Revitalizační projekty v ČR

Revitalizace vodního toku Rokytka
Revitalizace v povodí Telečského potoka
Revitalizace potoka Borová (okres Český Krumlov)
Revitalizace Polečnice (okres Český Krumlov)
Revitalizace Slupského potoka a výstavba Podvršského rybníka u Neustupova
Revitalizace Pekelského potoka u Zdislavic
Revitalizace rašelinišť v Krušných horách
Revitalizace Boreckého potoka a obnova rybníka Chocholouš u Vlašimi
Projekt revitalizace „Spálenecký potok - úprava toku pro odchov perlorodky říční (okres Prachatice)
Vybraná vodohospodářská revitalizační opatření ve středních Čechách v okrese Benešov
Revitalizace lokality Votočnice Černé Budy - Sázava
Migrační zprostupnění vodácké propusti jezu Černá Buda Sázava vložením kartáčových prvků

Revitalizace vodního toku Rokytka

rokytkaVodní tok Rokytka („rokyta“, je staroslovanské pojmenování vrby) náleží do správy Povodí dolní Vltavy (úsek 14,9-37,5 km) a údržbu zajišťují Lesy hl.m. Prahy naležící k odboru ochrany prostředí hl. m. Prahy (úsek 0,00 - 14,9 km). Rokytka, se svými dvěma prameny, které se po několika stech metrech se stékají a stávají se počátkem nejdelšího pražského potoka, pramení jihovýchodně od Říčan v prostoru Říčanského lesa mezi obcemi Tehov a Tehovec v nadmořské výšce 453 m a plocha povodí činí 134,85 km2. Rokytka protéká řadou rybníků a chráněnými územími a zároveň Rokytka a její okolí prošlo v minulosti značnými změnami.

Nejvýznamnější regulace toku Rokytky byly provedeny během let 1905-1910 a v 70. letech minulého století , kdy došlo k napřímení, prohloubení a opevnění jejího koryta od Libně po Hloubětín. Tyto necitelné regulace se odbor ochrany prostředí Magistrátu hl. města Prahy snaží napravit a obnovit stav přirozeného vodního toku. Zároveň je zde snaha o lepší kvalitu vody v toku, neboť kvalita vody v Rokytce se nyní nachází v jakostní třídě IV. až V., vše zapříčiněno díky fekálnímu znečištění.

Řešení nabízí revitalizace vodního toku včetně důsledné údržby a správy vodního toku. Údržbou a správou vodního toku se rozumí údržba břehových porostů, jako např.řez vrb podél potoka, který je prováděn „na hlavu“. Součástí údržby je i čištění koryta toku a odklízení černých skládek. Dále v místech, kde Rokytka ústí do Vltavy, bylo po povodních v roce 2002 postaveno protipovodňové opatření chránící před povodňovými průtoky hl. město Prahu. Průměrný průtok u ústí činí 0,39 m3/s. Rokytka protéká soustavou rybníků, z nichž např. Velký Počernický rybník, patřící mezi přírodní památky, byl v roce 2006 rekonstruován. V roce 2008 byl také dokončen projekt „Revitalizace suchého poldru Čihadla„, mající za úkol uvést část toku Rokytky a jejích přítoků Hostavického a Svépravického potoka do stavu přirozeného vodního toku s nepravidelnými meandry a přilehlými tůněmi. Záměrem projektu bylo zpřírodnění celé lokality suchého poldru a vytvoření útočiště a životního prostředí přitažlivého pro mokřadní vegetaci a živočichy. V současnosti se připravuje II. část revitalizace suchého poldru Čihadla, která by se svou rozlohou a náplní dotýkala rybníku V Pískovně, a zasáhla by tak i Svépravický potok k rybníku Martiňák.

Revitalizace je realizována a hrazena Magistrátem hl. města Prahy a mimo jiné také za přispění finančních prostředků z fondů Evropské unie.

Fotografie z revitalizace naleznete ve fotogalerii.

Revitalizace v povodí Telečského potoka

telecsky_potokTelečský potok pramení v Kraji Vysočina, okres Jihlava. Povodí Telečského potoka se nachází nedaleko přírodní rezervace Luh u Telče. Niva drobného vodního toku byla v 80. letech minulého století zmeliorována, koryto toku napřímeno a zahloubeno. Do koryta ústily trubky staré meliorační drenáže, místy již nefunkční. Navíc rybník v PR Luh u Telce měl poškozenou hráz.

Obnovené meandrující koryto je položeno výše v terénu, aby při zvýšeném průtoku bylo umožněno rozlévání vody do okolní nivní louky. Rozliv do nivní louky umožňuje zpomalení odtoku a zvyšuje schopnost zadržení vody v území. K zasypání zahloubeného koryta byla použita zemina odtěžená při tvorbě tůní. Úseky koryta s vyšším sklonem byly zpevněny polními kameny. Bylo vytvořeno celkem 9 tůní, jak průtočných, tak i neprůtočných, napájených spodní vodou nebo vyústěním melioračních drenáží. Hloubka tůní se pohybuje mezi 0,7 - 1,5 m. Vznikly tak pestré a různorodé podmínky včetně v zimě nepromrzajících prostor vhodných pro přezimování organismů.

V prostoru přírodní rezervace Luh u Telce vznikla tůň o rozměrech 20 x 15 m. S ohledem na ochranu území nebyla tůň hloubena ani nebyly káceny dřeviny. Podél nového koryta i v okolí tůní byly vysázeny původní druhy dřevin a keřů tak, aby nebyly narušeny dominantní linie dvou chráněných stromořadí v blízkosti, dvouřadé aleje Lipky a stromořadí Kaštanka. Stávající porosty náletových vrb a olší byly co nejvíce zachovány. Revitalizovaný potok stal součástí naučné stezky Lipky.

Investorem projektu revitalizace bylo město Telč za podpory dotace z RPRS. Revitalizační práce byly provedeny na jaře r. 2007.

Fotografie z revitalizace naleznete ve fotogalerii.

Další informace o revitalizaci v povodí Telčského povodí viz infolist
 pdf Infolist o revitalizaci Telečského potoka

Revitalizace potoka Borová (k.ú. Borová, okr. Č.Krumlov)   


Borov_-_foto_CHKO_Blansky_lesPotok Borová protéká jihozápadní částí CHKO Blanský les, severně od obce Chvalšiny. Jeho celková délka je 6,3 km, plocha povodí činí 17,8 km2.

Velmi necitelným zásahem do krajiny bylo provedení rozsáhlého odvodňovacího projektu, jehož součástí bylo i radikální napřímení koryta potoka včetně jeho nepřirozeného zahloubení, opevnění betonovými polovegetačními tvárnicemi a předimenzování průtočné kapacity. Takto byl potok upraven v letech 1982 - 1984, a to v délce 3,13 km; zároveň byly odvodněny zemědělské pozemky v celém údolí. Důsledkem tohoto neuváženého zásahu bylo nejen vážné narušení vodního režimu v povodí, ale i degradace a ústup původních přírodních či přírodě blízkých společenstev, snížení druhové rozmanitosti (biodiverzity) a další nevratné změny v přírodě.

Vlastní revitalizace byla provedena tak, že původní koryto bylo zasypáno a částečně využito pro vytvoření řady malých tůní. Bylo vybudováno přirozené koryta s kapacitou Q1d, s rozvlněnou trasou, v délce 3600 m. Bylo dosaženo značné proměnlivosti sklonu dna se střídáním mírných až tišinných úseků s prudšími, vytvářejícími na zesíleném kamenném opevnění a kamenitých skluzech drobné peřeje a vývary. Opevnění koryta bylo provedeno kamennými prahy ve dně, celé dno a paty svahů byly opevněny jednovrstvým pohozem dna kameny sbíranými z výkopu, svahy koryta byly zpevněny vegetačním porostem (olše lepkavá, střemcha obecná, vrba křehká)

Revitalizace takového charakteru v takovém rozsahu na území České republiky dosud neuskutečnila a tak nebyl k dispozici dostatek potřebných zkušeností, proto byla stavba prováděna v dvou etapách - první etapa probíhala v roce 1998, druhá pak v roce 2000.

Iniciátorem revitalizace byla Správa CHKO Blanský les, a už v roce 1994 zahájila přípravné práce na revitalizaci povodí potoka Borová. Celkové náklady akce činily 6 890 000 Kč.    

Revitalizace Polečnice (k.ú. Kájov, okr.Č.Krumlov)


polecnicePotok zvaný Polečnice (často i Chvalšinský potok), pramení nedaleko osady Míšňany jihozápadně od Chvalšin v nadmořské výšce 830 m. Protéká částí okraje města Český Krumlov. Polečnice přibírá pod Kájovem z levé strany 16 km dlouhý Chvalšinský potok, který vzniká soutokem Lužného a Třebovického potoka nedaleko osady Střemily severozápadně od Chvalšin, ten odvodňuje jižní svahy Blanského lesa. Celková délka potoka Polečnice je 28,9 km, plocha jeho povodí je 198 km čtverečních s lesnatostí 50 %, průměrný roční průtok při ústí se uvádí 1,64 m3s-1. Vody tohoto potoka se dosti často vylévají z břehů.

V 80.létech bylo vybudováno členité dno jak v příčném tak v podélném profilu a to v úseku 900 m koryta Polečnice, při stavbě silnice I.třídy, v stroze prizmatickém profilu se značným zahloubením nivelety dna a souvislým opevněním kamenným pohozem. Značný spád spodního úseku byl kompenzován soustavou vysokých dřevěných prahů. Navíc byl tok zdevastován po povodní v r. 2002. Z těchto důvodů bylo přistoupeno k revitalizaci.

Opevnění břehů koryta bylo provedeno přirozeným způsobem-balvany, záhozy a 12 příčnými prahy ve dně toku. Délka toku byla prodloužena o 250 m vytvořením meandrů s ohledem na přirozený tok vody a možnost průchodnosti ryb a vodních živočichů v obou směrech. Byla také provedena výsadba dřevin a zatravnění.

Realizátorem projektu bylo Povodí Vltavy, státní podnik, Praha, projektantem bylo Povodí Vltavy, s.p., pobočka Č. Budějovice a zhotovitelem byly VHS - Vodohospodářské stavby, spol. s r.o., Č. Budějovice.  

Revitalizace Slupského potoka a výstavba Podvršského rybníka u Neustupova   


Slupsky_potok_AOPKSlupský potok pramení zhruba 2 km jihozápadně od Neustupova v nadmořské výšce 650 m. Teče převážně jihovýchodním směrem. Na horním a středním toku napájí řadu menších rybníků. Ústí do Vlašimské Blanice u Šebířova v nadmořské výšce 402 m. Slupský potok je levostranný přítok Vlašimské Blanice, který protéká na území Středočeského a Jihočeského kraje. Délka jeho toku je 15,1 km.

Údolí bylo v minulosti poškozené melioračně technickými úpravami. Tok byl napřímen s hlubokým lichoběžníkovým profilem a opevněn struskocementovými tvárnicemi. Cílem těchto úprav bylo vyvedení soustav plošných drenáží a rovněž odvodnění samotné nivy. Přesto však následně tyto plochy nebyly hospodářsky využívány.

V letech 2003 - 2004 byla díky Ministerstvu životního prostředí a jeho programu "Revitalizace říčních systémů" provedena velká investiční akce, která měla za cíl provést revitalizaci Slupského potoka a výstavbu Podvršského rybníka v Neustupově. Vzniklo tak nové, přírodě blízké koryto potoka a soustava tůní. Součástí stavby byly též rozsáhlé výsadby stromů a keřů. V nivě bylo vyhloubeno 9 postranních nebo protékaných tůní a porosty stromů a keřů byly založeny převážně lesnickým způsobem výsadby v oplocenkách a hustým zapichováním vrbových řízků.
Proběhla částečná revitalizace drobného levostranného přítoku Slupského potoka v délce 1,5 km, osázen byl středními sazenicemi olše lepkavé a dolní úsek v blízkosti nádrže byl odtrubněn a převeden do přírodě blízkého koryta.

Celkové náklady činily 5.240.345,20 Kč, vlastní náklady městyse Neustupova dosáhly 813.345,20Kč (Odpovídá 15% revitalizačních nákladů) a Podpora Programu revitalizace říčních systémů MŽP dosáhla 4.427.000,00 Kč (odpovídá 85% revitalizačních nákladů). Projektantem revitalizace byla spol. HYDROEKO.

Revitalizace Pekelského potoka u Zdislavic

  

pekelsky_potokOdbočka na Zdislavice se nalázá po cestě z Vlašimi směrem na Pelhřimov. Pekelský potok i s několika přítoky prodělal v těchto místech v minulosti technické úpravy.

Aby získalo víc půdy z vlhkých lesních luk, ležících zčásti v bývalých rybnících, byly zde přírodní potoky nahrazeny hluboko zaříznutými, přímými a vydlážděnými strouhami, koryto potoka bylo výrazně napřímeno.Výnos z lesních luk sotva vyvažoval škody na přírodě a zhoršení odtokového režimu, a aby je rychle proudící voda nevymílala, bylo souvisle opevněno škvárobetonovými tvarovkami a polovegetačními tvárnicemi. Navíc zde bylo zbytečné odvodnění nivy. Podobně upraveny byly i dva přítoky, přicházející zprava.

Revitalizace proběhla zbudováním nového koryta, které je velmi mělké a má malou průtočnou kapacitu. Koryto je členité jak trasou, která je výrazně zvlněná, tak detailně střídáním tůněk a kamenitých brodů. V pro nivě podél potoka bylo vyhloubeno několik větších tůní - vodní a mokřadní biotopy. Nárazové břehy v obloucích většinou nejsou opevněny kamenem - místa pro vymílání koryta do stran je tu dost a čím víc bude pracovat do stran, tím menší bude riziko skutečně nežádoucí eroze do hloubky. Kolem potoka a rybníka budou založeny výsadby, přispívající k obnově členitosti celého údolí a v některých partiích, nekrytých lesem, mimo jiné také chrání revitalizované plochy před nepříznivými vlivy z okolních intenzivně zemědělsky využívaných ploch. Byla také obnovena průtočná malá vodní nádrž - rybník zvaný Židův. Objem vody v nádrži při normální hladině nadržení je 25.740 m3a maximální objem vody činí 34.320 m3. Revitalizovaná délka i se dvěma postranními přítoky přesáhne zhruba dva kilometry.

Celkové náklady projektu činily 11,76 mil. Kč s podporou PRŘS 10,58 mil. Kč (90 % realizačních nákladů).

Revitalizace rašelinišť v Krušných horách


raseliniste_Krusne_hory__www.blizkprirode.czKomplex krušnohorských rašelinišť byl necitlivě odvodněn systémem odvodňovacích kanálů. Odvodnění se provádělo pomocí drenážních kanálů nebo drenážními trubkami, zapuštěnými pod povrch. Krajina byla uměle vysoušena a voda v ní zůstávala poměrně krátkou dobu a urychleně opustila území. V minulosti se zde i těžila rašelina pro lázeňské účely, v 60. letech minulého století byla těžba ukončena. K revitalizaci byly vybrány tři lokality rašelinišť - Cínovecký hřbet (vyhlášeno PR v r. 2001), U Jezera a Velké tetřeví tokaniště.

Základním revitalizačním opatřením bude zrušením funkce odvodňovacích systémů, což je relativně jednoduché opatření, jehož účinnost byla ověřena na řadě lokalit v Krušných horách. Jde o různé typy přehrážek výšky okolo 20 centimetrů, které jsou v dostatečném počtu instalovány do odvodňovacích kanálů. Postupem času dochází k zaplavení širšího okolí přehrážky a zazemnění celého kanálu.

Revitalizace Cínoveckého rašeliniště by má být dokončena v r. 2010, a na rok 2011 je naplánováno dokončení revitalizace rašeliniště U Jezera a od roku 2010 bude také probíhat monitoring efektivity opatření. Monitoring se bude týkat především vývoje hladiny podzemní vody na revitalizovaných plochách a ve spolupráci s podnikem Povodí Ohře, s.p. bude sledován vývoj jakosti vod. Každoročně bude sledován vývoj biotopů a populace rostlin a živočichů.

Cílem projektu je obnova vodního režimu rašelinišť a akumulace vod v pramenných oblastech a zejména pak stabilizace a zvýšení hladiny podzemní vody. Jde také o zajištění podmínek k rozvoji rašelinišť a obnova cenných přírodních nezastupitelných míst, významných jako biotopy pro mnoho ohrožených a vzácných organismů.

Projekt je realizován v letech 2009 - 2012, generálním partnerem projektu je NET4GAS, s. r. o. (dříve RWE Transgas Net, s.r.o.) společně s Daphne institut aplikované ekologie ave spolupráci s občanským sdružením Ametyst a AOPK ČR včetně Ústeckého kraje.

Revitalizace Boreckého potoka a obnova rybníka Chocholouš u Vlašimi

   
borecky_potok_AOPKBorecký potok se nachází u Vlašimi, okres Benešov. Potok náleží do povodí Labe. Výchozím stavem pro revitalizaci byla zřetelně postižená krajina intenzivním zemědělským hospodařením v celém povodí. Niva potoka silně zanesená erodovanými hlínami, koryto potoka v minulosti nevhodně technicky upraveno. V řešeném úseku se nalézaly zbytky již dříve zaniklého rybníka Chocholouš, se zabahněnou zátopou a provalenou hrází.

Město Vlašim se tedy rozhodlo přistoupit k revitalizace Boreckého potoka a obnovit nádrže Chocholouš. Nádrže Chocholouš má plnit i vodohospodářských funkcí, včetně zpomalování odtoku, objem vody při normální hladině nadržení činí 7.600 m3 a maximální objem vody činí 11.300 m3. Obnova nádrže spočívala v vytěžení usazenin ze zátopy, výstavba nové hráze se spodní výpustí a postranním bezpečenostním přelivem, do něhož je vsazen malý přechod pro drobné druhy ryb. Nádrž není určena k intenzivnímu chovu ryb. Vytvořeno bylo nové koryto, přírodě blízkého (zejména v úseku nad nádrží). Toto koryto je mělké, výrazně zvlněné. Převážně v obloucích, u nárazových břehů, jsou situovány tůně, v přechodech mezi oblouky pak kamenité brody. Koryto není souvisle vysypáno kamenivem, většina kameniva je umístěna právě v brodech, kde zajišťuje hloubkovou stabilitu koryta včetně vytvoření několika postranních tůní s biotopní funkcí. Podél potoka byly jednotlivě vysazeny střední sazenice olší, po obou krajích řešeného území pak byly založeny vegetační pásy, chráněné oplocenkami.

Investorem bylo město Vlašim s celkovými náklady 4,56 mil. Kč. Revitalizace probíhala v letech 2004 - 2005. 

Projekt revitalizace „Spálenecký potok„ -úprava toku pro odchov perlorodky říční (k.ú. Spálenec, okr. Prachatice)

Spálenecký potok včetně svých přítoků se nachází v nejmladší národní přírodní památkce v České republice -Prameniště Blanice. Lokalita byla vyhlášena s cílem ochránit tento biotop, ve kterém se vyskytuje populace ranných vývojových stadií vzácného a kriticky ohroženého mlže perlorodky říční (Margaritifera margaritifera).

Spálenecký potok je pravostranný přítok Kouby, délka údolí v ČR 4,1 km, plocha povodí v ČR 7,6 km2. Hlavním cílem péče v NPP je udržení vhodného životního prostředí pro perlorodku. Tím se rozumí zachování stávající mozaikovité krajiny s lužními porosty, mokřady a loukami. Nezbytné je zastavit plošné výsadby monokultur smrku, zamezit narušování půdního povrchu a odvodňování okolních lesních porostů. Podmínkou existence a vývoje populace perlorodky je udržení čistoty vod a zamezení jakémukoliv znečišťování v povodí Blanice.

Revitalizací bylo v původní trase Spáleneckého potoka vybudováno speciální stavební technologií, mělké luční koryto o délce 235 m, s průtočnou kapacitou 15 l/s, s výraznou meandrovitostí, zajišťující kontakt proudící vody s pobřežní vegetací. Výsledkem je optimální produkce detritu, který je základním předpokladem pro zdárný vývoj populací perlorodky. V odchovném prvku je v současné době osazeno cca 1100 jedinců perlorodky pro zajištění reprodukce. Odchovaní jedinci perlorodky budou v určité fázi odchovu vypouštěni do řeky Blanice, do které je odchovné koryto vyústěno.

Projekt podpořili  CHKO Šumava a EVL Blanice i AOPK ČR. 

Vybraná vodohospodářská revitalizační opatření ve Středních Čechách, okres Benešov    

Biocentrum Havránka
Takřka v centru Sázavy vzniká krajinářský park Havránka. Jde o komplex vlhkých luk a rákosin v údolí Jiříkovského potoka, zvláště chráněné území v kraji Vysočina. Rozloha činí 41,85 ha s vodní plochou cca 2 ha, hloubky vody 0,2 až 1,5 m, mokřadem o rozloze 870 m2 s obvodovým ramenem s uzávěry.

Území bylo dříve využíváno převážně jako hospodářské louky, zčásti pokryto lesními porosty problematické skladby (smrk) a ruderály. Přírodní charakter místa tak byl potlačen.

Projekt má za cíl vytvořit členité vodní plochy s napájecím obvodovým kanálem v ploše meandru řeky Sázavy. Byly mimo jiné vytvořeny i umělé tůně. Vše bylo ozeleněno. Byla zde vybudována v r. 2007 obvodová návštěvnická stezka, která vede po louce Votočnici v zákrutu řeky Sázavy pod vyústěním Čertovy brázdy. Na této nivní louce byly nedávno vybudovány tři tůně a říční rameno. Naučná stezka je přístupná pro pěší, cyklisty a vodáky.

Akce byla podpořena prostředky Státního fondu životního prostředí v rámci programu péče o přírodní prostředí. Projektantem projektu je VK - Komplex, Ing. Otto Srb za podpory SFŽP. Celkové náklady dosáhly 13,5 mil. Kč, z toho podpora SFŽP 10,4 mil. Kč.     

Revitalizace lokality Votočnice Černé Budy Sázava

Louka Votočnice se nachází cca 1,5 km od centra města Sázava po silnici Sázava–Nechyba, naproti ústí Čertovy brázdy, v okrese Benešov. Louka Votočnice je spjata i s Jiřím Voskovcem, který v této oblasti měl chalupu.

Řeka Sázava nebyla v převážné délce soustavně technicky upravována, ale tvářnost jejího koryta a nivy je ovlivněna dlouholetým obhospodařováním a dílčími stavebními zásahy. Pravobřežní niva na Votočnici poblíž města Sázavy byla v minulosti zemědělsky využívána, čímž byl přírodní charakter místa potlačen. V poslední době se majitelem plochy v nivě stal Český svaz ochránců přírody Sázava a zahájil revitalizační akci, jejímž cílem je vytvoření soustavy tůní, mokřadních ploch a náznaku slepého ramene řeky – což je na řece Sázavě obecně velmi nedostatkový prvek.

Základními parametry revitalizačního díla jsou vytvářená plocha mokřadu – 7000 m2, vytvářená vodní plocha (tůně a rameno) – 2550 m2 . Díky úsilí místních ochránců přírody podařilo vytvořit cenný biotop se zajímavou a chráněnou drobnou faunou a flórou. V rámci programů revitalizace „znovuoživení“ krajiny zde bylo vybudováno několik tůní a jedno slepé sázavské rameno. Tyto tůně se staly domovem pro mnoho obojživelníků, vodního hmyzu, a mnoho dalších živočichů.

Se vším seznámí návštěvníky naučná stezka, která byla vybudována ČSOP za finanční podpory RWE Transgas Net. Dodavatelem revitalizace byla i PROXIMA Benešov, kterou podpořil PRŘS (Program revitalizace říčních systémů), z kterých bylo uhrazeno 100 % celk. nákladů, tj. 0,883 mil. Kč.

Migrační zprostupnění vodácké propusti jezu Černá Buda Sázava vložením kartáčových prvků

 

  Sázava je řeka v kraj Vysočina ve Středočeském kraji. Jez Černé Budy se nachází na Sázavě, lna ř. km 54,655. Vodácká propust, zřízená při starším pevném jezu cca v 70.letech minulého století nemohla zajistit přirozenou migraci ryb, z tohoto důvodu bylo přistoupeno k vybudování nových prvků.

Byly zde vybudovány rybí přechody za účelem zajistit rybám jejich přirozený pohyb při migraci ryb.Tyto rybí přechody byly realizovány po ověření funkčnosti obdobné konstrukce vytvořené v roce 2008 na jezu Budín. Obdobná konstrukce (kartáčový rybí přechod) byla instalována státním podnikem Povodí Vltavy v roce 2008 v ČR vůbec poprvé. V období jarního tahu ryb v roce 2009 byla jeho funkčnost ověřena a prokázána ichtyologickým skenováním. Rybí přechod na Sázavě na jezu Černé Budy byl vybudován ve sportovní propusti jezu. Základem rybích přechodů jsou plastové desky s předvrtanými otvory, do kterých jsou vkládány svazky pružných polyetylenových prutů s oválným průřezem o délce 40 – 60 cm tzv. kartáčů. Jednotlivé desky jsou uloženy podle předem navrženého a spočítaného schématu do sportovní propusti. Průchodem vody přes kartáče dochází k tlumení energie vody, tím dochází ke snížení a rozdělení rychlostí v profilu propusti.

Projekt byl realizován z prostředků Povodí Vltavy, s.p. Náklady činily ca 0,5 mil. Kč.

voda2
DarekProPrirodu-zeleny
kniha Jak žít dobře
Objednejte si rozšířené vydání praktického průvodce při každodenním rozhodování za příznivou cenu.…
183 Kč Vstoupit do e-shopu
Sledujte nás:

Přehled zpráv emailem

sajga-baner