Plánovaná pyrolýza pneumatik Tušimice

Ústecký kraj | Kauzy - Spalovny | Aktualizováno 5.9.2013
Chladící modul PTR
Převzato z dokumentace oznámení záměru
Nedaleko obce Tušimice by mohlo vyrůst průmyslové zařízení pro zpracování drcených pneumatik a následné spalování vzniklých produktů s kapacitou přes 20 000 tun přijatých pneumatik za rok.

Ministerstvo životního prostředí ČR i Česká inspekce životního prostředí považují pyrolýzní zplyňování pneumatik za spalovnu. Investor to však odmítá a řadí svůj záměr do jiné kategorie, tak aby nemusel naplňovat platné emisní limity pro spalování odpadu ve spalovnách. Zařízení patří mezi několik podobných záměrů s technologií PTR Simul, pro které v současné době v Česku probíhá proces posuzování vlivu na životní prostředí EIA. I v případě Tušimic se předpokládá možný významný vliv na životní prostředí a proto krajský úřad Ústeckého kraje nařídil posuzování podle zákona 100/2001 v plném rozsahu.

Technologie PTR (pomalého termického rozkladu bez přístupu vzduchu) produkuje z palivového materiálu tři frakce. Pyrolýzní plyn, pyrolýzní olej a pevný zbytek s minimálním obsahem organických látek, v případě pneumatik téměř čistý uhlík. V návaznosti na PRT technologii je zařazená kogenerační jednotka, která spaluje vznikající pyrolýzní plyn při výrobě elektrické energie. Vznikající odpadní teplo v případě tohoto záměru není nijak využíváno. Uhlíkatý zbytek a pyrolýzní olej také investor neplánuje dále sám využívat.

Pyrolýza v mnoha ohledech plýtvá surovinami. Využití energetického plynu z nadrcených pneumatik je málo efektivní, oproti jejich materiálovému využití. Energie se spotřebovává při drcení pneumatik a napájení samotného PTR procesu. Pro pneumatiky existuje řada efektivnějších způsobů využití jako například jejich recyklace pro výrobu povrchů komunikací, povrchů pro střešní krytiny, gumový mulč, gumové povrchy do interiéru i exteriéru, povrchy sportovišť a další.

Není jasné, jaké složení má mít pyrolýzní plyn a olej. Investor také nezvolil nejlepší technologii pro čištění pyrolýzního plynu průchodem přes aktivní uhlí. Obáváme se možnosti úniku dioxinů a těžkých kovů do ovzduší či odpadů. Chybí také například analýza a porovnání s aktuálním plánem odpadového hospodářství kraje.

Aktuální dokumenty a stav kauzy můžete sledovat na webu CENIA a úřední desce krajského úřadu Ústeckého kraje.    

Vývoj kauzy:

jbj
podporte
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

sajga-baner