Příklad ze Semil

Mnoho měst a obcí, které zavádějí sběr bioodpadu, začínají jeho svozem od rodinných domků. Že to lze dělat jinak a s dobrými výsledky ukazuje příklad Semil. V tomto asi deviti tisícovém městě zahájili v roce 2008 sběr bioodpadu na dvou sídlištích. Nikoliv převážně odpad ze zeleně, ale kuchyňský odpad. Osvědčilo se to, lidé bioodpad třídí a získaná surovina má dobrou kvalitu (málo nečistot). Nyní již město třídí odpady na všech čtyřech sídlištích - Řeky, Pod Černým mostem, Oleška a Pod Nádražím. Obyvatelům rodinných domků se bioodpad nesváží, jako pomoc a pobídka jsou jim nabízeny domácí kompostéry. Na základě smlouvy o zápůjčce jich zatím bylo umístěno 227 kusů a dalších třicet zájemců čeká.

Podle informací od paní BC. Lenky Soukupové, z odboru správy majetku, se měsíčně sveze 5,5 až 10,5 tuny bioodpadu. Svoz probíhá po celý rok, sváží se každé pondělí. Vytříděný bioodpad se vozí do kompostárny v Nové Pace. V budoucnu ovšem chtějí mít Semily kompostárnu vlastní. Kvalita sbíraného bioodpadu je velmi dobrá, zaznamenán je pouze jediný případ, kdy musel být odpad z nádoby odvezen na skládku. Svozová firma takový případ zdokumentuje a informuje o něm město.

Protože je nejlépe se o těchto věcech přesvědčit na vlastní oči, obešel autor tohoto článku všechny nádoby a vyfotil jejich obsah. Nečistot bylo skutečně v nádobách málo. Lidé ke sběru bioodpadu používají poměrně často papír (noviny, papírové pytlíky, sáčky z bioplastů nemají k dispozici nebo se jim zdají drahé), pro kuchyňský bioodpad je to ideální způsob jak vázat jeho vlhkost.

Více o systému nakládání s odpady v Semilech.

Semily je město v Libereckém kraji s přibližně 9000 obyvateli. Třídí se zde jednak do nádob na odpady (papír, PET láhve, sklo, textil, bioodpad), jednak do plastových pytlů (ostatní plast, nápojové kartony, kovové obaly). Město si v nakládání s odpady již několik let vede velmi dobře a to jak z hlediska produkce odpadů, tak z hlediska nákladů. Podle údajů za rok 2009 se zde vyprodukovalo pouze 163,33 kg směsného komunálního a velkoobjemového odpadu na jednoho obyvatele, což je výborný výsledek. Náklady na celý systém je přitom pod průměrnými náklady měst obdobné velikosti. Celkové náklady na jednoho obyvatele bez odečtení příspěvku Ekokomu a společností zajišťujících sběr elektroodpadu činily v roce 2009 asi 732 Kč, po odečtení příspěvku za zpětný odběr to bylo asi 642 Kč.