en ru

Písnický biokoridor

zpustlý okraj Prahy se mění v přírodní oázu

Namísto smetiště je tu dnes živá příroda
Městská část:
Praha - Libuš
Místo: okolí Písnického potoka
Doba ohrožení: 1999 - dosud
Dnešní stav: upravené plochy kolem toku, funkční lokální biokoridor a registrovaný významný krajinný prvek

Okolí Písnice tvoří přírodní park Modřanská rokle - Cholupice, nedaleko leží přírodní památka Cholupická bažantnice. Část zeleně kolem Písnického potoka a při místní komunikaci patří k tzv. lokálnímu biokoridoru, který je součástí územního systému ekologické stability a slouží k pohybu živočichů v krajině. Vzhledem k tomu, jak nová výstavba posouvá hranice hlavního města a ukusuje z volné krajiny, a v návaznosti na městský silniční okruh, který odtud bude vzdálen přibližně jeden kilometr, jde o prostor významný pro přírodu i pro lidi, kteří tu žijí.

Dnes je okolí potoka příjemným místem s udržovanou zelení volně propojující Modřanskou rokli, střed obce a obnovený a funkční biokoridor. Ještě před deseti lety, kdy zde vzniklo občanské sdružení Stromy, tomu tak nebylo.

Díky grantu Nadace Partnerství mohlo sdružení v roce 2001 připravit a následně rozjet komplexní projekt Zelená zóna Písnice. Cílem byla úprava a  oživení veřejných prostranství, jíž by se aktivně účastnili místní občané. Výsledkem by měla být zelená klidová oblast. Zanedbaná a nepříliš vábně vypadající místa se podařilo vyčistit, oživit, přetvořit v plochy, kudy lidé rádi procházejí. Přibyly zatravněné plochy, kamenné zídky, nové výsadby. Prostor dotváří originální rozcestníky a z velké černé skládky v biokoridoru se stal registrovaný významný krajinný prvek K Vrtilce.

Biokoridor je sice součástí územního plánu hlavního města a pro jeho část bylo také vydáno územní rozhodnutí, ale protože úřady nedbaly na jeho naplnění, pozemky byly zanedbány či zneužívány jako skládka nebo parkoviště. Sdružení se proto pustilo do záchrany území. Z části bylo možné navázat na vydané územní rozhodnutí, další část bylo potřeba připravit. Nutná byla součinnost s oběma vlastníky pozemků - městskou částí a Lesy ČR. Městská část poskytla také část finančních prostředků. Sdružení Stromy se stalo nejspíše jediným pražským sdružením, které samo připravilo a iniciovalo vytvoření biokoridoru. V roce 2001 však došlo k jeho zásadnímu narušení - po místní úzké silnici začala takřka nepřetržitě jezdit nákladní auta a kamiony.

V těsném sousedství biokoridoru totiž stojí skladová hala, kterou využívala společnost Delikomat (nepovolenou stavbu, vzniklou z původního seníku, se v roce 2001 pokusil stavební úřad legalizovat tzv. sdělením). Nákladní vozidla parkovala přímo v biokoridoru, případně u rodinných domů, ve dne i v noci, projížděla obytnou částí obce, a to i kolem školy, přes značky zákazu vjezdu. Až v roce 2007 zrušil magistrát protiprávně vydané souhlasy a v polovině prosince 2008 odtud auta zmizela. Kvůli procesní chybě není ale dodnes záležitost uzavřena. Navíc se objevil záměr místní radnice odprodat část pozemku, která k budově přiléhá - jde sice „jen“ o pozemky o rozloze 5 m2 a 18 m2, jsou však registrovány jako manipulační plocha. A místní obyvatelé, kteří do celého území investovali čas, invenci i peníze, se pochopitelně obávají návratu automobilů. Ke všemu hrozí, že místo rodinných domů, které mají těsně u biokoridoru vzniknout, tu vyroste 100 metrů dlouhý bytový dům s podzemními  garážemi.

Zatím poslední aktivitou sdružení je výsadba nových stromů v biokoridoru, kde došlo nedávno k havarijnímu vykácení mnoha dřevin. Sdružení oslovilo potenciální dárce, kteří mohli strom sami darovat nebo takzvaně adoptovat. V listopadu 2008 byly vysazeny první adoptivní stromy, mezi nimi i sousedská lípa jako dar sdružení a symbol celého úsilí. Další stromy přibyly letos v dubnu. Mezi dárci či adoptivními „rodiči“ stromů jsou jak starousedlíci, tak lidé, kteří se přistěhovali do nových domů. Území, na jehož zvelebení se podíleli, je bude zajímat i nadále.

Rozhovor s Danielou Partlovou, zakladatelkou sdružení Stromy