en ru

Rozhovor s Marií Jelínkovou

z petičního výboru za zachování parku v Thákurově ulici

„Lípy v Thákurově ulici jsou alejí mého dětství, mládí i současnosti. Tento nádherný živý organismus čtyřicet let obdivuji, reflektuji každý zásah, chodím ho „kontrolovat“ po každé bouři či vichřici,“ popisuje svůj vztah k parku Marie Jelínková,  členka petičního výboru petice za zachování parku v Thákurově ulici," popisuje svůj vztah k parku Marie Jelínková,  členka petičního výboru petice za zachování parku v Thákurově ulici.

  • V čem je podstata ohrožení aleje v Thákurově ulici?

„Označení celého parku za silniční vegetaci, tedy jako jakési příslušenství pozemní komunikace, působí absurdně. Bohužel, podle tohoto statutu bylo s parkem dosud zacházeno. Během 20 let, kdy za park zodpovídá Technická správa komunikací Hlavního města Prahy, nebyla prováděna řádná dosadba a péče spočívala pouze v bezpečnostních ořezech a žádostech o povolení ke kácení, jimž úřad Městské části Prahy 6 vždy vyhověl. Parkování na vnějších stranách aleje sice začalo již dříve, za tak dlouho dobu ale  mohlo nepochybně dojít k nápravě. Dokud bude správcem TSK, mají stromy jasnou perspektivu - legální či nelegální vykácení nejprve vnějších řad, posléze dojde i na "přestárlé" stromy uvnitř, do pěti let tu alej nemusí být. TSK ve svých vyjádřeních odmítá dosadby, zábrany, tj. všechna opatření, která by vedla k zachování parku. 40 let pozorování je čtyřiceti lety bolestného pobouření nad lidskou tupostí, s níž jsou vědomě poškozovány a ničeny jednotlivé stromy i celá alej, celý park. Plíživá práce na znehodnocení dominantního parku postupným snižováním jeho ekologicko-estetické hodnoty má vést k hladké průchodnosti argumentace ,zbytkové bezcennosti' a potřeby ,jednorázové obnovy snadno a rychle'. Takové obnovy, která definitivně zlegalizuje přeměnu větší části parku v parkoviště, které se pak nenápadně rozšíří i pod zem." 

  • V čem je podle Vás obecně hlavní důvod ohrožení zeleně?

„Lidská hloupost, krátkozrakost, chamtivost. Za vším zlem i pseudodobrem hledej majetkový prospěch iniciátora a nikdy se nespleteš!“ 

  • Jak hodnotíte argument případné nové výsadby stromů na místě současné aleje?

„Zcela plnohodnotná náhrada stávající aleje byla naplánována na období do 6 let od vysazení. Takový plán je naprostým nesmyslem zpupně popírajícím realitu. Denně se pohybuji po Praze a vidím, jak zoufale zápasí nové sazenice stromků o přežití s nepřízní prostředí – malá rabátka umístěná k bezprostřednímu okraji vozovky, silně znečištěné prostředí, nedostatečná zálivka, intenzivní solení, poškozování auty či vandaly včetně poškozování četami údržby zeleně, pro něž je skvěle sestřižený trávník tou správnou vizitkou, ale poškození kmenů je nezajímá. Opakovaně se dosazuje do stejných míst, opakovaně mladé sazenice usychají, po 20 letech tak máme převahou proschlé, olámané, živořící sazenice.“ 

  • Komu by podle Vás vykácení parku vyhovovalo?

„Přijeďte do Thákurovy ulice o víkendu a uvidíte bohatou nabídku volných parkovacích míst. Přijďte o pracovním dnu a uvidíte beznadějnou přecpanost. Kdo potřebuje další parkovací místa? Kdo nechal nezodpovědně zahustit dříve vyvážený prostor komerční zástavbou hladovějící po pohodlném řešení tzv. dopravy v klidu? Obyvatelé místního domova důchodců, studenti z koleje, seminaristé či starousedlíci to ‚asi‘ nebyli...“ 

  • Kde vidíte řešení, jež by park ochránilo?

„Jedinou spolehlivou cestou je změna statutu parku tak, aby se park stal ze silniční zeleně parkem. Nestane-li se tak, dříve či později, legálně či obskurně skončí park jako smrdutá placka betonu zalitého asfaltem, na jejíchž koncích se sice možná zaskví nějaká ta nasvícená fontánka za milióny z veřejných rozpočtů či starostovy macešky, možná se uprostřed parkoviště objeví multifunkční prolézačka pro skotačivé důchodce a dynamická batolata, avšak my všichni těšící se zdravému rozumu a hájící svá práva na snesitelné životní prostředí budeme navždy okradeni. V rámci dobré správy parku je třeba odstranit vyasfaltování okolo stromů ve vnějších řadách aleje, provést výměnu zeminy - technologií pneumatického rýče po vzoru Jihlavy, podél obou jednosměrných silnic instalovat zábrany proti vjezdu aut a vydat zákaz solení na jednosměrných silnicích svírajících park - dokáží-li se celé regiony obejít bez soli, lze to nepochybně vydržet i v části jedné ulice. Dále je zapotřebí provést náležitou dosadbu s trvalou a řádnou péčí o novou výsadbu (5 let je zákonné maximum, avšak zkušenosti posledních 20 let s pražskou výsadbou ukazují jasně, že je to doba zcela nedostatečná) a provést ošetření existujících stromů.“

  • Jak hodnotíte přístup odpovědných úřadů?

„Odbor dopravy a životního prostředí měl 20 let, aby si všiml špatného stavu a konal. Ale nekonal. Městská část Praha 6 je ale v nezáviděníhodné pozici: odvolacím orgánem pro jeho rozhodnutí je magistrát, vlastník pozemku a s ním i stromů, tedy instituce, již má de facto úřad kontrolovat při péči o její zeleň, jíž má povolovat kácení a nařizovat náhradní výsadbu. Je otázkou, jak si lze zachovat v takovém „střetu zájmů“ nestrannost. Česká inspekce životního prostředí plní svou funkci a využívá svěřené kompetence. Její předností není jen nesrovnatelně vyšší odborná úroveň v porovnání s většinou obecních odborů ochrany životního prostředí i jejich odvolacích orgánů, ale v prvé řadě nezávislost na politických a ekonomických zájmech radnic stejně jako správců komunikací. Odbor ochrany prostředí magistrátu ve svém rozhodnutí o odvolání, jímž vrátil celou kauzu vymýcení či zachování parku na samý počátek, uvádí velmi podivná tvrzení, například že ,všechny posudky se shodují, že stromy mají narušený zdravotní stav, jsou nebezpečné z hlediska provozní bezpečnosti, většina v havarijním stavu.' Takové zhodnocení stavu (ať již před letním ořezem 2008 nebo po něm) nenajdeme ani v jednom posudku, natož ve všech shodně. Přístup úřadů se nemění a bude hůř - tlaky na vymlácení zbytků zeleně ve městech porostou, extrémní povětrnostní jevy budou častější... “

  • Jak vidíte význam stromů, potažmo lip v Thákurově?

„Lípy do městského prostoru patří. Nejsou přežitkem minulosti, nejsou nevhodným druhem stromu, který je přítěží a rizikem. Posudek Agentury ochrany přírody a krajiny doporučuje používat odrostky lip stříbrných a považuje ji za dřevinu velmi vhodnou do městských výsadeb. Lípy nejsou nahraditelné pseudozelení v podobě módně oblíbených zakrslých košťátek unifikované velikosti a tvaru, neboť tato bezúdržbová provozně bezpečná pseudozeleň neplní jednu jedinou nepostradatelnou funkci stromu. Je absurdní poukazovat na provozní nebezpečnost danou genetickou dispozicí: lípy stříbrné vytvářejí koruny ve tvaru rozvírajících se kornoutů, což není nepřípustným rizikem v důsledku existence ,tlakových vidlic‘, ale naopak obrovskou výhodou - strom rozevírá svou majestátní korunu do výšky a ponechává tak dostatek provzdušněného a provoněného prostoru i světla pod svou ochranou. Orkánům poručit nedokážeme, avšak budeme-li o lípy a zejména o jejich stanoviště řádně pečovat, budou nás provázet při postupné obnově další desítky a desítky let.“

  • A Vaše motto spojené s ochranou parku v Thákurově?

„Každý den, každý okamžik, kdy se člověk obklopuje krásou, užívá si jí, za to stojí. Když za ni bojuje, aby si jí mohli užívat i jiní, zejména ti, kterým už mnoho požitků v životě nezbývá, užívá si ji dvojnásob.“

Fotografie aleje v Thákurově ulici 

Tiskové zprávy Arniky, týkající se případu Thákurovy ulice:

Podívejte se, kde alej najdete: