Stromy a úřední praxe

Kácení dřevin rostoucích mimo les upravuje zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „zákon o ochraně přírody“), a jeho prováděcí vyhláška č. 189/2013 Sb. Dřevinami rozumí stromy či keře rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní půdní fond.

Všechny dřeviny jsou tímto zákonem pod hrozbou pokut chráněny před poškozováním a ničením. O jejich kácení se většinou rozhoduje ve správním řízení. V některých případech je přípustný oznamovací režim, stromy určité velikosti nebo ty, ktré rostou na vymezených zahradách lze kácet i bez oznámení. Předmětem rozhodování není povolování ořezu dřevin.

Pokud jsou stromy památné, náležejí ke zvláště chráněnému druhu rostlin, nebo pokud jsou dřeviny součástí významného krajinného prvku či výrazně utvářejí krajinný ráz, pak se na ně vztahuje ochrana přísnější – před povolením, oznámením, anebo pouhým provedením kácení je nutné vydat příslušnou výjimku nebo stanovisko.

Vydávání povolení ke kácení ve správním řízenína základě žádosti

Současná právní úprava vyžaduje až na výjimky povolení ke kácení dřevin, o jehož udělení či neudělení se rozhoduje ve správním řízení. Jeho formální průběh upravuje především zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Drobnými odchylkami u lhůt (zejm. 60 dnů na rozhodnutí o žádosti) a rozšířením okruhu účastníků (občanská sdružení) jsou pravidla podle správního řádu doplněna zákonem o ochraně přírody (§ 70, 71 a 83). Vydané povolení má formu správního rozhodnutí a musí obsahovat výrok, jeho odůvodnění a poučení o opravném prostředku. Je přezkoumatelné – účastníci řízení mohou podat odvolání.

Náležitosti žádosti o povolení kácení upravuje obecně § 37 odst. 2 správního řádu a dále pak § 4 odst. 1 vyhlášky č. 189/2013 Sb. Žádost musí být písemná a musí obsahovat:

  • jméno, datum narození a adresu žadatele (právnická osoba místo data narození uvede identifikační číslo – IČ; v případě spoluvlastníků i jejich údaje a podpisy minimálně nadpoloviční většiny z nich – účastníky řízení jsou všichni spoluvlastníci),
  • označení katastrálního území a parcely, na které se dřeviny nachází, stručný popis umístění dřevin a situační zákres,
  •  doložení vlastnického práva či nájemního nebo uživatelského vztahu žadatele k příslušným pozemkům, nelze-li je ověřit v katastru nemovitostí, včetně písemného souhlasu vlastníka pozemku s kácením, není-li žadatelem vlastník pozemku,
  • specifikaci dřevin, které mají být káceny, zejména druhy dřevin, jejich počet a obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí; pro kácení zapojených porostů dřevin lze namísto počtu kácených dřevin uvést výměru kácené plochy s uvedením druhového zastoupení dřevin
  • zdůvodnění žádosti.
  • označení úřadu, jemuž je žádost určena,
  • podpis osoby, která žádá (nebo která jedná jménem žadatele).

Žádost může podat pouze vlastník pozemku či nájemce nebo jiný oprávněný uživatel se souhlasem vlastníka pozemku, na kterém dřeviny rostou. Pokud žádost podá jiná osoba a nemá plnou moc, pokud chybí další povinné náležitosti nebo trpí-li žádost jinými vadami, pomůže úřad žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě (zamítnutí žádosti); současně může řízení přerušit (podle § 64 správního řádu).

Patero nejčastějších pochybení při povolování kácení

  1. rozhodnutí nemá předepsané náležitosti správního aktu (chybí výrok, odůvodnění, poučení)
  2. rozhodnutí je vydáno bez přezkoumání důvodů ke kácení, bez vyhodnocení stavu dřevin a bez odůvodnění výroku kácení opřeného o vyhodnocení všech důkazů a podkladů
  3. za „rozhodnutí“ je vydáván zápis z jednání zastupitelstva nebo je rozhodnutí vyhotoveno obcí namísto obecního úřadu
  4. rozhodnutí není doloženo žádostí, bylo vydáno žadateli, který není majitelem dřevin, nebo bylo vydáno, ačkoliv žádost nemá předepsané náležitosti
  5. není doloženo doručení rozhodnutí účastníkům řízení, ani na něm vyznačeno nabytí právní moci