Posvátné háje

Uctívání stromů je starší než křesťanství. První záznamy o kultech stromů pocházejí ze starověku. Věštkyně v řecké Dodóně předpovídaly budoucnost ze šumění listů dubu.

Lidé odedávna vysazují stromy, které je pak mohou přežít o celá staletí. Je to způsob, jak zanechat památku dalším generacím. Rodové stromy, stromy vysazované na paměť významných událostí a stromy na hranicích pozemků jsou milníky v čase a prostoru. Mnoho stromů vysadili rolníci roku 1848 na oslavu konce roboty, řada stromů po celé republice připomíná vznik republiky v roce 1918.

Dub_v_Praze_-_Roztylech Keltové trestali kácení

O životě starých Keltů v českých zemích máme jen kusé informace. Stromy měly ve složitém systému jejich víry zvláštní místo. Keltové uctívali hlavně duby a některé další stromy označovali jako náčelnické. Ty požívaly zvláštní ochrany, jejich kácení se krutě trestalo.

Keltský druidský horoskop přiřazuje k datu narození určitý druh stromu. Osud člověka a jeho povahové vlastnosti určovali podle stromu, který byl jeho znamením.

Posvátné háje Slovanů

V době, kdy se v Čechách začaly usazovat první skupinky Slovanů, pokrýval téměř celé území neprostupný hvozd. Převažovaly v něm listnaté stromy, zejména buky a habry, na zemi tlely padlé kmeny.

Les dával zvěř a plody, ale také představoval nebezpečí. Není divu, že k němu naši předkové cítili hluboký respekt, přesto, že ho klučili, aby získali prostor pro primitivní zemědělství. Některé části pralesa uctívali jako posvátné háje, kde platilo právo azylu a konaly se soudy.

Pamatny_dub_v_Cejkovicich_na_Benesovsku
pamatna_borovice_u_kaple_sv._Jana_Krtitele Křesťanští panovníci háje pálili

Zlom nastal s příchodem křesťanství. Roku 1092 nechal kníže Břetislav II. posvátné háje – svatobory – vykácet a vypálit. Na jejich místě často vznikaly kostely a kláštery, čímž posvátnost místa přetrvávala. Část tradic uctívání stromů se zachovala ve formě místních názvů, lidových zvyků, pohádek a písní.

Stromy a obrození

V době národního obrození byly mohutné stromy spojovány s velikány českých dějin. Z té doby pocházejí duby Jana Žižky a Jana Ámose Komenského rostoucí po celé zemi. Tehdy také vznikla pověst o lípě pod vrchem Ostaš, na kterou Křižáci věšeli za vlasy pochytané husitské ženy. Dodnes prý můžete na kůře jejích větví nalézt chomáče vlasů.

Husitsk_lipa_pod_vrchem_Ostas
lipa_v_Novem_Meste_nad_Metuji Okrašlovací spolky

Především estetický význam zeleně v obcích byl smyslem výsadby stromů prováděné okrašlovacími spolky za první republiky. Byla to první u nás působící dobrovolná sdružení zabývající se ochranou přírody. Během více než sta let existence vysadily spolku nespočet dřevin – včetně převážné části dnes staletých stromů.

Zákon na ochranu stromů

Od roku 1992 platí zákon na ochranu přírody a krajiny, který chrání také stromy. Podle zákona je zakázáno stromy a keře bezdůvodně kácet a poškozovat. Kácení je možné jen na základě povolení, které vydávají úřady. Za porušení zákona nebo ničení zeleně může viník dostat pokutu nebo být i trestně stíhán.

Zizkova_lipa_v_Krcine