Redukce informací o znečišťovatelích

Aktuálně: Ministerstvo průmyslu a obchodu slevilo ze svého požadavku razantně omezit množství informací, které se má občan šanci dozvědět z Integrovaného registru znečišťování (IRZ). V této chvíli MPO připravuje podklady pro nový návrh a po té se teprve dozvíme jestli a nakolik bude právo na informace o toxických látkách vypouštěných do životního prostředí opět omezeno.

více na http://arnika.org/jednani-o-registru-znecistovani-dnesni-schuzkou-neskoncila-ale-doslo-k-posunu

A jak vypadal plán MPO na omezení IRZ?

Omezení rozsahu ohlašovatelů na úroveň evropského registru (EPRTR)

Po přijetí tohoto požadavku Ministerstva průmyslu a obchodu by do IRZ ohlašovalo o cca 860 provozoven méně než dnes (v zásadě jde o provozovny, na které se vztahuje i proces integrovaného povolování (IPPC). To znamená, že by se počet 1507 ohlašovatelů snížil na pouhých 647. Zmizela by také více než polovina celkových hlášení o emisích do vody, půdy a ovzduší.

► Jmenný seznam provozů zde.

Ministerstvo chce redukovat informace o podnicích vykonávajících následující činnosti:

1. firmy, vyrábějící různé díly a výrobky z plastů a laminátů (např. pro obuvnický průmysl, automobilový průmysl, elektrotechnický průmysl, stavební průmysl, ale i pro domácnosti)
2. elektrotechnický průmysl (motory, součástky, navigace ...)
3. automobilový průmysl (hydraulika, brzdy, klimatizace, další vybavení...)
4. strojní průmysl (nástroje, hydraulika)
5. letecký průmysl
6. služby (chemické čištění)

Z IRZ by zmizely cenné informace o velkých znečišťovatelích karcinogenními látkami

Tím, že se zbaví povinnosti ohlašovat do registru data například provozy vyrábějící či upravující plasty (včetně laminátoven), strojírenské provozy, nábytkářský či elektrotechnický průmysl, ztratí se data o velkých znečišťovatelích karcinogenními a potenciálně karcinogenními látkami. Nejlépe to lze dokumentovat na příkladu žebříčků sestavených z dat obsažených v IRZ z posledního hlášení. Například ve Zlínském kraji by se veřejnost nedozvěděla o tom, jaké konkrétní látky vypouští devět z deseti největších znečišťovatelů karcinogenními a potenciálně karcinogenními látkami.

► Jak by se změnila tabulka největších znečišťovatelů karcinogenními látkami ve Zlínském kraji můžete vidět zde.

Také z celorepublikových žebříčků karcinogenních a potenciálně karcinogenních látek by zmizely podniky z vedoucích pozic, jak můžete vidět ►zde.

Samotné rakovinotvorné a potenciálně rakovinotvorné látky jako formaldehyd a styren se v Evropském registru (EPRTR) na jehož úroveň by bylo IRZ redukováno vyhledat nedají. Evropský registr tyto látky na rozdíl od toho českého nesleduje.

 ► Jak by se zredukovaly informace o provozech vypouštějící potenciálně karcinogenní styren můžete vidět zde.

EPRTR neumožňuje na rozdíl od českého IRZ ani sledování pohybů chemických látek v odpadech, ale spokojuje se s celkovým množstvím produkovaných nebezpečných odpadů jednotlivými provozy, přestože toto číslo v podstatě vypovídá velice málo o celkové nebezpečnosti těchto odpadů. Nedozvěděli bychom se tak například, kolik rtuti je v jedné tuně odpadu s obsahem rtuti.

Po zásahu MPO by do registru nahlašovaly pouze podniky, které podléhají integrovanému povolování (IPPC). Ohlašování by tedy bylo povinné po překročení prahové hodnoty pro kapacitu. Potom by nastala situace, že by menší podniky i při překročení prahu sledované látky, nemusely díky svojí kapacitě látku nahlašovat.

IRZ vznikl v ČR dříve než registr EPRTR v EU. Český IRZ je navržen tak, aby byly sledovány materiálové toky vybraných látek. Evropský registr sleduje pouze emise vybraných látek do ovzduší, vody, půdy a následné množství produkce odpadů z předem určených provozů. Další jeho nevýhodou je také značná nepřehlednost pro běžného uživatele, složité vyhledávání a neaktualizovaná data.  IRZ tak naopak díky širšímu pojetí více vypovídá o významu emisí z jednotlivých zdrojů a tím i o stavu životního prostředí v jednotlivých lokalitách. Například malé čistírny odpadních vod mohou být jakýmsi zrcadlem průmyslového znečištění, protože právě v odpadních vodách končí většina chemických látek. Pokud tedy sledujeme emise samotné čistírny, (která samozřejmě není původce znečištění) zjistíme nakolik se čistota prostředí  v regionu zlepšuje, či naopak.  Malé čistírny odpadních vod jsou ale další podniky, které by měly z registru zmizet (evropský registr nesleduje ČOV pod 100 tis ekv. ob).

Petice za zachování IRZ zde