en ru

Rozhovor s Ivo Steinerem

ze sdružení Obrana parku Balabenka

Byl jsem mladší, měl spoustu energie a ideály, že prostředí,ve kterém žijeme, je potřeba chránit. Nečekal jsem takový´nezájem a odpor našich zástupců v nejrůznějších funkcích i různé „podpásovky“ a aroganci. Zklamala mě i odevzdanost většiny spoluobčanů,“ popisuje boj za zachování parku Ivo Steiner, předseda sdružení Obrana parku Balabenka.

  • Jak se lidé dozvěděli o záměru vystavět administrativní budovu?

„První informace se objevila na domovní nástěnce 19. listopadu 1998, už tenkrát se to jmenovalo Vysočanská Brána (architektonický návrh Aukett + Collingwood). 21. června 1999 proběhlo velké setkání na radnici s občany a zastupiteli, úředníky. Účastnilo se jej několik set lidí, cca 300-400, média apod. Starosta však neměl čas…“ 

  • Jaký byl ohlas ostatních občanů z okolí na Vaši iniciativu?

„Petice byla vyhlášena 1. prosince 1998 a jen do 16. dubna se pod ní nashromáždilo 1273 podpisů. Ohlas na petici byl nebývalý, lidé se vyptávali na podrobnosti a zajímali se o situaci. Přesto jsem cítil určitou skepsi, že je to stejně už rozhodnuté.“

  • Jaký je podle Vás hlavní důvod, proč zeleň v Praze mizí?

„Podle mě chybí koncepční, dlouhodobá strategie pro harmonický rozvoj města, která by umožnila vytvářet podmínky pro podporu investic v zanedbaných částech a zeleň si hýčkat a rozvíjet. Klasický příklad je i v dopravě - proč budovat nejdřív komunikace do města, když chybí funkční obchvat mimo osídlené části ? Pokud jde o parky, chybí mi například jasný signál, jak zapojit nadnárodní firmy - banky a podobně - do jejich správy, údržby a využití k propagaci. Za ušetřené prostředky by pak bylo možné financovat větší zelené rozvojové oblasti.“

  • Jaké pozitivní a negativní zkušenosti Vám tato kauza přinesla?

„Pozitivní zkušeností určitě bylo, že jsem měl možnost potkat spoustu skvělých lidí s podobným viděním „světa“, kteří byli otevřeni pomoci a dodat podporu. Mohl jsem setkat s novináři, politiky. Procitnutím byl kontakt s mocí, respektive s bezmocí.“

  • Jak hodnotíte přístup odpovědných úřadů?

„Bohužel jako posuzování bez širších souvislostí, povrchní, bez zájmu, někdy jsem měl pocit, že bylo ‚předem rozhodnuto‘.“

  • Pustil byste se do podobného úsilí znovu?

„Se zkušeností, kterou jsem získal, bych už do toho nešel. Jednak mi to pracovní vytížení nedovoluje a jednak nesu těžce prohry, u nichž nevidím možnost je odvrátit.“

  • Co byste poradil lidem, kteří chtějí zachránit zeleň ve svém okolí?

„Určitě bych se podělil se svými zkušenostmi a předal základní „kuchařku“, jak jsme postupovali my. Snažil bych se je povzbudit.“

  • A jaké motto se k případu parku na Balabence podle Vás nejlépe hodí?

„Pokud něco nezkusíš změnit, můžeš si to vyčítat jen sám sobě. Je potřeba zkusit vše…Pokud na chyby neupozorníš, nikdo to za Tebe neudělá.“


Víte, že... na Balabence bývala usedlost s rozsáhlou zahradou a vinicemi, již založil na přelomu 18. a 19. století bankéř Ballaben?

Tiskové zprávy Arniky, týkající se náměstí na Balabence:
Občané chtějí rekonstrukci parku na Balabence / 27. 6. 2002 
Arnika zahájila petici za záchranu pražské zeleně / 20.10.2008