Více informací na stránkách Krocana

 

17/ Trasa Břevnovské radiály

Námitky požadují odsunutí portálu plánované Břevnovské radiály co nejdále od Břevnovského kláštera západním směrem, nejlépe až ke křižovatce Vypich. Již v současné době jsou v oblasti Břevnova překračovány hygienické limity a radiála by to ještě zhoršila. Portál by navíc poškodil historickou památku. Druhá námitka požaduje zakreslení rezervy pro trasu ražené varianty Břevnovské radiály podle návrhu občanského sdružení EKO Břevnov.

17.1 Odsun portálu od Břevnovského kláštera

zástupce veřejnosti: Petr Tomíček

pdf Námitky zástupce veřejnosti 141.7 KB

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 701 lidí.

Shromažďování podpisů stále probíhá - připojte se i Vy! 

pdf Věcně shodné připomínky s podpisovou listinou 2.4 MB

17.2 Územní rezerva pro jinou trasu tunelu

zástupce veřejnosti: Petr Tomíček

pdf Námitky zástupce veřejnosti 45.0 KB

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 388 lidí.

Shromažďování podpisů stále probíhá - připojte se i Vy! 

pdf Věcně shodné připomínky s podpisovou listinou 2.4 MB

 

18/ Zklidnění severojižní magistrály

Námitky požadují komplexní regulaci dopravy v koridoru severojižní magistrály od ulice V Holešovičkách po Jižní spojku tak, aby došlo ke zklidnění této tepny. To by znamenalo zejména vyjmout z územního plánu stavbu dalších plánovaných nájezdových a sjízdných ramp a také rozšíření magistrály, které je plánováno v oblasti Pankráce. Námitky vyjadřují nesouhlas se zakrytím magistrály mezi Bítovskou a Jihlavskou ulicí nadzemním tunelem a požadují řadu dílčích úprav v okolí magistrály na Praze 4.

zástupce veřejnosti: Alžběta Rejchrtová

Námitky zástupce veřejnosti 154.8 KB

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 771 lidí.

Shromažďování podpisů stále probíhá - připojte se i Vy!

Věcně shodné připomínky s podpisovou listinou 138.5 KB

 

19/ Zachování veřejného vybavení na Smíchově

Námitky požadují zachování ploch vymezených současným územním plánem pro sport a umístění základní školy. Namísto toho má být v lokalitě umožněna obytná výstavba. Takový krok by byl nevratný a navíc by poškodil obyvatele Smíchova a Košíř, protože je nepochybné, že prostorů pro sportovní aktivity je nedostatek a rovněž rezerva pro umístění základní školy je potřebná. Výstavba by navíc znamenala likvidaci zeleně a zhoršení kvality ovzduší, která je již dnes špatná.

zástupce veřejnosti: Ilja Mráček

Námitky zástupce veřejnosti 50.6 KB

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 250 lidí.

Shromažďování podpisů stále probíhá - připojte se i Vy!

 


Shromažďování podpisů pod následující námitky bylo ukončeno

20/ Ochrana zeleně v lokalitě Trojmezí

Trojmezí je významná přírodní a rekreační oblast (Přírodní park Hostivař – Záběhlice a Přírodní památka Meandy Botiče). Námitky požadují vyřazení nové obytné výstavby u Botiče a na Chodovci a zařazení celé lokality Trojmezí do celoměstského systému zeleně. Dále požadují přeřazení ploch určených konceptem územního plánu k rekreaci a sportu do ploch zeleně, protože rekreační využití by mohlo vést v výstavbě golfového hřiště nebo různých typů staveb.

koalice-trojmezzástupce veřejnosti: Renata Chmelová

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 475 lidí.

Shromažďování podpisů pod věcně shodné připomínky bylo ukončeno.

Věcně shodné připomínky s podpisovou listinou 637.0 KB

Informační leták k Trojmezí 668.7 KB

Více o Trojmezí

 

21/ Zachování zahrádkových kolonií

Protože koncept nového územního plánu navrhuje v podstatě plošnou likvidaci zahrádkářských osad, vzniklo několikero hromadných námitek týkajících se konkrétních lokalit i celé Prahy. Námitky požadují zařazení zahrádek a zahrádkových osad mezi hlavní způsoby využití pozemků zařazených v kategorii "krajinné území - zemědělské a pěstební plochy". Dále požadují, aby byla příprava nového územního plánu Prahy odložena do doby, až budou schváleny Zásady územního rozvoje.

21.1. Zahrádková osada Zbraslav-Kamínka

zástupce veřejnosti: Peter Jakubík

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 347 lidí.

Shromažďování podpisů pod věcně shodné připomínky bylo ukončeno.

Věcně shodné připomínky 122.1 KB

Zmocnění zástupce veřejnosti 56.7 KB

21.2. Zahrádková osada Sadová

zástupce veřejnosti: Josef František Mičkal

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 320 lidí.

Shromažďování podpisů pod věcně shodné připomínky bylo ukončeno.

Věcně shodné připomínky 78.3 KB

Zmocnění zástupce veřejnosti 60.5 KB

21.3 Zahrádková osada Jenerálka

zástupce veřejnosti: Helena Kohlová

pdf Námitky zástupce veřejnosti 98.8 KB

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 818 lidí.

Shromažďování podpisů pod věcně shodné připomínky bylo ukončeno.

pdf Věcně shodné připomínky s podpisovou listinou 92.1 KB

20.4 Zahrádková osada Ořechovka

zástupce veřejnosti: Josef Procházka

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 351 lidí.

Shromažďování podpisů pod věcně shodné připomínky bylo ukončeno.

pdf Věcně shodné připomínky 60.0 KB

 

22/ Nová dráha Letiště Praha a Pražský okruh

Námitky požadují, aby bylo zvýšení kapacity letiště Ruzyně podmíněno respektováním hygienických limitů na obydlených územích a spojením letiště s centrem Prahy kolejovou dopravou. Dále požaduje, aby byla vypuštěna podmínka, že severozápadní část Pražského okruhu musí vést přes Suchod a bylo doplněno, že Pražský okruh je součástí transevropské dálniční sítě TEN-T. Posledním požadavkem je vyhodnocení vlivu hluku na zdraví obyvatel a posouzení dalších vlivů případné realizace územního plánu na zdraví Pražanů.

22.1 Námitka zaměřená na Suchdol

zástupce veřejnosti: Václav Vik

Námitky zástupce veřejnosti 144.9 KB

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 610 lidí.

Shromažďování podpisů pod věcně shodné připomínky bylo ukončeno.

Věcně shodné připomínky s podpisovou listinou 99.6 KB

Více informací o letové dráze / webové stránky o okruhu

22.2 Námitka zaměřená na Dolní Chabry a Čimice

zástupce veřejnosti: Jaroslav Korf

Námitky zástupce veřejnosti 115.6 KB

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 455 lidí.

Shromažďování podpisů pod věcně shodné připomínky bylo ukončeno.

Věcně shodné připomínky s podpisovou listinou 160.9 KB

Zmocnění zástupce veřejnosti 110.7 KB

POZOR - je nutné stáhnout a podepsat oba dokumenty

Více informací o tomto problému

 

23/ Východní část Pražského okruhu (Běchovice - Modletice)

Námitka požaduje přehodnocení trasy východní části Pražského okruhu (označena jako stavba SOKP 511 v úseku mezi Běchovicemi a dálnicí D1 - Modletice). V tomto segmentu by měl být silniční okruh naprojektován na území Středočeského kraje. Silniční okruh kolem Prahy je součástí transevropské dálniční sítě TEN –T a  má sloužit jako transitní obchvat hlavního města, neboť jej bude využívat transevropská kamionová doprava. Není  reálné, aby současně fungoval jako městská komunikace.               

zástupce veřejnosti: Miroslav Mevald

Námitky zástupce veřejnosti 140.5 KB

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 1 200 lidí.

Shromažďování podpisů pod věcně shodné připomínky bylo ukončeno.

Věcně shodné připomínky s podpisovou listinou 147.9 KB

Informační leták k Běchovicím 1.7 MB

Více informací o problému

 

24/ Ochrana Dívčích Hradů, Vidoule a Kavalírky

Námitky požadují zachování území na západní straně plošiny Dívčích Hradů na okraji Jinonic výhradně pro stavbu kampusu Univerzity Karlovy a zajistit, aby v území nevznikaly žádné stavby, které s kampusem nesouvisejí. Dalším požadavkem je vymezení Vidoule jako veřejně přístupné rekreační plochy, aby na ní nevznikla oplocená sportoviště, například golf. Požadují změnit vymezení pozemků v oblasti Kavalírky, kde se developer chystá zastavět školní hřiště.

zástupce veřejnosti: František Gemperle

Námitky zástupce veřejnosti 202.4 KB

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 700 lidí.

Shromažďování podpisů pod věcně shodné připomínky bylo ukončeno.

Věcně shodné připomínky s podpisovou listinou 246.4 KB

Informační leták se shrnutím námitek 46.7 KB

 

25/ Rozvoj území Kyje-Hutě

Námitka požaduje, aby územní plán v této oblasti stanovil charakter nové zástavby, která má vznikat na orné půdě, jako zástavby „otevřené“ (rodinné domky). Zástavba sídlištního typu není vhodná. Výšková hladina by měla být stanovena do 3 podlaží, podobně, jako je tomu u okolní zástavby. Dalším požadavkem je vymezení ploch veřejného vybavení v centru oblasti Kyje-Hutě a zpracování podrobné územní studie pro řešení oblasti.

zástupce veřejnosti: Pavel Černý

pdf Námitky zástupce veřejnosti 426.9 KB

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 388 lidí.

Shromažďování podpisů pod věcně shodné připomínky bylo ukončeno.

pdf Věcně shodné připomínky s podpisovou listinou 447.8 KB

Více informací o řešení území Kyje-Hutě

 

26/ Životní prostředí Hloubětína a Kyjí

Námitky požadují ochranu zeleného území mezi Vysočanskou radiálou a zahrádkářskou osadou Hutě, v kontaktu s přírodním územím Bažantnice, před obytnou zástavbou. Dále odmítají výstavbu areálu citylogistiky - kontejnerového překladiště - při železniční trati v Malešicích. Třetím požadavkem je vyřadit z územního plánu dopravní napojení na Pražský okruh ve směru Dolní Počernice - Běchovice, a řešení související mimoúrovňové křižovatky Pražského okruhu.

zástupce veřejnosti: Kyjský občanský klub

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 527 lidí.

Shromažďování podpisů pod věcně shodné připomínky bylo ukončeno.

pdf Věcně shodné připomínky s podpisovou listinou  833.6 KB

Více informací o problémech území

 

27/ Ochrana zeleně na sídlišti Jarov

Námitky se zabývají špatným stanovením koeficientů zelených ploch na sídlištích Jarov a Chmelnice na Praze 3. Zatímco ve skutečnosti tvoří zeleň 50 %, územní plán stanoví pouze 40 % podíl - to by mohlo vést k liikvidaci zelených ploch a jejich přeměně na stavební pozemky. V územním plánu také chybí vyznačení sedmi parků, což představuje další ohrožení zeleně. Námitky požadují také jasně stanovit, že likvidace zeleně bez adekvátní náhrady je nepřípustná.

zástupce veřejnosti: Petr Nekola

Námitky zástupce veřejnosti 129.1 KB

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 1 331 lidí.

Shromažďování podpisů pod věcně shodné připomínky bylo ukončeno.

Věcně shodné připomínky 139.4 KB

 

28/ Sportovní plocha v Hlubočepích

Námitka požaduje, aby sportovní plocha vymezená v Hlubočepích měla přísnější prostorovou regulaci. Případná zástavba na této ploše by měla být maximálně jednopodlažní a v areálu by mělo být zachováno minimálně 85 % plochy zeleně na rostlém terénu. Sportovní plocha se nachází v jádru starých Hlubočep, prohlášených památkovou zónou, v blízkosti Raudnitzova domu a Hansfalkovského dvora a také v blízkosti přírodní památky Železniční zářez.

zástupce veřejnosti: občanské sdružení Hlubočepští

pdf Námitky zástupce veřejnosti 54.0 KB

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 456 lidí.

Shromažďování podpisů pod věcně shodné připomínky bylo ukončeno.

Věcně shodné připomínky s podpisovou listinou 119.3 KB

Pod věcně shodné připomínky připojilo svůj podpis 771 lidí.

Shromažďování podpisů pod věcně shodné připomínky bylo ukončeno.

Podrobný komentář k jednotlivým požadavkům petice

20. října 2008

  1. Zachovali a vytvářeli v novém územním plánu prostor pro zeleň
  2. Zabezpečili informování občanů
  3. Zpracovali inventarizaci zeleně
  4. Neschvalovali plošné kácení
  5. Nařizovali důsledně náhradní výsadbu

Význam městské zeleně

Město považujeme za výsostný prostor lidské kreativity a naplňování společenských potřeb. Mnohdy si ovšem neuvědomujeme, jak bezpodmínečně jsou města závislá na vnějších zdrojích: ať už jde o zásobování potravinami ze zemědělských oblastí, dovoz výrobků z průmyslových zón, nebo přísun vody, ropy a energií. Dnešní život ve městech mnohem více určuje bezbřehé využívání zdrojů než koncept udržitelného rozvoje.

Praha patří k urbanistickým a architektonickým klenotům a její centrum je zařazeno na prestižní seznam světových památek UNESCO; nicméně kvalita života v Praze tomu neodpovídá. V mezinárodním srovnání prováděném agenturou Mercer se Praha dlouhodobě pohybuje kolem 70. místa z 215 světových měst. Začíná se říkat, že Praha je sice nejkrásnějším městem světa, ale žít se v něm nedá.

Jedním z podstatných faktorů, které určují, zda se obyvatelům v daném městě dobře žije, je množství a kvalita zeleně a veřejných prostranství. Právě zeleň totiž vyvažuje negativní dopady civilizace – zejména hluk a exhalace způsobované automobilovou dopravou, ale také beton staveb a asfalt chodníků a silnic. Uchování stromů, parků a dalších veřejně přístupných zelených ploch v centrálních částech Prahy je klíčové pro udržitelný rozvoj města i pro zdraví a kvalitní život jeho obyvatel.

Estetický a hygienický význam zeleně si uvědomoval již mezi světovými válkami zakladatel moderního urbanismu Le Corbusier, když ve své knize Ville radieuse (Zářící město) popisuje vizi města, v němž bude z každého bytu viditelná obloha a stromy.

Současná krize městské zeleně částečně souvisí s vytlačováním chodců z ulic a veřejných prostranstvím. V zelených pásech i na náměstích, které původně sloužili jako promenády a místo setkávání, se stále více zabydlují automobily. Zeleň, která by měla v ideálním případě tvořit živou páteř města, je mnohdy v zájmu parkovacích míst vytěsňována do zanedbaných, izolovaných parčíků. Celý proces akceleruje díky šokujícímu přístupu některých samospráv, které k zeleným plochám přistupují jako k mrtvému kapitálu a to i přesto, že odborné kapacity varují před neuváženým kácením a jeho negativními důsledky na zdraví obyvatel.

V posledních letech se na téma městské zeleně uskutečňuje řada výzkumů, jejichž cílem je změřit, jak moc jsou stromy významné a jaký je rozsah jejich pozitivního působení v hustě obydleném a zastavěném území. Funkce městské zeleně zahrnují řadu oblastí:;

Stromy jsou krásné

Zeleň v městském prostředí takřka odtrženém od přírody umožňuje vnímat přirozené rytmy, zejména střídání ročních období. Zelené plochy a parky jsou místem ke sportování i odpočinku, stromy jsou zdrojem inspirace a estetických požitků

Stromy filtrují ovzduší

Vegetace působí jako přirozený filtr škodlivých látek v ovzduší. Stromy zachycují především jedovatý přízemní ozón a jemný polétavý prach, který na sebe váže řadu toxických látek, dále oxidy síry a dusíku, oxid uhelnatý a další látky. Američtí vědci z týmu Davida J. Nowaka ve svém článku publikovaném v roce 2006 vypočetli, že stromy ve městech Spojených států odstraní ročně z ovzduší 711 000 tun škodlivin. Hodnotu těchto služeb vědci vypočítali na 3,8 miliardy dolarů.

Stromy zlepšují kvalitu vzduchu

Stromy zvlhčují vzduch, a zlepšují tím jeho kvalitu z hlediska lidského zdraví (to je důležité zejména pro astmatiky). Zároveň některé dřeviny do svého okolí uvolňují silice (tzv. fytoncidy), které hubí nebezpečné choroboplodné zárodky. 

Stromy vyrovnávají teplotní extrémy

V zimě brání stromy vysázené v blízkosti budov jejich vysokým tepelným ztrátám, neboť zmírňují proudění studeného vzduchu. Vegetace je schopna snížit tepelné ztráty o 20 až 50 %. V létě naopak vegetace ochlazuje své okolí lépe a efektivněji než veškerá klimatizační zařízení. Vzrostlý, vodou dobře zásobený strom může během jednoho dne odpařit až 400 litrů vody, a z ovzduší tak odčerpá téměř 280 kWh tepelné energie. Tato energie se uvolní v noci při kondenzaci páry; vznikne rosa. Pod stromy lze proto ve dne proto naměřit až o 3º C nižší teplotu než v okolí, v noci naopak teplotu o tři stupně vyšší.

Stromy vytvářejí kyslík

Vzrostlý strom vyrobí takové množství kyslíku, že by teoreticky pokrylo potřebu kyslíku k dýchání nejméně deseti lidí.

Stromy pohlcují hluk

Zeleň funguje jako protihluková bariéra. Díky členitému povrchu může na frekventovaných ulicích snižovat hluk na přijatelnější míru. Platí, že čím hustší a širší porost, tím je jeho efekt na tlumení hluku výraznější.

Komentář k jednotlivým požadavkům petice:

1) Zachovali a vytvářeli v novém územním plánu prostor pro zeleň a zelené plochy. Všechny pozemky města nelze rozprodat a zastavět budovami.

Územní plán je nejdůležitějším nástrojem umožňujícím dlouhodobě chránit existující zelené plochy a vytvářet nové, a promyšleným způsobem je začleňovat do struktury města tak, aby zeleň mohla plnit všechny své ekologické, estetické i rekreační funkce. Současná praxe těmto potřebám neodpovídá.

Závažným problémem Prahy jsou časté změny územního plánu. Proces je vždy podobný: investor koupí volný pozemek s funkcí zeleně nebo ostatní plochy a prosadí jeho přeměnu ve stavební parcelu. Pak už je zástavbě pozemku a tím zániku zelené plochy prakticky nemožné zabránit, přičemž úbytek zeleně není nijak kompenzován. Přesně k tomu došlo např. na Balabence, kde na místě parku vznikla kancelářská budova Skanska. V ochranném pásmu přírodního parku Košíře-Motol takto vyrostlo několik obytných souborů – prvním z nich bylo Bydlení Cibulka Metrostavu, při jehož výstavbě bylo navíc nelegálně vykáceno více než 200 stromů. Ve Vokovicích byla schválena změna územního plánu, která umožní zástavbu zelených ploch bývalého Strnadova zahradnictví a zničí zřejmě Dejvický potok. Podobných příkladů je možné najít desítky.

Existující trend může ještě zhoršit nový územní plán. Podle dostupných informací chce magistrát rozsáhlé plochy zemědělské půdy a „ostatních“ pozemků přeměnit v území určená k zástavbě. Tím jsou ohroženy i některé zelené plochy – zástavba se plánuje například na stolové hoře Vidouli, v lokalitě Dívčí Hrady, na Kavčích Horách i jinde. Masivní výstavba by navíc znamenala značný nárůst dopravy, na který Praha není připravena, a která by vedla k dalšímu zhoršení kvality ovzduší.

Zelené plochy do určité míry kompenzují znečištění ovzduší a zmírňují jeho účinky na lidské zdraví. Největší zdroj znečištění ovzduší dnes představuje automobilová doprava. Sledují se jemné prachové částice PM10 (velikost 10 mikrometrů), oxid siřičitý, oxidy dusíku, oxid uhelnatý a uhlovodíky, těkavé organické látky a benzen. Nejnebezpečnější pro lidské zdraví je jemný polétavý prach, který na sebe váže řadu toxických látek. Ačkoliv doprava je zdrojem také prachových částic PM2,5 jejich koncentrace se v Praze neměří. Platí přitom, že čím menší prachová částice je, tím je nebezpečnější. Částice menší než 2,5 mikrometru (2,5 milióntiny metru) pronikají plícemi přímo do krevního oběhu člověka. Část prachových částic produkuje automobil přímo spalováním paliva, část je tzv. sekundární prašnost, tedy prach zvířený průjezdem auta. V případě oxidů dusíku a prachových částic PM10 jsou největšími znečišťovateli těžké nákladní automobily. U ostatních ukazatelů produkují největší část znečištění auta osobní.

Sledování ve 21 městech Evropy nalezlo vliv prachových částic PM10 na zdraví obyvatel ve městech s vyšší teplotou. Prokázalo se, že při současné vysoké letní teplotě, velké hustotě zástavby a vysoké intenzitě automobilové dopravy stoupá úmrtnost. V Portugalsku došlo za extrémní kombinace nepříznivých podmínek k nárůstu úmrtí o 49,8 %, v České republice o více než 10 %, v Paříži dokonce o 142 %. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto doporučuje takový přístup k územnímu plánování, který umožní vytváření „chladných míst“, tedy oblastí se zelení.

Studie prováděné v USA spojily meteorologická data a údaje o znečištění ovzduší. Vytvořený počítačový model demonstruje, jak velké množství znečišťujících látek z ovzduší amerických měst dokáží zachycovat stromy. Sledoval se přízemní ozon, částice PM2,5 a PM10, oxid uhličitý, oxid uhelnatý a oxid dusičitý. Zjistilo se, že za jeden rok stromy zachytili 711 tisíc tun těchto škodlivých látek, a hodnota jejich služeb tak dosáhla 3,8 miliardy dolarů.

Další studie prováděná ve Velké Británii prokázala, že vysazování stromů v urbanizovaných oblastech může snížit znečištění ovzduší měst jemným polétavým prachem až o čtvrtinu. Pokud by se například v kraji West Midlands rozšířily oblasti osázené stromy ze současných 3,7 % na 16,5 % rozlohy kraje, koncentrace částic PM10 by poklesly o 19 %. Rozšíření zelených oblastí až na teoretické maximum 54 % (dosažené pouze vysazováním stromů na existujících zelených plochách) by mohlo vyústit v 26 % pokles koncentrací PM10. To by znamenalo, že v ovzduší by bylo každý rok o 200 tun jemného polétavého prachu méně.

Studie odhaduje, že v Glasgowě polapí stromy z ovzduší každý rok 4,99 tuny částic PM10. Ve West Midlands dnes stromy pohlcují 7 % jemného polétavého prachu pocházejícího z lidské činnosti, což ročně představuje 39,63 tun částic PM10 odstraněných z ovzduší. Kdybychom osadili čtvrtinu volných ploch v našich městech stromy, průměrné koncentrace nebezpečného jemného prachu by poklesly o 2 až 10 %.

Výzkumný tým MUDr. Radima Šráma z Ústavu experimentální medicíny se zabýval vlivem znečištěného ovzduší na zdraví obyvatel. Sledoval k tomuto účelu policisty v ulicích Prahy a také řidiče autobusů hromadné dopravy. Navíc se prováděly analýzy zdravotního stavu dětí. Výzkum se zaměřoval na jemný polétavý prach PM10 a PM2,5 a benzo(a)pyren a došel k závěru, že úroveň znečištění ovzduší má přímou souvislost s nárůstem nemocností dětí, zejména pokud jde o poruchy imunitního systému a nemoci dýchacího ústrojí. U dospělých může oxidační poškození způsobené škodlivými látkami v ovzduší vyvolat nádorová onemocnění, arterosklerózu a diabetes, urychluje také proces stárnutí. Závěrem doporučují výzkumníci zvyšovat kapacitu zelených ploch, neboť ty mají schopnost zachycovat jemné prachové částice a mají i význam pro rekreaci lidí. Měly by se proto vytvářet nové parky a ve zvýšené míře vysazovat stromy.

Na začátku října 2008 se k věci vyjádřila také Komise životního prostředí Akademie věd ČR. „Funkce zeleně pro zdravotní stav populace, především dětí, a kvalitu prostředí je v městských aglomeracích velmi významná. Představa o využití každé volné plochy k bytové a další výstavbě je zásadně chybná a nepřijatelná,“ píše se v prohlášení. Plný text je dostupný na webu AV ČR.

Zdroje informací:


Zabezpečili informování občanů o plánovaném kácení na internetu a přímo v daném v místě. Občané mají právo vědět o zásazích do životního prostředí.

Zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., v platném znění, konkrétně jeho § 70, dává občanům za splnění určitých podmínek možnost vstupovat do správních řízení, v nichž se rozhoduje o kácení stromů. Občané musí založit sdružení podle zákona o sdružování občanů, jehož hlavním cílem musí být ochrana přírody a krajiny. Sdružení, registrované Ministerstvem vnitra ČR, pak může na správních úřadech požadovat informování o zahajovaných řízeních a stát se jejich účastníkem.

Popsaná praxe je v případě zásahů do zeleně nedostatečná, a to zejména z toho důvodu, že o zahajovaných řízeních se nijak nedozvědí neregistrovaní občané, kterých je ovšem většina. Navíc je nelogické požadovat po lidech, které zajímá např. pouze konkrétní stromořadí v jedné ulici, aby kvůli možnosti uplatnit své připomínky k plánovanému kácení stromů zakládali občanská sdružení.

V praxi dochází velmi často k případům, kdy se občané o vydání povolení ke kácení dřevin dozvědí až v momentě, kdy do konkrétního místa dorazí sadovnická firma provádějící samotný zásah. V té době již je povolení zpravidla dávno vydáno a v právní moci. Občané se pak obracejí se stížnostmi na Českou inspekci životního prostředí, která musí řešit problém na poslední chvíli. To vyvolává zpětné přezkoumávání vydaných povolení, nevůli občanů a velkou administrativní zátěž Inspekce.

Obyvatelé Prahy vnímají úbytky zelených ploch a kácení stromů velmi emotivně, neboť městská zeleň je pro velkou část Pražanů jedinou příležitostí pro každodenní kontakt s přírodou. Proto je nezbytné umožnit veřejnosti přístup do rozhodování o kácení zeleně nad rámec současné právní úpravy.

Jako inspiraci je možné vnímat současná ustanovení stavebního zákona. Ten ukládá stavebníkovi umístit přímo k pozemku, kde je zamýšlena výstavba, informační tabuli. Tabule musí obsahovat údaje o plánované stavbě včetně jejího vizuálního ztvárnění a údajů o stavebníkovi. Sousedé dotčeného pozemku i uživatelé okolního veřejného prostoru se tak dozvědí o návrhu a mohou následně na příslušném úřadě uplatnit své připomínky.

Obdobně by bylo možné postupovat i v případech zamýšleného kácení dřevin. Dokazují to zkušenosti mnoha nevládních organizací, které v kontroverzních případech samy informují občany o plánované kácení stromů vyvěšením plakátů přímo na stromy, případně na vchody okolních domů apod. Tyto akce bývají z hlediska vyvolání zájmu obyvatel o plánovaný zásah velmi účinné a vedou k zapojení podstatné části místní veřejnosti do diskuse či přímo do rozhodovacího procesu (prostřednictvím místních občanských sdružení). Tuto možnost uplatnila například neformální koalice občanských sdružení v Ostravě-Porubě nebo podobná koalice organizací sledujících dostavbu pražské Pankrácké pláně.

Vyvěšení informačního plakátu či letáku by se mohlo stát dobrou praxí a mohli by k němu přistupovat samotné správní orgány – odbory životního prostředí jednotlivých městských částí. Finanční ani organizační zátěž by zřejmě nebyla významná. Předpokládáme, že tato forma oznamování nad rámec zákona by se týkala pouze kácení zeleně na veřejně přístupných pozemcích (převážně stromořadí a parky).

Vedle informování místní veřejnosti je vhodné zveřejňovat informace o plánovaných zásazích do zeleně také prostřednictvím webových stránek úřadů. Také zde můžeme poukázat na úspěšné projekty nevládních organizací, které v některých krajích shromažďují informace o zahajovaných správních řízeních a uveřejňují je na svých stránkách. Plánované záměry tak může komfortním způsobem sledovat každý zájemce.

Vzhledem k tomu, že magistrát i všechny úřady městských částí dnes provozují obsáhlé webové portály, bylo by nepochybně možné do nich zařadit agendu zásahů do zeleně snadno a s minimálními náklady. Důležité při zavádění tohoto systému je, aby všechny akce byly dostatečně srozumitelně a jasně označeny (pojmenovány), a tento název měl pro laickou veřejnost dostatečnou informativní hodnotu. (Pokud jsou například záměry označeny pouze technickým názvoslovím a parcelními čísly, běžný občan nemá šanci pochopit podstatu dané akce.)

Příklady webových stánek nevládních organizací zaměřených na informování o zásazích do zeleně jsou zde:


3) Zpracovali inventarizaci zeleně, která se provedla naposledy v roce 1995. Bude jasno v tom, co se stalo se zelení za posledních deset let.

Inventarizace pražské zeleně byla naposledy provedena a publikována v roce 1995 (tehdejší a dnes již zrušený Institut městské informatiky). Materiál obsahuje údaje o množství zeleně za jednotlivá katastrální území. Zeleň pak rozděluje do několika kategorií, takže umožňuje sledovat nejen vývoj čísel, ale také kvalitativní ukazatele. Inventarizace rozděluje zeleň také na bylinné, keřové a stromové patro, uvádí údaje o stavu sledované zeleně, její přístupnosti pro veřejnost apod.

V dalších letech se provedená inventarizace neaktualizovala s poukazem na značnou věcnou i finanční náročnost zpracování dat. Přestože lze chápat, že každoroční aktualizace by zřejmě byla neúměrně náročná, bylo by vhodné materiál aktualizovat např. v pětiletých cyklech, aby bylo možné sledovat skutečný vývoj městské zeleně v jejím rozsahu i kvalitě.

V současné době dává přehled o pražské zeleni pouze ročenka o životním prostředí, která je ovšem daleko méně podrobná. Vychází z údajů katastru nemovitostí, což může být značně nepřesné – faktický stav pozemků a jejich označení v katastru se může lišit.

Ze statistiky vyplývá, že v Praze dlouhodobě ubývá zemědělské půdy a na její úkor se zvyšuje podíl zastavěného území. Rozloha lesů je prakticky na stejné úrovni jako v roce 1990. Ročenka ovšem nezohledňuje řadu ploch s méně významnou zelení, kterých rovněž ubývá. Z celkové rozlohy Prahy tvoří 36 % (17,9 tisíc hektarů), tedy více než třetinu, tzv. ostatní plochy. Toto číslo zahrnuje jak staveniště, parkoviště, komunikace a brownfieldy, tak právě i řadu ploch s neevidovanou zelení. Její úbytky pak nejsou sledovány.

Dalším problémem pražského systému je fakt, že magistrát nemá přehled o veškeré zeleni. Významná část zeleně je totiž v majetku městských částí, případně má soukromého vlastníka. Tyto plochy se pak v magistrátní ročence vůbec neobjeví.


4) Neschvalovali plošné mýcení. S kácením lze souhlasit pouze u nemocných stromů. Vždy by měl být zpracován nezávislý posudek a vyčíslena ekologická újma. 

Současná praxe povolování kácení stromů vychází ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, a z prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu č. 395/1992 Sb. Podle zákona je nutné u stromů s obvodem kmene nad 80 cm (ve výšce 130 cm) nebo keřových porostů o rozloze nad 40 m2 žádat orgán ochrany přírody (odbory životního prostředí úřadů městských částí) o vydání povolení ke kácení.

K návrhům na plošné mýcení zeleně v Praze dochází v zásadě ze čtyř důvodů: kvůli tzv. obnově porostů (pěstební důvody), kvůli špatnému zdravotnímu stavu stromů, na základě tzv. zvláštního oprávnění nebo v případě kolize s plánovanou stavbou.

Pěstební důvody

Ustanovení zákona je problematické v tom, že uvádí pěstební důvody jako jednu ze situací, kdy je možné kácet bez povolení. Zákon v takovém případě vyžaduje pouze oznámení. Tato možnost bývá někdy zneužívána ke kácení např. celých stromořadí.

Příslušný odbor životního prostředí by měl po obdržení oznámení o kácení velkého počtu dřevin z pěstebních důvodů vždy vyžadovat dostatečné podklady, a pokud možno také nezávislý odborný posudek. O kácení velkého množství stromů by se mělo vždy rozhodovat ve správním řízení, neboť pěstební důvody jsou v takových případech více než sporné. Plošné kácení z pěstebních důvodů (ať jde o tzv. „obnovu porostů“, nebo slovy zákona o „výchovnou probírku porostů“) není v městských podmínkách zdůvodnitelné. Ve městě jde z hlediska kvality životního prostředí, estetických hodnot i lidského zdraví doslova o každý strom a není proto možné čekat desítky let na to, až bude plošně obnovená zeleň znovu plně funkční. K obnově zeleně je nutno přistupovat individuálně – kácet je možné pouze výběrově nemocné stromy. O výchovné probírce městských porostů také nelze hovořit – jejich výsadba se provádí bez nutnosti budoucí prořezávky dřevin.

Špatný zdravotní stav

Zákon říká, že vlastník je povinen se o dřeviny starat a zajistit jejich dobrý stav a provozní bezpečnost. Pokud tomu tak není a vlastník žádá o kácení kvůli špatnému stavu, pak sám sebe usvědčuje z poškození dřevin zanedbáním péče. Správní orgán by pak neměl posuzovat jen podanou žádost, ale také skutečný stav stromů a míru jejich poškození vlivem špatné nebo žádné péče. Za porušení zákonné povinnosti hrozí vlastníkovi sankce. S přihlédnutím k tomu, že finanční sankce zpravidla nemají na řešení konkrétního problému pozitivní dopad, mohou úřady ukládat sankce ve formě nápravných opatření směřujících ke stabilizaci a ošetření zanedbaných dřevin. Ke kácení dřevin není v případě, že jsou pravidelně a kvalitně udržovány a ošetřovány, v mnoha případech nutné vůbec přistupovat.

Zvláštní oprávnění

Na základě oznámení mohou kácet také správci komunikací, správci železničních tratí, správci vodních toků a rozvodných soustav (zejména Pražská energetika jako správce vedení vysokého napětí). Tohoto oprávnění v praxi někteří správci zneužívají. Navíc při tomto režimu kácení není možno ukládat náhradní výsadbu.

Arnika podporuje novelu zákona o ochraně přírody (předloženou do Poslanecké sněmovny Parlamentu vládou v říjnu 2008 jako tisk č. 632), která navrhuje zrušit kácení na oznámení v případě silničních stromořadí a dřevin podél železničních tratí. Pokud by tato vládní novela byla schválena, musely by i v Praze správci pozemků podél tratí a silnic žádat o povolení ke kácení v řádném povolovacím řízení na úřadech městských částí. Těmito správci jsou státní organizace Správa železniční dopravní cesty, v případě silnic mimo zastavěné a zastavitelné území Prahy pak Ředitelství silnic a dálnic.

V zastavěném území nejsou dřeviny podél silnic součástí silničních pozemků (tzv. průjezdní úseky silnic) a jejich vlastník hl. m. Praha je ani dnes nemůže kácet na základě zvláštního oprávnění na pouhé oznámení. Pokud k tomu dochází, je to především chyba subjektu, který o ně z většiny pečuje. Tím je Technická správy komunikací hlavního města Prahy (TSK). Péče o dřeviny podél těchto silnic by měla být komplexně převedena na jednotlivé městské části, což by mělo zajistit lepší péči a méně případů bezdůvodného kácení.

V ostatních případech kácení, kdy držitel zvláštního oprávnění (např. podnik Povodí Vltavy, a. s.) oznámí plošné kácení dřevin velkého rozsahu, měl by úřad městské části věnovat konkrétnímu případu zvýšenou pozornost, vyžádat si podrobné doklady a pokud možno také nezávislý znalecký posudek. Odbory životního prostředí obvykle ignorují, že oznámení o zamýšleném kácení dřevin má mít stejné náležitosti jako žádost o povolení ke kácení. Tyto chyby zjistila v praxi i Česká inspekce životního prostředí. Z tohoto důvodu navrhuje vláda v novele zákona o ochraně přírody přenést kompetenci k přijímání oznámení o kácení dřevin z obecních úřadů obcí I. stupně na úřady obcí III. stupně (s rozšířenou působností). V Praze by po schválení novely přijímal oznámení magistrát, který by jen ve sporných případech kácení na základě oprávnění podle zvláštního předpisu a v případě údajných pěstebních důvodů rozhodl buď o úplném pozastavení, nebo o omezení plošného kácení dřevin. Zároveň je nutné zajistit, aby tato případná pravomoc byla ve Statutu hl. m. Prahy v budoucnu zachována pro magistrát a nebyla převáděna na úřady městských částí, tak aby smysl vládní novely zůstal zachován.

Kolize s plánovanou stavbou

V případě kolize s plánovanou stavbou by měl příslušný odbor životního prostředí zvážit význam zeleně navržené k odstranění a fázi, v jaké se nachází projednávání příslušné stavby podle stavebního zákona. Nejvyšší správní soud dal nedávno ve svém rozsudku týkajícím se parku ve Skutči, na jehož místě zamýšlel investor stavbu supermarketu, jasně najevo, že je třeba poměřovat zájem vlastníka na kácení stromů a veřejný zájem na ochraně dřevin. Až pokud převáží zájem na stavbě (což může být nejdříve ve fázi, kdy je vydáno pravomocné územní rozhodnutí), a kdy už lze považovat důvod kácení slovy zákona za „závažný“, lze toto kácení povolit. K vlastnímu kácení by pak v žádném případě nemělo dojít dříve, než nabude právní moci stavební povolení, což lze zajistit takto formulovanou odkládací podmínkou rozhodnutí o povolení kácení. Takový postup již dnes mnohé orgány ochrany přírody běžně využívají.

Když už má dojít ke kácení z důvodu výstavby, je nezbytné stanovit náhradní výsadbu, která plně nahradí úbytek zeleně. Za adekvátní náhradní výsadbu není možné považovat např. zelenou střechu na obchodním centru, nebo výsadbu zeleně ve zcela jiné lokalitě, než kde dochází k úbytku zeleně. (Dále se k náhradním výsadbám vyjadřujeme v následujícím bodu.)

Při každém rozhodování o žádosti o plošné kácení dřevin z důvodu plánované výstavby by si měl správní orgán opatřit nezávislý znalecký posudek, nejlépe vypracovaný Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR.

Zdroje informací:

  • Zpráva o kontrolní činnosti České inspekce životního prostředí za rok 2007
  • Rozsudek Nejvyššího správního soudu týkající se parku ve Skutči ze dne 21. 8. 2008, č. j. 4 As 20/2008 - 84

5) Nařizovali důsledně náhradní výsadbu za vykácené dřeviny, i péči o nové stromy a keře. Výsadba musí kompenzovat újmu na životním prostředí obyvatel dané lokality.

Ukládání náhradní výsadby dnes probíhá poměrně chaoticky (existují velké rozdíly v praxi jednotlivých městských částí), neexistuje jednotná metodika. Proces trpí několika základními problémy:

Ukládání náhradní výsadby

Zákon o ochraně přírody uvádí náhradní výsadbu jako „možnost“, nikoliv jako „povinnost“. Do značné míry tak záleží na uvážení odboru životního prostředí, zda vůbec náhradní výsadbu stanoví. V případech, kdy se dřeviny kácí kvůli výstavbě, by měla být povinnost náhradní výsadby ukládána automaticky. Také ve velké většině ostatních případů je to žádoucí a vhodné, a pokud úřad městské části výsadbu nenařídí, musí pečlivě zdůvodnit, jaké důvody ho k tomu vedly.

Náhradní výsadby bývají někdy opomíjeny také v případech, kdy je žadatelem o povolení kácení městská část.

Rozsah náhradní výsadby

Nejběžnějším způsobem vyčíslení rozsahu náhradní výsadby bývá metoda „kus za kus“. Ta je však s ohledem na podstatně nižší schopnost mladých stromů poskytovat ekologické funkce ve srovnání se vzrostlými stromy poměrně nevhodná. Než nově vysazený strom nahradí rozsahem poskytovaných funkcí původní dřeviny, trvá to desítky let. Proto je lepší aplikace jiné metody stanovení rozsahu náhradní výsadby. Nejlepší existující metodiku „Ohodnocování dřevin rostoucích mimo les“ zpracovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (metodika byla v roce 2005 novelizována Českým svazem ochránců přírody, program byl aktualizován k roku 2006).

Tato metodika oceňování dřevin a vyčíslení ekologické újmy v případě kácení je základem pro stanovení rozsahu náhradních výsadeb. Cena výsadbového materiálu by měla vycházet z hodnoty určené metodikou. Tuto cenu je možné krátit o společensky únosné procento.

Na dalším vylepšení této metodiky za účelem spravedlivějšího stanovení náhradních výsadeb pracuje v současné době Ministerstvo životního prostředí (má být představena v únoru 2009). Je založena na přepočtu objemu koruny káceného stromu na objem korun stromů v náhradní výsadbě. Žadatel o kácení by měl napříště utratit za sazenice náhradní výsadby tolik peněz, aby se objem korun stromů po pěti letech od výsadby přibližně rovnal objemu korun stromů původních. Zároveň bude žadatel oprávněn si od stanovené ceny odečíst nezbytné náklady spojené s nařízenou následnou péčí.

Umístění výsadby

Hodnota dřevin rostoucích mimo les spočívá především v zajištění místních ekologických (přírodních a krajinných, kulturních) funkcí. Ekologická újma, která vzniká jejich pokácením, je tedy újmou na životním prostředí především obyvatel dané lokality. Náhradní výsadba proto musí být realizována v bezprostředním okolí místa postiženého kácením. Pokud se náhradní výsadba uskuteční ve zcela jiné části města, nemůže kompenzovat ekologické újmu vzniklou kácením.

Následná péče

Aby se strom ve městě vůbec dožil dospělého věku, je třeba zajistit jeho dostatečnou následnou pěstební péči. Ze zákona o ochraně přírody je možno nařídit následnou péči maximálně na dobu pěti let, přičemž pečovat o dřeviny musí jejich majitel. Přestože prvních pět let je pro vysazený strom nejkritičtějších, nezajišťuje to – především na exponovaných městských stanovištích – zdárné dosažení dospělého věku dřeviny. Odbory životního prostředí často neužívají ani možnosti nařídit pětiletou péči, natož aby tato svá rozhodnutí dostatečným způsobem odůvodnily.

Městské části by měly vyvinout systém kontroly náhradních výsadeb a následné péče (zapěstování stromů, výchovný řez, dostatečná zálivka, včasné odstranění podpěr, ochrana kmenů, doplňování mulče, ochrana kořenů proti parkujícím automobilům apod.), což dnes prakticky nikde nedělají. Řešením by bylo zavést plány pravidelných kontrol náhradní výsadby a následné péče a vyvozovat z nich konkrétní důsledky pro vlastníky a správce dřevin. V případě porušování povinností daných ve správním rozhodnutí mají odbory životního prostředí pravomoc vyměřovat finanční sankce.

Zdroje informací:

jbj
podporte
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

toxické látky
udrzitelna spotreba
verejnost
odpady
vzduch2
praha2
voda2
biodiv2
stromy