en ru

Rozhovor s Annou Matouškovou

za iniciativu Praha 6 ztrácí tvář 

„Zabývám se abstraktní malbou a plastikou s vazbou na architekturu, velmi vítám skutečná originální architektonická díla, a nejsem proti moderní výstavbě. Estetická hlediska jsou pro mne rozhodující. K divokému a zanedbanému území za školou mám vztah od dětství, líbí se mi. Vnímám to tu nikoliv jako ostudu Prahy 6, ale jako šanci pro vybudování velkého zeleného celku s obnovením přírodního toku s meandry, kaskádami a tůňkami, a nejen to: zastávám názor, že by se v horizontu jedné generace měl prosadit koncept obnovy podstatné části toku Dejvického potoka, ten totiž dosud existuje, jen neviděn teče kanálem. Když můžeme podkopat Stromovku, proč by nebylo možné vyvést na povrch potok?“ říká malířka a obyvatelka Vokovic, jedna z iniciátorek prohlášení „Praha 6 ztrácí tvář“.

  • Jak byste popsala iniciativu Praha 6 ztrácí tvář?

"Iniciativa má mnoho společného s podobnými aktivitami, které byly vyvolány plánovanými razantními změnami územního plánu v Praze a zároveň se podstatně liší. Vznikla spontánně, sdružuje jednotlivé občany především z oblasti Břevnova, Střešovic, Vokovic, Veleslavína, Dejvic a Bubenče. Nemá (alespoň prozatím) podobu občanského sdružení a není provázána s aktivitami opozičních či mimoradničních politických stran. Nejsme apriori proti jakýmkoliv změnám, vadí nám však, že se ani Praze 6 nevyhnul uniformní rozvoj, ničení památek a zásahy v památkových zónách. Zabýváme se především chybějící citlivou urbanistickou koncepcí a změnami územního plánu i některými specifickými jevy, jako je mizení původních ručně štípaných mozaikových dlažeb. V rámci iniciativy se každý věnuje konkrétním problémům ve své čtvrti. Chceme pokročit dále a obrátit se na zastupitelstvo městské části s přesnějším následným prohlášením, obsahujícím konkrétnější návrhy a nabídku spolupráce."

  • V čem je podstata problému s plánovanou výstavbou?

„Za zásadní vadu považuji to, že územní plán jasně nevymezuje, kde konkrétně bude zachována nebo vytvořena zeleň, že ignoruje nejen existenci potoka, ale i to, že zde reálně již jsou zelené plochy, plné života, na kterých se však má stavět. Přitom centrální náměstí s městským parkem se má zřizovat v linii nad zapuštěnou tratí, tedy tam, kde stromy nejsou a kde bude staveniště rychlodráhy. Dosavadní postup vůbec neodpovídá významu a dopadu projektu na lokalitu. Troufám si tvrdit, že zde probíhá pouze maximální zhodnocení zdejších pozemků bez řádné účasti veřejnosti a odborníků. Na rozdíl od medializovaných případů zástavby pražských nádraží však návrh změny v prostoru Strnadova zahradnictví v rámci kritizované vlny celoměstsky významných uniká pozornosti. Výše zmiňované areály mají výrazně industriální charakter, zde se však reálně jedná o zástavbu zeleně. Bylo by potřeba, aby se o celé území v okolí nové i staré teplárny zajímali odborníci - přírodovědci, vodohospodáři, urbanisté i jiní, jde o hodně.“  

  • Jak informovalo vedení městské části o svých záměrech občany?

„Přípravu změny územního plánu zdejší obyvatelé zachytili pozdě, a to v době, kdy už byla postoupena na úroveň magistrátu, využili jsme alespoň možnost podat připomínku. Rada městské části neuznala v roce 2007 za vhodné o této významné změně šířeji informovat, navrhovaná změna územního plánu, později zařazená jako Z 2590 do první vlny celoměstsky významných změn, tedy prošla zatím vcelku  nepozorovaně. Starosta Tomáš Chalupa jak v článcích, tak při schvalování zastupitelstvem opakovaně argumentuje pouze zanedbaností areálu zahradnictví a zdejšími bezdomovci. A to podle mne jako argument zastavění 5,7 ha nestačí. Doufáme, že v rámci procesu schvalování změny územního plánu dojde k novému projednávání na úrovni Prahy 6 a že bude znovu příležitost si tyto věci ,vyříkat‘ .“ 

  • Jaký byl a je ohlas na iniciativu Praha ztrácí tvář?

"Přestože se prohlášení obrací na zastupitele, nedočkali jsme se dosud výrazné odezvy. Pokud jde o reakci občanů, přímo na webových stránkách svůj souhlas vyjádřilo kolem čtyřiceti lidí, přibližně stejný počet občanů se obrátil na pana Krejčíka soukromě. Podporu rovněž vyjádřilo několik občanských sdružení, reprezentujících dalších zhruba 100 občanů, a to nejen na Praze 6.  Dá se tedy říci, že kolem iniciativy se sdružilo přes 200 občanů, pravidelně se scházíme v užším kruhu. Jsme v kontaktu s obdobnými iniciativami v Praze i jinde v republice.  Nesouhlasnou připomínku ke změně územního plánu v lokalitě Strnadova zahradnictví podalo společně zhruba 50 občanů, kteří až na dvě výjimky s naší iniciativou přímo nespolupracují." 

  • Je podle Vás šance zvrátit zástavbu zeleně na místě bývalého zahradnictví?

„Věřím, že vyjádří–li se během projednávání k záměru odborníci, především urbanisté, musí zde ještě dojít ke korekci, v ideálním případě k vyřazení této změny ze zrychleného řízení. Pak je stále naděje, že zde vznikne velký přírodní park. Byla by šance pro řádné projednání v rámci celkového nového územního plánu Prahy a pro posouzení všech širších souvislostí. Konkrétně jde o to, že v těsném sousedství je navrhováno i nové dopravní napojení Petřin na Červený vrch a rovněž obytná výstavba na místě bývalého areálu OPBH. Změna územního plánu se ale posuzuje izolovaně a tak hrozí, že bude přednostně 'vyřízena' bez návaznosti na své okolí. Navíc se uprostřed parcel určených ke změně má budovat nová železniční stanice Dlouhý lán, jejíž zařazení do záměru modernizace trati Praha Kladno je teprve posuzováno. Za minimální, rozumnou a tedy i schůdnou variantu omezení zástavby lze považovat změnu územního plánu s vymezením zeleně alespoň na katastru Vokovic, tedy mezi školou a tratí a omezení počtu a výšky domů spojené s podstatným snížením koeficientu.“ 

  • Co by se podle Vás mělo změnit v přístupu k zeleni?

„Základní problém vidím v tom, že v celé Praze neexistuje skutečná setrvalejší a závazná urbanistická koncepce, která změny územního plánu připouští pouze v souladu se žádoucí podobou čtvrti. Základní je udržení rovnováhy mezi postupujícím zahušťováním města a zachováním některých volných ploch, kterými se město může „nadechnout“. Další potíž je v tom, že o zástavbě rozhoduje především něčí finanční zájem, nikoliv názor odborníků.“ 

  • Jak hodnotíte přístup místního úřadu?

„Městská část se staví k problému mizející zeleně nedostatečně: není například schopna donutit investory zástavby k náhradní výsadbě, pod heslem nebránit rozvoji města a podnikání nekoncepčně podporuje zástavbu a dopravní stavby. Chlubí se zřizováním nových zelených ploch, já však vidím pouze  rekonstrukce stávajících parků či zahradnictví, tedy volných a zelených prostranství. Založení skutečně nového parku předpokládá vybudovat prostor pro zeleň tam, kde dosud nebyla, třeba na bývalém parkovišti, na místě demolovaného domu nebo na brownfields. A nebo alespoň nepodporovat zásadní zábor zeleně, jako v případě Strnadových zahrad. Radnice ve snaze usnadnit rozvojové projekty a umést cestu k jejich realizaci se snaží problematické záležitosti retušovat či utajovat, tím ale dělá investorům medvědí službu: když obyvatelé zjistí skutečný stav, je jejich postoj k projektu apriori nepřátelský. Věci se mají řešit na rovinu, včetně ostré diskuse. Od radnice bych především čekala, že svým obyvatelům uchrání jejich životní prostor. Všeobecně pozoruji, že není bráno v potaz to, že lidé mají i ke zdánlivým maličkostem ve svém okolí osobní vztah.“ 

  • Jak byste ráda viděla budoucnost tohoto území?

„Ačkoliv rozhraní Starých Dejvic, Střešovic, Ořechovky, Vokovic a Předního Veleslavína vypadá jako idylické místo plné zeleně, je zatíženo dopravou v linii ulic Evropské, Kladenské a Na Dlouhém lánu, schází zde velká parková plocha přírodního typu a chybí tu svobodné prostředí pro dětské hry, na které byla zvyklá naše generace.“  

  • A jaké motto Vám ochrana zeleně ve Veleslavíně přinesla?

„Budeme-li o vzrostlých stromech hovořit v termínech přestárlá, přerostlá a nehodnotná zeleň a každý košatější strom mrzačit surovými zásahy, za dvě stě let určitě nebudou v našich sídlech žádné památné stromy.“

Internetové stránky iniciativy Praha 6 ztrácí tvář