en ru

Rozhovor s Marií Janouškovou

z Občanské iniciativy Pankráce


„Demokracie nepřijde sama od sebe, je nutné o ni bojovat. I když se nám možná nepodaří prosadit mnoho, další generace to díky našemu úsilí bude mít jednodušší,“  říká Marie Janoušková, zakladatelka a předsedkyně Občanské iniciativy Pankráce.

  • V čem podle Vás tkví podstata problematiky na Pankrácké pláni?

„Při výstavbě Pankráckých sídlišť byla centrální plocha území určena pro stavby celoměstského významu a významu místního. Stavby celoměstského významu byly naplněny výstavbou Motokovu, hotelu Panorama a Čs. rozhlasu. Na zbývající ploše měly být stavby místního charakteru, především dosud chybějící občanské vybavenosti, tedy sportovní i kulturní zařízení, kluby pro mladé i seniory, vše, co obyvatelé žijící na těchto sídlištích dosud postrádali.“ 

  • Co bylo důvodem vzniku občanské iniciativy?

„Hlavním motivem iniciativy s původním názvem STOP byla skutečnost, že během jediného dne na jednáních ÚV KSČ byla vytvořena společnost, která na celé zbývající ploše hodlala postavit hotel. Proti tomu se postavili občané a týden protestovali před budoucí stavbou. Pod tímto nátlakem stavební odbor nevydal stavební povolení.“ 

  • Jak vypadaly začátky Občanské iniciativy Pankráce?

„Byla založena v roce 1992 – 5 osob tvořilo přípravný výbor, z toho tři osoby se pak staly předsedou a místopředsedy, přičemž musely mít právní pověření od 400 lidí. Po založení jsme začali spolupracovat s Útvarem hlavního architekta hlavního města Prahy i s radnicí. Společně jsme připravili anketu se 46 otázkami, přímo doručenou do 6000 domácností na Pankráci. Po vyhodnocení výsledků bylo u 5 autorských kolektivů zadáno zpracování alternativních studií na dostavbu Pankrácké pláně. Studie pak byly týden vystaveny a lidé mohli označit tu, která jim nejvíce vyhovovala. Zastupitelé i obyvatelé si vybrali studii, kterou zpracoval náš člen. Úspěšná spolupráce s ÚHA skončila zrušením této organizace. Nová organizace je pouze poradním orgánem politiků. O výstavbě v Praze tedy rozhodují politici, což považuji za více než škodlivé, neboť je málo těch, kteří rozumějí oboru urbanistiky.“  

  • Jak hodnotíte přístup místních úřadů?

„Přístup radnice Městské části Praha 4 není k důsledným občanským sdružením přátelský – obzvláště k těm, která svá vyjádření doplňují odbornými posudky a vyjádřeními. Poslední dobou radnice pořádala několik akcí v parku na Kavčích Horách a přesto, že obyvatelé se zcela jasně vyjádřili proti záměrům zástavby Pankrácké pláně, nic pozitivního se ze strany místní samosprávy nestalo. Její zástupci se neúčastní územních řízení, i když tuto možnost mají, je-li MČ vlastníkem dotčených pozemků. Na materiály, které zastupitelům zasíláme,vyjma dvou výjimek nikdo nereaguje. Úředníci nám až na výjimky dávají najevo, že oni jsou ti, co rozhodují, opačně se však chovají k zástupcům investorů.“ 

  • Co považujete za největší úspěch?

"Za jeden rok vypracujeme v průměru 250 vyjádření a stanovisek ke správním řízením včetně zpracování odborných posudků. Z poslední doby považujeme za velký úspěch, že se nám podařilo zpracovat šedesátistránkové odborné posouzení Dopravního zatížení Pankrácké pláně, které je nyní jednou z částí dokumentace u Nejvyššího správního soudu. Úspěch je to proto, že se občanům velmi obtížně daří dostat k úředním oficiálním datům předpokládaného dopravního zatížení komunikací. Z této naší studie vyplývá, že  Technická správa komunikací uvažuje stejné dopravní zatížení na Pankrácké pláni jako v roce 2005 - dokonce na některých komunikacích i nižší - přestože podle návrhů investorů má na Pankrácké pláni vzniknout velké administrativní centrum. Takový předpoklad Technické správy komunikací je bezesporu chybný. Za další velký úspěch považujeme, že soud zrušil vydané územní rozhodnutí na Dopravní řešení pankrácké pláně – sjezdy z magistrály. Dále se nám podařilo zabránit tomu, že pod okny základní školy mělo být zbudováno parkoviště, dále budova bývalého OPBH měla být navýšena v těsném sousedství obytného domu, bylo zrušeno stavební povolení na administrativní budovu Na Strži, v parku na náměstí generála Kutlvašra se bude kácet podstatně méně než chtěla místní samospráva atd. Těch akcí je mnoho. Znamená to ovšem, že území můžeme chránit proto, že úzce spolupracuje několik občanských společností - SOIP, Občané postižení severojižní magistrálou, Pankrácká společnost, Ateliér pro životní prostředí, Arnika aj." 

  • Mění se podle Vás přístup úřadů k ochraně zeleně?

„Podle mého názoru se přístup úřadů k ochraně zeleně zhoršuje, bohužel. Investoři nabývají na síle s podporou politiků. Pak se všechny dřeviny kácí dle přání investorů. Jako příklad lze uvést prostor u Motokovu, kde jsou poslední krásné vzrostlé smrky na Pankrácké pláni – ostatním zeleň zde byla vykácena a plocha vybetonována. Nyní hodlá investor tyto stromy vykácet a na tomto místě vybudovat provizorní parkoviště. Podle našich údajů se za posledních pět let pokácelo v Praze 4 asi 5 000 dřevin. Pokud bychom započítali i kácení dřevin pro velké stavební celky, jistě nebudeme daleko od pravdy, že za 5 let bylo pokáceno na 10 000 dřevin. Řádně byla nahrazena odhadem pětina z nich. Při vydání územního rozhodnutí na stavbu Arkád byla kótami stanovena plovoucí plocha zeleně (mezi Motokovem a bývalým rozhlasem), která měla kompenzovat nedostatečné splnění koeficientu zeleně. Prokázali jsme chybné stanovení plochy – kóty neodpovídaly mapovým podkladům. Ministerstvo pro místní rozvoj naši námitku zamítlo, ale podle odpovědi na náš dotaz není ani odboru životního prostředí radnice v Praze 4 jasné, kde by vlastně tato plocha měla být umístěna.“ 

  • Pustila byste se do podobného úsilí znovu?

„Zcela určitě ano. Demokracie nepřijde sama od sebe, je nutné o ní bojovat. I když se nám možná nepodaří prosadit mnoho, další generace to díky našemu úsilí bude mít jednodušší, politici již budou vědět, že obyvatelé mají svá práva, se kterými musí počítat. Naše činnost je i vkladem do budoucnosti. Navíc Praha je tak krásné město, že stojí za to usilovat, aby vzkvétala do větší krásy, nenechat ji ničit různými prapodivnými investicemi podporovanými mnohými politiky.“ 

  • Co byste poradila lidem, kteří chtějí chránit zeleň, případně jak?

„Jediná možnost dozvědět se, jaká zeleň má být kácena, je založení občanských sdružení nebo využívání informací o navrhovaných káceních od občanských sdružení již založených. Fyzická osoba není účastníkem řízení o kácení dřevin, pokud není vlastníkem pozemku, a úřad nemá povinnost sdělovat jí informace o předpokládaném kácení dřevin.“

Další informace o kauze Pankrácké pláně