Poškozování alejí silničním provozem a rekonstrukcemi vozovek

U silničních stromořadí, je-li zanedbávána průběžná péče, dochází k poškozování nevhodně rostoucích korun silničním provozem. Tuto problematiku řeší vhodné parametry obnovy alejí – viz výše – a správná péče o silniční stromořadí – viz kapitola 4.3 Výsadby a péče o aleje.

Dále dochází k poškození kořenových systémů především při rekonstrukcích vozovek a čištění příkopů. To má negativní dopady na růst, stabilitu a odolnost stromů. Při zakládání alejí docházelo v minulosti často k situacím, kdy povrch vozovky propouštěl srážkovou vodu a mohlo proto docházet
k rozšiřování kořenů i do strany směrem pod vozovku. Pokud se pod takovýmto povrchem hromadila voda, kořeny byly často taženy vzhůru k povrchu vozovky a deformovaly ji. Povrchy vozovky byly proto nahrazeny jinými, nepropustnými materiály, čímž na mnoha místech dochází pouze k jednostrannému rozvoji kořenů směrem od komunikace.

Při rekonstrukci pozemních komunikací vyvstávají díky omezenému prostoru nesnadné podmínky pro zachování dřevin a následkem stavby dochází k poškozování kořenů. Dochází k

1. poškození kůry (povrchové poškození zejména u kořenů těsně pod povrchem, kdy není zasaženo dřevo);
2. řezání kořenů (výraznější poškození, které způsobuje vysychání kůry, lýka, kambia) – v této souvislosti zpravidla platí, že schopnost regenerace klesá jednak s tloušťkou kořene, jednak s jeho stářím;
3. neúmyslnému poškození při stavbě, kdy dochází k narušení kořenů a jejich napadení dřevokaznými houbami. Vadné zbarvování dřeva a plísně lze redukovat dodatečným oříznutím natržených kořenů, které navíc podporuje přepažovací mechanismy buněk a kořenovou obnovu. Přirozeným procesem u stromů je odumírání kořenů – umírají jak jemné, tak staré kořeny. Kromě přirozeného procesu jsou jeho původcem nejrůznější infekce, škůdci, povětrnostní vlivy a škodliviny.

Poškození kořenů se dříve či později projeví na koruně stromu, neboť jejich poškozením dochází ke zmenšení kořenové plochy, a tím pádem i k omezení příjmu vody. Při poškození během vegetačního cyklu následně dochází k vadnutí, při poškození mimo vegetační cyklus vyraší další rok listy v menším objemu. Při silnějším poškození kořenů dochází k osychání celých částí větvoví, úbytku růstových látek a vitality a stromy se stávají náchylnějšími vůči škůdcům.

Návrh řešení

1. Systematická péče o silniční stromořadí

Správné založení aleje a průběžná výchovná péče zabrání nevhodnému formování korun stromů, které by byly později poškozovány silničním provozem.

2. Ochrana kořenového systému

V alejích, které jsou památné či významným krajinným prvkem, je ruční (nemechanické) čištění příkopů často stanoveno orgánem ochrany přírody. I u alejí, které nemají zvýšený statut ochrany, je však potřeba dbát na to, aby nedošlo k poškození kořenů stromů.

Podobným případem jsou také rekonstrukce a výměna povrchu vozovky. I zde se dá nalézt řešení v podobě kompromisu. Příkladem může být rekonstrukce vozovky v památné Pohorské lipové aleji v Horním Štěpánově (Olomoucký kraj). Stromy v aleji úspěšně přestály rekonstrukci vozovky, která musela být uzpůsobena tak, aby nedošlo k poškození kořenů. Materiál komunikace byl vyměněn pouze do hloubky 18 cm a silnice se nerozšiřovala.