en ru
Informační portály

 

Informační web Ministerstva průmyslu

http://www.ippc.cz

 

Informační systém Ministerstva životního prostředí

http://www.env.cz/ippc

 

Integrovaný registr znečišťování (IRZ)

http://www.irz.cz

 

Portál veřejné správy – adresář institucí, platné zákony

http://portal.gov.cz

 

Informační systém krizového řízení a havarijního plánování

http://www.krizove-rizeni.cz

 

Státní instituce

 

CENIA, česká informační agentura životního prostředí

http://www.cenia.cz

 

Česká inspekce životního prostředí

http://www.cizp.cz

 

Ministerstvo životního prostředí ČR

http://www.env.cz

 

Státní fond životního prostředí

http://www.sfzp.cz

 

Případové studie, kauzy a praktické návody

 

Centrum inovací a rozvoje

http://www.cir.cz

 

České ekologické manažerské centrum

http://www.cemc.cz

 

Integrované povolování z pohledu občanských sdružení

http://ippc.arnika.org

 

Kampaň Budoucnost bez jedů

http://bezjedu.arnika.org

 

Žebříčky největších znečišťovatelů

http://bezjedu.arnika.org/irz.shtml

 

IPPC v Evropské unii

 

Evropský úřad pro integrovanou prevenci znečištění

http://eippcb.jrc.es

 

IPPC stránky Evropské komise – DG ENV
http://ec.europa.eu/environment/ippc/index.htm

 

Eurostat

http://epp.eurostat.cec.eu.int

Integrovaná prevence a omezování znečištění

Stručný průvodce provozovatele zařízení s praktickými výklady zákona

Ing. Bc. Jan Maršák, Ph.D., Ing. Jan Slavík a kol., Ministerstvo životního prostředí, Praha, 2007

Zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění a o integrovaném registru znečišťování (zkráceně „zákon o integrované prevenci“) přímo vychází ze směrnice Rady Evropy 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění. Zákon byl přijat v souvislosti se vstupem České republiky do EU. Před tím v českém právu žádná podobná norma neexistovala a úřady vydávaly dílčí povolení podle složkových zákonů (o ochraně vody, ovzduší, půdy, lidského zdraví, přírody), přičemž integrace jednotlivých rozhodnutí neexistovala.

Integrované povolování nahrazuje dílčí řízení a vyjádření dosud vydávaná podle složkových zákonů. To nijak neomezuje práva občanských sdružení, která se dříve účastnila jednotlivých řízení na základě oprávnění dle § 70 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. V některých případech byla účast veřejnosti zákonem o integrované prevenci rozšířena o oblasti, do nichž neměla dříve občanská sdružení přístup. Nyní se ovšem sdružení musejí stihnout vyjádřit ke všem otázkám v rámci jediného řízení a mají tak na formulaci připomínek méně času.

 

Integrované povolování zahrnuje:
  • schvalovací řízení z hlediska nakládání s odpady (veřejnost až na výjimky neměla a nemá možnost vstupovat dosamostatných řízení vedených podle zákona o odpadech),

  • oblast ochrany ovzduší (veřejnost opět až na určité výjimky neměla a nemá možnost vstupovat do řízení vedených podle zákona o ovzduší),

  • oblast ochrany zdraví a lázeňství a

  • některé další specifi cké oblasti, které popisujeme v kapitole Integrované povolení v otázkách a odpovědích.

 

Nový průmyslový nebo zemědělský provoz musí získat integrované povolení ještě před vydáním stavebního povolení podle stavebního zákona (č. 183/2006 Sb.). Investor konkrétního zařízení o něj může požádat kdykoli před vydáním stavebního povolení. Jedinou podmínkou je, že musí být ukončen proces EIA (hodnocení vlivů na životní prostředí). Integrované povolení tak může být jedním z prvních povolení vydávaných pro příslušný provoz, předcházejí třeba i územnímu řízení. V praxi ale bývá spíše posledním rozhodnutím před vydáním stavebního povolení.

 

České právo s evropské směrnice

Český zákon č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci vychází v plném rozsahu z evropské směrnice 96/61/ES o integrované prevenci a omezování znečištění (IPPC). Proces vydávání integrovaných povolení začal v EU v říjnu 1999, u nás v lednu 2003.

Na základě zkušeností získaných z pravidelných dvouletých hlášení o plnění směrnice IPPC připravuje Evropská komise revizi této a dalších směrnic. Laická a zejména odborná veřejnost může do toho procesu zasahovat a sdělit svá stanoviska přímo příslušným expertům pracujícím na evropské legislativě. Pro každého tak vznikla možnost spolupodílet se na tvorbě budoucí podoby klíčové směrnice „o průmyslových emisích“. Podrobnosti a návrh směrnice jsou dostupné na stránkách Evropské komise.

 

Dosavadní praxe při vydávání integrovaných povolení

Zákon o integrované prevenci stanovil, že od doby jeho účinnosti (2003) do konce října 2007 musejí získat integrované povolení všechny průmyslové a zemědělské podniky, na něž se zákon vztahuje. Jak už jsme uvedli, povinnost se vztahovala nejen na provozy nově uváděné do provozu, ale i na podniky vybudované v minulosti.

Z analýzy Ministerstva životního prostředí vyplynulo, že do stanoveného termínu nesplnila svou povinnost zhruba čtvrtina podniků. Integrované povolení měli získat provozovatelé zhruba 1 850 průmyslových a zemědělských zařízení, vydáno však bylo pouze 1 150 takových povolení. V některých případech se nemusí jednat o samostatné podniky, ale o tzv. technologické jednotky, což mohou být i různé komplexní součásti v rámci jedné továrny. Protože lze povolit více jednotek najednou, počet potřebných povolení je zřejmě nižší, asi 1 500. I tak je ale počet podniků, jež povolení nezískaly, poměrně vysoký.

Žádost o integrované povolení podala naprostá většina provozovatelů. Ovšem část z nich, přestože o této povinnost věděli čtyři roky, tak učinila pozdě. O jejich integrovaných povoleních se tedy stále vedou řízení na krajských úřadech. To se týká cca 21 % podniků. Malá skupina provozovatelů (zhruba 4 %) nepodala žádost o integrované povolení na krajské úřady vůbec.

Teoreticky by úřady mohly zbylé provozy okamžitě uzavřít, protože jejich další činnost je v rozporu se zákonem a může ohrožovat životní prostředí a lidské zdraví. Česká inspekce životního prostředí nebo krajské hygienické stanice mohou provozovatelům za nedodržení zákonné povinnosti uložit pokutu až do výše 7 milionů korun. Přestože nevíme o žádném provozu, který by byl kvůli chybějícímu integrovanému povolení úřady uzavřen, nezaznamenali jsme ani žádný tlak ze strany veřejnosti na vymáhání tohoto zákona. Obyvatelé zřejmě nejsou o procesu integrovaného povolování informování a nesledují, zda podniky v jejich obci či regionu tímto povolováním prošly.

Situace v oblasti integrovaného povolování se liší podle jednotlivých krajů, protože rozložení průmyslových a zemědělských zařízení je nerovnoměrné. Nejméně zařízení je v Praze a nejvíce ve Středočeském kraji, za ním následují Ústecký, Moravskoslezský a Jihomoravský kraj. Nejvíce povolení zbývalo k říjnu 2007 vydat ve Středočeském a Ústeckém kraji. Na Ústecku se přitom nachází nejvíce chemických podniků, u nichž je povolování časově a odborně nejnáročnější.

 

Podrobný přehled o situaci s vydáváním integrovaných povolení k říjnu 2007 (dokument Adobe PDF)vydáváním integrovaných povolení k říjnu 2007 45.7 KB.

Integrované povolení v posloupnosti rozhodovacích procesů

Integrované povolení je jen jedním z nezbytných kroků vedoucích k tomu, aby mohlo být nějaké průmyslové zařízení uvedeno do provozu. Pro názornost uvádíme všechny součásti

úředního povolování v pořadí, v jakém musejí následovat po sobě. Platí, že pokud není ukončen některý z kroků, nemůže být ukončen ani krok následující.

 

Územní plán

Vymezuje, na kterých pozemcích může vznikat obytná zástavba, kde má být průmysl, určuje koridory dálnic a železnic atp. Zpracovává se pro jednotlivé obce i pro celé kraje. Žádná stavba, která by byla v rozporu s územním plánem (např. továrna na zemědělské půdě) nemůže být schválena a postavena. Územní plán musí zahrnovat také územní systém ekologické stability (ÚSES).

 

Posouzení vlivů koncepce na životní prostředí (SEA)

Vyhodnocuje se dopad koncepce (např. územního plánu) na životní prostředí a zdraví obyvatel. Výsledkem je zpravidla stanovení limitů a omezujících podmínek či kompenzačních

opatření, jejichž plnění by měly správní úřady v budoucnosti sledovat, kontrolovat a vymáhat.

 

Posouzení vlivů záměru na životní prostředí (EIA)

Je prvním souborem jednání o konkrétní stavbě či průmyslovém nebo jiném záměru. Stanovují se zde základní parametry a omezující podmínky pro příslušnou aktivitu, hodnotí se

různé varianty řešení, jejich negativa a přínosy, navrhují se omezující podmínky, limity výsledného řešení a kompenzační opatření.

 

Závazná stanoviska a další povolení

Pro účely územního rozhodnutí a stavebního povolení vydávaných následně je nutné si opatřit závazné stanovisko (např. orgánu ochrany ovzduší k umístění zdroje znečištění ovzduší) nebo dokonce povolení (např. ke kácení dřevin nebo k zásahu do zvláště chráněných druhů podle zákona o ochraně přírody) v těch případech, které nejsou integrovány do IPPC.

 

Územní řízení

Řeší otázku, zda bude konkrétní stavba (továrna, spalovna, skládka) umístěna v daném území, stanovují se její základní parametry (rozsah, členění, objem apod.) a napojení na veřejnou

infrastrukturu. Podkladem pro územní řízení je výsledek procesu EIA. Bez ukončeného posouzení EIA nelze pro žádnou stavbu vydat územní rozhodnutí.

 

Integrované povolení (IPPC)

Řízení musí být zahájeno před vydáním stavebního povolení, v praxi se většinou zahajuje v průběhu stavebního řízení (a stavební řízení se pak přerušuje). Povolení integruje podmínky provozu podle zákona o vodách, ochraně ovzduší, ovzduší, odpadech apod. Cílem je zavádění tzv. nejlepších dostupných technik s vysokou účinností a minimálními negativními vlivy na prostředí.

 

Stavební řízení

Zpřesňuje technické detaily, technologie a podrobné členění stavby, její funkce, provoz atd. V řízení o vydání stavební povolení se prověřuje soulad projektové dokumentace s územním plánem, územním rozhodnutím, obecnými technickými požadavky na výstavbu, závěry procesu EIA a dalšími požadavky úřadů. Posuzuje se také proveditelnost stavby, organizace

výstavby, dopravní řešení apod.

 

Kolaudace

Po dokončení stavby se posuzuje, zda byla vybudována v souladu s vydaným stavebním povolením a ověřenou projektovou dokumentací. Stavební úřad dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebude ohrožovat život, zdraví a bezpečnost lidí či zvířat nebo životní prostředí. Zjišťuje, zda stavebník dodržel obecné technické požadavky na výstavbu a závazná stanoviska dotčených správních úřadů k užívání stavby, které je třeba před žádostí o kolaudační souhlas opatřit.

 

OBECNÁ PRAVIDLA INTEGROVANÉHO POVOLOVÁNÍ

 

Zveřejňování informací

V průběhu celého procesu vydávání integrovaného povolení se informace zveřejňují stejným způsobem: vyvěšením na úředních deskách příslušné obce a kraje a v internetovém informačním systému IPPC. Za den zveřejnění se považuje den, kdy byla informace vyvěšena na tomto internetovém portálu.

 

Informace chráněné některými zvláštními zákony se nezveřejňují. Týká se to však jen velmi specifických dat, kterých je minimum (např. obchodní tajemství, některé detaily výrobních

technologií apod.) – vše ostatní je veřejné.

 

Nejjistějším způsobem, jak se včas dozvědět o zařízeních, která procházejí procesem integrovaného povolování, je informační systém IPPC (http://www.env.cz/ippc). V praxi občanského sdružení, které sleduje průmyslové provozy v konkrétním regionu, se vyplatí portál např. dvakrát do měsíce navštívit.

 

Lhůty při vydávání integrovaného povolení

V tabulce na protější straně uvádíme přehled lhůt, které jsou při vydávání integrovaného povolení ze zákona závazné. Grafické znázornění celého procesu včetně vyznačení nejdůležitějších lhůt najdete §§§§§§§§§§v příloze č. II na str. 36. §§§§§§§§§§

 

Většina lhůt, které jsou v tabulce uvedeny, platí pro úřad, který rozhoduje o integrovaném povolení. Jejich uplynutím žadateli nezaniká právní nárok na vyřízení žádosti a ani to není důvodem pro zastavení řízení.

 

Naopak lhůty stanovené pro nějaký úkon účastníka a dotčených úřadů (doplnění žádosti, přihlášení se do řízení, vyjádření se) po jejich uplynutí propadají. Účastník řízení může požádat o prominutí zmeškání, na které se ale nelze spoléhat. Pokud se však občanské sdružení nestihne do řízení včas ani přihlásit, nemá žádnou možnost promeškání lhůty napravit.

 

I kdyby se řízení o vydání integrovaného povolení neúčastnili žádní zástupci veřejnosti a proti vydanému rozhodnutí se nikdo neodvolal, je minimální doba trvání celého procesu 48 dní.

 

Průběh integrovaného povolování

 

Žádost o vydání integrovaného povolení

Řízení o vydání integrovaného povolení je zahájeno dnem, v němž byla žádost provozovatele zařízení doručena příslušnému krajskému úřadu (případně Ministerstvu životního prostředí - u projektu s přeshraničním vlivy). Úřad zveřejní do 27 dnů ode dne obdržení žádosti její stručné shrnutí. Stručné shrnutí musí být všeobecně srozumitelný souhrn vybraných údajů o konkrétním zařízení podle § 4 zákona.

 

Úkon počet dnů

Ověření úplnosti žádosti povolujícím úřadem.

20

Rozeslání úplné žádosti účastníkům řízení a dotčeným úřadům.

Zveřejnění stručného shrnutí žádosti.

Žádost může úřad zaslat k posouzení odborně způsobilé osobě (OZO).

7

Vypracování vyjádření dotčených úřadů a účastníků řízení (do 30 dnů) a OZO, pokud o něj úřad požádal (do 45 dnů).

Vyjádření účastníků, kteří se mohou přihlásit do 8 dnů od zveřejnění stručného shrnutí (lhůta 30 dnů k zaslání vyjádření se posouvá).

30 / 45 + 8

 

Rozhodnutí úřadu o žádosti (na žádost úřadu může MŽP prodloužit lhůtu).

45 (+ 45)

 

Nabytí právní moci rozhodnutí / lhůta pro odvolání.

15

 

Celkem (maximální lhůta může být prodloužena, pokud bylo řízení přerušeno kvůli doplnění

žádosti nebo kvůli projednání vyjádření dotčeného státu k přeshraničním vlivům provozu

125 / 185

 

Tabulka 1: Přehled lhůt v procesu vydávání integrovaného povolení

 

Na úřední desce byste tedy neměli najít jen strohé upozornění, že na úřadě leží žádost a že do ní můžete nahlížet. Nicméně údaj o tom, kdy a kde mohou občané do úplného znění žádosti

nahlížet a kopírovat z ní, musí být ve shrnutí uvedeno také.

 

Doplnění neúplné žádosti

Pokud není žádost o vydání integrovaného povolení úplná a chybí v ní některá z povinných součástí, úřad ji do 20 dnů od jejího obdržení vrátí žadateli k doplnění. Termín k doplnění sjedná úřad se žadatelem individuálně a na příslušnou dobu pak řízení přeruší. Zveřejnit žádost, která byla dopracována, je úřad povinen do 7 dnů od chvíle, kdy ji obdrží doplněnou od žadatele.

 

Zveřejnění stručného shrnutí

Stručné shrnutí se zveřejňuje na úředních deskách povolujícího úřadu a obce, na jejímž území je nebo má být zařízení umístěno, a to jak na fyzických deskách, tak i na internetu. Naleznete

jej také v informačním systému IPPC (http://www.env.cz/ippc). V případě pochybností o termínu zveřejnění platí datum uvedené na tomto internetovém portálu.

 

Během 8 dnů od zveřejnění shrnutí se mohou občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti, jejichž předmětem činnosti je ochrana životního prostředí, písemně přihlásit za účastníky řízení. Stejný termín pro přihlášení platí pro obce a kraje, kterých se projednávaný záměr dotkne a jež se chtějí povolování zúčastnit.

 

Krajský úřad (případně MŽP) pošle žádost do 27 dnů od jejího obdržení obci a kraji, kde se má umístit zařízení. Pokud žadatel předal úřadu neúplnou žádost a ten jej vyzval k doplnění,

má úřad na zveřejnění lhůtu 7 dní od doplnění žádosti. Ve stejné lhůtě zašle úřad žádost také dotčeným orgánům veřejné správy (zákon je nazývá „příslušné správní úřady“), které se starají o naplnění složkových zákonů integrovaných zákonem o integrované prevenci. V případě významného nepříznivého vlivu zařízení zašle úřad ve stejné lhůtě žádost

dotčenému sousednímu státu.

 

 

Vyjádření veřejnosti, účastníků a dotčených úřadů

Stručné shrnutí má viset na internetu a na úředních deskách 30 dnů. V této době se může kterýkoliv občan nebo občanské sdružení k žádosti vyjádřit.

 

Do 30 dní od doručení žádosti musí svá vyjádření zaslat dotčené úřady (tedy například hygienická stanice, úředníci pro ochranu ovzduší na krajských úřadech apod.). Jejich vyjádření musí zejména zhodnotit návrh závazných podmínek k provozu zařízení předložený žadatelem, popřípadě navrhnout další podmínky integrovaného povolení.

 

Obce a kraje, kde se umisťuje zařízení, mají na zaslání svých vyjádření rovněž 30 dnů od doručení žádosti.

 

30denní lhůta na zaslání připomínek občanských sdružení a dotčených obcí a krajů se podle výkladu zákona Ministerstvem životního prostředí počítá od data, kdy se konkrétní subjekt přihlásil do řízení. Protože lhůta na přihlášení je 8 dní od zveřejnění stručného shrnutí a lhůta na připomínky 30 dní od přihlášení, může být celková lhůta pro zaslání připomínek až 38 dní. K později zaslaným vyjádřením povolující úřad nepřihlíží.

 

Přeshraniční projednání

Pokud sousední stát, jehož životní prostředí může konkrétní zařízení ovlivnit, požádá o projednání svého vyjádření k podané žádosti, postupuje úřad v souladu s mezinárodními

smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Lhůty pro vydání integrovaného povolení (§ 10 zákona o integrované prevenci) se prodlužují o dobu projednávání žádosti s dotčeným

státem.

 

Vyjádření odborně způsobilé osoby

Roli nezávislého posuzovatele, známou z procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), hraje při vydávání integrovaného povolení tzv. odborně způsobilá osoba (označovaná zkratkou OZO). Její vyjádření není nezbytné, ale povolující úřad si od ní může vyžádat odborný posudek celé žádosti, případně posouzení, zda návrh investora odpovídá aplikaci nejlepších dostupných technik. OZO může hodnotit také vyjádření veřejnosti a cizích států v případě přeshraničních vlivů konkrétního zařízení. Odborně způsobilá osoba musí své vyjádření vypracovat do 45 dnů. Úřad jej neprodleně po obdržení zveřejní v informačním systému IPPC a na své úřední desce, a to po dobu 30 dnů.

 

OZO mohou být právnické nebo fyzické osoby, které pověřuje v konkrétní věcně vymezené oblasti Ministerstvo životního prostředí, případně jednotlivci nebo firmy s oprávněním získaným v jiné členské zemi EU. Každý subjekt má oprávnění vydávat posudky pro určité druhy technologií a výrob. Ministerstvo takto dosud pověřilo přibližně padesát subjektů.

Jedním z nich je také státní informační agentura životního prostředí CENIA, která může posuzovat všechny oblasti integrovaného povolování. Seznam všech odborně způsobilých

osob najdete v informačním systému IPPC:

 

Ústní jednání

Ústní jednání se koná jen v případě, kdy o to požádá některý z účastníků, anebo když se tak rozhodne sám krajský úřad (případně MŽP). Účastníci řízení mohou požádat o ústní jednání

ve svých připomínkách (ve 30denní lhůtě pro vyjádření), případně tak může učinit ve lhůtě pro své vyjádření odborně způsobilá osoba.

 

Povolující úřad stanoví datum konání ústního jednání do 5 dnů od uplynutí lhůty pro vyjádření, případně do 5 dnů od obdržení vyjádření OZO. Na jednání může povolující úřad přizvat kromě účastníků řízení též OZO, Českou inspekci životního prostředí a dotčené úřady.

 

Rozhodnutí o žádosti

Krajský úřad (případně MŽP) rozhodne o žádosti provozovatele zařízení do 45 dnů od chvíle, kdy vyprší lhůta k vyjádření dotčených úřadů (tj. až 75 dnů od doručení žádosti). V případě, že si úřad vyžádá posudek odborně způsobilé osoby, pak musí o žádosti rozhodnout do 45 dnů od chvíle, kdy mu OZO posudek doručí (tj. do 90 dnů od chvíle, kdy požádal o posudek OZO).

 

Ve složitějších případech může úřad požádat Ministerstvo životního prostředí o prodloužení lhůty k rozhodnutí o žádosti o dalších 45 dnů.

 

V závěru procesu IPPC úřad buď vydá integrované povolení, anebo žádost o jeho vydání zamítne. V obou případech musí úřad své rozhodnutí zveřejnit do 5 dnů od nabytí jeho právní moci. Rozhodnutí pak musí být po 60 dnů vystaveno v informačním systému IPPC. Na své úřední desce pak úřad zveřejní informaci, že rozhodnutí bylo vydáno a kdy a kde do něj lze nahlížet.

 

Zamítnutí žádosti

Úřad může žádost zamítnout v případě, když po jejím projednání zjistí, že záměr provozovatele zařízení nesplňuje požadavky zákona a dílčích předpisů na ochranu životního

prostředí (zákona o odpadech, ochraně ovzduší apod.). Může tak učinit i v případě, že podmínky navržené pro provoz zařízení jsou z technických důvodů nesplnitelné. Podmínky pro zamítnutí žádosti stanovuje § 13 odst. 2 zákona o integrované prevenci.

 

Integrované povolení

Pokud úřad žádost nezamítne, vydá provozovateli integrované povolení. Kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem pro úřední rozhodnutí musí toto povolení obsahovat i řadu dalších součástí. Podrobně je popisuje § 13 odst. 3 až 6 zákona o integrované prevenci. Pro obyvatele, občanská sdružení a obce je podstatné, že součástí odůvodnění integrovaného povolení musí být vypořádání všech připomínek, a to v plném rozsahu.

 

Integrované povolení musí obsahovat podmínky provozu zařízení, které by jinak obsahovala vyjádření dotčených orgánů veřejné správy pro složkové zákony – tedy i podmínky z hlediska nakládání s odpady či z hlediska ochrany ovzduší. Musí obsahovat také emisní limity. Jejich stanovením se zabývá podrobněji § 14 zákona o integrované prevenci.

 

Vedle emisních limitů patří k podstatným částem integrovaného povolení:

  • opatření proti znečištění životního prostředí a ohrožení zdraví člověka po ukončení provozu zařízení,

  • podmínky pro nakládání s odpady,

  • zvláštní podmínky pro ochranu životního prostředí a zdraví lidí s ohledem na místní podmínky či na technický charakter zařízení,

  • opatření pro hospodárné využívání surovin a energie,

  • havarijní prevence a opatření pro odstranění následků havárií,

  • způsob monitoringu vlivu zařízení na životní prostředí a postup k vyhodnocování plnění podmínek integrovaného povolení.

 

Úplný výčet závazných podmínek, které musí integrované povolení obsahovat, vyjmenovává § 13 odst. 4 zákona o integrované prevenci. Způsobem jejich stanovení se pak zabývají paragrafy 14 a 15 zákona.

Vyhledávání

Rádce občana
Analýza školních potřeb

Více k fotografii na této stránce.
Poslední přidanou fotogalerii si můžete prohlédnout zde >

K čemu je integrovaná prevence znečištění?Ještě před několika lety vedly úřady při povolování provozu průmyslových a zemědělských podniků řadu samostatných správních řízení. Odděleně se posuzoval vliv provozu na vodu, půdu a ovzduší, na přírodní prostředí a zdraví lidí. Pokud chtěl někdo všechna tato řízení sledovat, stěží stíhal přebíhat mezi úřady. Zejména pro občany a neprofesionální občanská sdružení byl složitý a roztříštěný povolovací proces nevýhodný. Vyžadoval sepisovat opakovaně připomínky, zúčastňovat se mnoha různých jednání a komunikovat s mnoha úředníky. Byrokracie byla ale administrativně náročná i pro samotné podniky.

Omezování znečištění z průmyslové výroby a zemědělství dnes patří mezi priority Evropské unie v oblasti životního prostředí. Doposud uplatňované tzv. koncové technologie, např. filtry na komíny nebo výpusti, ustupují do pozadí. Povolovací proces se v určitém smyslu zjednodušil, integroval, a povolení, která dříve vyřizovalo několik úřadů, se dnes vydávají najednou a na jediném místě. Povinnost zvládnout celou agendu dopadla na krajské úřady a ten, kdo chce podmínky provozu konkrétního podniku připomínkovat, najde všechny odklady pohromadě ve stejné kanceláři.

Evropská unie zavedla povinnost zavádět do praxe „nejlepší dostupné technologie" a nutí tak vedení firem investovat do inovací, úspor a ochrany životního prostředí. Základem integrované prevence je ústup od masového využívání koncových technologií, které často pouze převádějí znečištění z jedné složky životního prostředí do druhé, k prevenci a minimalizaci znečištění přímo u jeho zdroje. Jde o naprosto revoluční opatření, které úřadům mimo jiné umožňuje nařídit konkrétní firmě přísnější opatření, než jaká umožňují složkové zákony. Prioritou je využití nejlepších a nejšetrnějších zařízení a výrobních postupů.

Integrovaný přístup a srovnávání výrobních technologií se světovými trendy otevírá nové možnosti občanům a občanským sdružením hájícím životní prostředí a lidské zdraví. Procedura povolování je totiž veřejná, veřejnost se jí může účastnit, případně napadnout její výsledky a požadovat její nezávislé přezkoumání. Občané tak získali nový nástroj, jak kontrolovat prakticky jakoukoliv továrnu stojící v sousedství. Nemusejí se už nadále spoléhat na tvrzení tiskových mluvčích podniků, mohou se sami přesvědčit, jak daný provoz funguje a jak skutečně zatěžuje své okolí.

Novinkou integrovaného povolování je i povinnost jeho výsledky pravidelně prověřovat. V praxi to znamená, že jakmile se v daném oboru objeví nějaká účinnější a lepší technologie, mohou občané požadovat její zavedení v konkrétním podniku. Na rozdíl od minulosti už povolení k provozu, vydaná úřady, neplatní navždy. Továrny nemohou provozovat své výrobní jednotky bez jakýchkoliv inovací desítky let, dokud se z nich nestanou kouřící hromady šrotu.

Větší otevřenost schvalovacího procesu klade na druhé straně vyšší nároky na připravenost jeho účastníků. V integrovaném povolování občané nevystačí s laickými připomínkami a obecně formulovanými návrhy. Nezbytné je kvalitně se připravit, rychle reagovat, mít k dispozici odborné konzultanty a umět konstruktivně formulovat návrhy na změny ve fungování podniku. Výsledkem ovšem mohou být moderní provozy s minimálním negativním vlivem na životní prostředí a zdraví lidí, takže investice od odborného a náročného procesu se určitě vyplatí.

Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

captcha 
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu
toxické látky
udrzitelna spotreba
verejnost
odpady
vzduch2
praha2
voda2
biodiv2
stromy