Kapka rtuti a její chemická značka

K největším zdrojům úniků rtuti do životního prostředí patří chemický průmysl, a to zejména chemické podniky, ve kterých se rtuť používá při výrobě alkalických hydroxidů a chloru. Rtuť je využívána v tzv. amalgámovém postupu, kdy plní funkci katody (záporná elektroda). Na území ČR se takto vyrábí chlor ve Spolaně Neratovice a ve Spolchemii v Ústí nad Labem. Oba podniky v každé fázi výrobního procesu produkují velké množství plynných, kapalných i pevných odpadů s obsahem rtuti, které představují velké zatížení životního prostředí.

Vodu rtutí znečišťují podle Českého hydrometeorologického ústavu dále tyto podniky: Aliachem, a.s. Pardubice; Energoaqua, a.s. Rožnov; Sellier & Bellot, a.s. Vlašim; Laksyma, a.s. Nedakonice; Spolio, Ústí n./L.; Safina, a.s. Vestec; EKO-VUK, s.r.o. Panenské Břežany; ČEZ (elektrárny, teplárny); Tespra, a.s. Hodonín; Technosklo, s.r.o. Držkov; Exatherm-LT, s.r.o. Železný Brod (Pelechov); Balak, a.s. Kralupy n./Vltavou.

K velkým zdrojům emisí rtuti do ovzduší patří také tepelné elektrárny spalující uhlí, dále spalovny odpadů, krematoria, hutní a koksárenské provozy.

Celosvětové emise rtuti do ovzduší byly pro rok 1995 odhadnuty na téměř 2,5 tisíce tun (Holoubek, I. 2004).

Pitná voda:

1 µg/l nejvyšší mezní hodnota (NMH) pro rtuť (vyhl. č. 252/2004 Sb.)

Balené kojenecké a pramenité vody:

nejvyšší mezní hodnota (NMH) 0,0005 mg/l (podle příl. č. 2 k vyhl. č. 275/2004 Sb.)

Balené přírodní minerální vody:

nejvyšší mezní hodnota (NMH) 0,001 mg/l (podle příl. č. 1 k vyhl. č. 275/2004 Sb.)

Povrchové vody:

0,1 µg/l (nařízení č. 61/2003 Sb., příloha č. 3, kategorie nebezpečné a zvlášť nebezpečné látky)

Podzemní voda:

Limity podle Metodického pokynu MŽP ČR (Věstník MŽP 3/1996) pro rtuť v µg/l: A = 0,1, B = 2 C = 5.

Vysvětlivky k limitům Metodického pokynu MŽP z roku 1996: Překročení limitů kategorie A v zeminách (a podzemních vodách) se podle Metodického pokynu MŽP ze dne 3. 7. 1996 posuzuje jako znečištění příslušné složky životního prostředí vyjma oblastí s přirozeným vyšším obsahem sledovaných látek. Překročení limitů B se posuzuje jako znečištění, které může mít negativní vliv na zdraví člověka a jednotlivé složky životního prostředí a které vyžaduje další opatření. Překročení limitů C představuje znečištění, které může znamenat významné riziko ohrožení zdraví člověka a složek životního prostředí.Překročení limitu C zároveň vyžaduje dekontaminaci území pro daný účel.

Odpadní vody:

Přípustný emisní limit pro průmyslové odpadní vody podle přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 61/2003 Sb. je pro

- amalgamovou elektrolýzu 0,005 kg/t Cl₂l (platí do data vstupu ČR do EU),
- pro barevnou metalurgii 0,1 mg/l (Pozn. extrakce a rafinace neželezných kovů, měsíční průměr 0,05 mg/l, denní průměr 0,1 mg/l),
- pro spalování odpadů 0,03 mg/l

Pozn. U spaloven odpadů se jedná o odpadní vody z čištění plynů. Limitní hodnoty koncentrací budou pro těžké kovy pokládány za splněné, když nanejvýš jedna z měsíčně měřených hodnot za rok překročí limitní hodnotu koncentrace.
Limitní hodnoty musejí být dodrženy v místě, ve kterém jsou odpadní vody ze zařízení na čištění spalin obsahující uvedené látky vypouštěny ze spalovacího nebo spolu-spalovacího zařízení. Pokud jsou odpadní vody z čištění spalin čištěny mimo spalovací nebo spolu-spalovací zařízení v čistírně odpadních vod určené k čištění pouze tohoto druhu odpadních vod, limitní hodnoty se uplatňují na odtoku z této čistírny odpadních vod. Pokud jsou odpadní vody z čištění spalin čištěny v místě nebo mimo místo svého vzniku společně s jinými odpadními vodami, musejí být limitní hodnoty bilančně přepočteny.
Povolení musí stanovit provozní kontinuální kontrolní měření odpadních vod, a to alespoň pH, teploty a průtoku.

Přípustné hodnoty „p“ znečištění pro odpadní vody vypouštěné ze strojírenské a elektrotechnické výroby (nejedná se o roční průměry a míru překročení stanovuje blíže NV č. 61/2003 Sb.) jsou pro povrchovou úpravu kovů a plastů a pro elektrotechnickou výrobu 0,5 mg/l.

Emisní limity dle nařízení č. 61/2003 Sb. přílohy 1, jsou popsány podle průmyslového odvětví a druhu výroby. Přípustné hodnoty^a) jsou vždy v pořadí A) měsíční průměr a B) denní průměr^a) v mg/l^{b), c)} a v závorce je uvedena hodnota v g/t vyrobené látky:

1.1 Výroba chloru a alkalických hydroxidů elektrolýzou

1.1.1 Technologie s recyklovanou solankou 1),7): Výpusti z výroby chloru¹⁾ A) (5), B) (20); Odpadní vody²⁾: A) 0,05 (1), B) 0,02 (4)

1.1.2 Technologie se „ztracenou“ solankou³⁾: Odpadní vody²⁾ A) 0,05 (5), B) 0,02 (20)

1.2 Výroby jiné než 1.1

1.2.1 Použití rtuti jako katalyzátoru při výrobě vinylchloridu⁴⁾: A) 0,05 (0,1), B) 0,1 (0,2)

1.2.2 Použití rtuti jako katalyzátoru ve výrobách chemického průmyslu (mimo 1.2.1)⁵⁾: A) 0,05 (5 000), B) 0,1 (10 000)

1.2.3 Výroba rtuťových katalyzátorů pro výrobu vinylchloridu: A) 0,05 (700), B) 0,1 (1 400)

1.2.4 Výroba organických a anorganických sloučenin rtuti (mimo 1.2.3)⁵⁾: A) 0,05 (50), B) 0,1 (100)

1.2.5 Výroba galvanických článků obsahujících rtuť⁵⁾: A) 0,05 (30), B) 0,1 (60)

1.2.6 Závody na regeneraci rtuti: A) 0,05, B) 0,1

1.2.7 Extrakce a rafinace neželezných kovů: A) 0,05, B) 0,1

1.2.8 Úpravny toxických odpadů s obsahem rtutí: A) 0,05, B) 0,1

1.2.9 Výroba papíru⁶⁾: A) 0,05, B) 0,1

1.2.10 Výroba oceli⁶⁾: A) 0,01, B) 0,02

1.2.11 Elektrárny spalující uhlí⁶⁾: A) 0,01, B) 0,02

1.2.12 Ostatní průmyslová odvětví, výroby a neprůmyslové zdroje, neuvedené v tab. 2a a 2b, s vypouštěním nad 7,5 kg/rok⁶⁾: A) 0,005, B) 0,1

1.2.13 Malé a neprůmyslové zdroje, s vypouštěním pod 7,5 kg/rok: přípustná hodnota „p“ 0,05

Vysvětlivky

^a) Přípustné hodnoty denních a měsíčních průměrů jsou nepřekročitelné hodnoty. Denní průměry se stanovují typem vzorku C podle poznámky 3) k tabulce 1 přílohy č. 4. Měsíční průměry se stanoví na základě denních hodnot. Přípustná hodnota „p“ není roční průměr a může být v povolené míře překročena podle hodnot uvedených v příloze č. 5 k tomuto nařízení. Stanovení se provede typem vzorku A nebo B nebo C podle poznámky 3) k tabulce 1 přílohy č. 4 v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu.

^b) Jako referenční analytická metoda pro stanovení rtuti v odpadních vodách je předepsána bezplamenová atomová absorpční spektrofotometrie. Mez stanovitelností musí být taková, aby správnost a přesnost analytické metody byla +30 % při koncentraci rovné desetině limitní koncentrace stanovené povolením. Pokud provozovatel zařízení použije jinou než referenční metodu, musí prokázat dodržení požadované meze stanovitelnosti, přesnosti a správnosti metody. Průtok se měří se správností ±20 %.

^c) V povolení stanovené limitní koncentrace nesmějí být větší než hodnoty vyjádřené v g/t dělené spotřebou vody. v m3/t parametru charakterizujícího výrobu. Mezní hodnoty vyjádřené v g/t musejí být v každém případě dodrženy.

¹⁾ Hodnoty platné pro rtuť obsaženou ve výpusti z výrobní jednotky chloru.

²⁾ Hodnoty platné pro celkové množství rtuti ve všech rtuť obsahujících vodách vypouštěných z lokality závodu

³⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství rtuti jsou uvedeny v g/t výrobní kapacity chloru.

⁴⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství rtuti jsou uvedeny v g/t výrobní kapacity vinylchloridu.

⁵⁾ Přípustné hodnoty poměrného množství jsou uvedeny v g/t výrobní kapacity zpracované rtuti.

⁶⁾ Uváděné přípustné hodnoty jsou mezní. Vodoprávní úřad je při stanovení emisních limitů povinen přihlížet k dostupným výrobním a čistírenským technologiím.

Vyhl. č. 221/2004 Sb. v příloze č. 2 stanovuje „Seznam nebezpečných látek a přípravků, jejichž uvádění na trh, do oběhu nebo používání je omezeno“ a pod bodem 19. uvádí omezení použití sloučenin rtuti následujícím způsobem:

1. Tyto látky nebo přípravky, které takové látky obsahují, se nesmějí používat:
a) k zabránění znečišťování povrchů způsobeného mikroorganismy, rostlinami nebo živočichy na:
- trupech lodí,
- koších, plovácích, sítích a jiném zařízení používaném k chovu ryb a měkkýšů,
- jakémkoliv částečně nebo zcela ponořeném zařízení;
b) při ošetření dřeva;
c) při impregnaci silně namáhaných průmyslových textilií a přízí určených pro jejich výrobu;
d) při úpravě průmyslových vod bez ohledu na jejich použití.

2. Na trh nebo do oběhu se nesmí uvádět baterie a akumulátory, které obsahují více než 0,0005 % hmot. rtuti.

3. Ustanovení bodu 2 se nevztahuje na knoflíkové články a na baterie složené z těchto článků, které obsahují méně než 2 % hmot. rtuti.

1) UNEP Chemicals 2003: Global Mercury Assessment Report. United Nations Environment Programme - Chemicals, February 2003.

2) Holoubek, I. 2004: Chemie životního prostředí IV. Polutanty s dlouhou dobou života v prostředí. Těžké kovy (HMs) – rtuť. RECETOX - TOCOEN and Associates, Brno 2004.

3) Schettler, T., Solomon, G., Valenti, M., Huddle, A. 2000: Generations at Risk. Reproductive Health and Environment.